Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Výchova k demokratickému občanství

Stránka naposledy upravena 18:23, 11 Kvě 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?
    Toto heslo bylo založeno Janou Starou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a
    upravování  hesla.
    Výchovu k demokratickému občanství je možno definovat jako: 
    • výchovu k chápání a vnitřnímu přijetí norem a hodnot demokratické společnosti
    • výchovu znalostí, dovedností a postojů potřebných k zapojení do života demokratické společnosti
    • výchovu vedoucí k rozvoji dovednosti kriticky zvažovat problémy demokratické společnosti (Stará 2004)
    Pojetí výchovy k občanství se liší stát od státu. Rada Evropy definuje výchovu k demokratickému občanství jako vzdělávací aktivity, které vedou prostřednictvím nabývání vědomostí a osobních zkušeností k posílení schopnosti jedince využívat a chránit demokratická práva a povinnosti ve společnosti, oceňovat rozmanitost a hrát aktivní roli v demokratickém životě s cílem prosazovat a ochraňovat demokracii a vládu práva.
     
    Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy z r. 2002 – Výchova k demokratickému občanství - apeluje na členské státy, aby ustavily výchovu k demokratickému občanství za prvořadý cíl při koncipování vzdělávací politiky.

    Výchova k občanství je v České republice tradičně vyučována především od 2. stupně základních škol, kdy je jí obvykle věnován konkrétní vyučovací předmět. Rámcové vzdělávací programy zařazují cíle a učivo výchovy k občanství do vzdělávacích oblastí Člověk a společnost, na prvním stupni základní školy pak Člověk a jeho svět. Kromě toho je výchově k občanství věnováno samostatné průřezová téma Výchova demokratického občana. Základní školy jsou povinny v průběhu prvního i druhého stupně alespoň jednou zařadit toto průřezové téma, v průběhu celé základní školy pak musí postupně uvést všechny jeho tématické okruhy. Mohou si však samy zvolit, ve kterém ročníku bude který tématický okruh konkrétně zastoupen a jakým způsobem dojde k jeho zpracování. Školy mají na výběr ze tří základních možností jejich zařazení, které mohou vzájemně kombinovat. Je jimi integrace do obsahů jednotlivých vyučovacích předmětů, jejich realizace formou samostatných předmětů a nebo je zařazení v rámci projektů, exkurzí, seminářů atd. Důležité je, aby při zařazování průřezového tématu Výchova demokratického občana nebyl opomenut jejich formativní charakter (RVP ZV; Manuál) . 
     

    Cíle

    Hlavním cílem Výchovy demokratického občana je vybavit žáky základní občanskou gramotností, k čemuž má docházet především rozvojem kritického myšlení a hodnot jako jsou spravedlnost, tolerance a odpovědnost. Tato gramotnost má žákovi umožnit „konstruktivně řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení.“ (RVP ZV)Průřezové téma by mělo co nejvíce vycházet z reálných životních situací, které žák může porovnat s vlastní zkušeností. Průřezové téma se dále dělí na čtyři tématické okruhy: Občanská společnost a škola, Občan, občanská společnost a stát, Formy participace občanů v politickém životě a Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování (RVP ZV).
     
    Cíle výchovy k občanství jsou realizovány prostřednictvím různých přístupů, metod a strategií. Jedním z přístupů může být učení službou (service learning), kdy jde o rozvoj osobně zodpovědných občanů. Dalším z přístupů jsou programy vedoucí k budování takových znalostí, dovedností a postojů, které jsou potřebné k zapojení do veřejné politiky. Rozšířené jsou také přístupy podtrhující význam kritického úsudku a ideje sociální spravedlnosti, které zdůrazňují potřebu učit žáky kriticky myslet. Používá se při nich především diskuze a další formy diskuzní metody.

    Klasifikace

    Přístupy k výchově k občanství lze klasifikovat i podle jiných hledisek. Dynnenson a Gross formulovali 8 přístupů k výchově k občanství:
    1. výchova k chápání norem a hodnot dané společnosti a kultury (přesvědčování, socializace, indoktrinace)
    2. komplexní studium současných jevů a problémů
    3. vyučování faktických znalostí z oblasti historie, zeměpisu, politologie a příbuzných společenských věd
    4. výchova formou společenské participace a občanského chování
    5. výchova intelektuálních procesů, které přispívají k odpovědnému občanství
    6. výchova prostřednictvím studia ústavních a právních procesů
    7. výchova zdravého jedince schopného se bez obtíží přizpůsobit  společnosti, ve které vyrůstá
    8. globální výchova
     (Dynnenson, Gross 1992, s. 229, přeložila J. Stará)
     

    Doporučená literatura a odkazy ke studiu:

    • DYNNENSON, T. L.; GROSS, R. E. Citizenship Education and the Social Studies. Which Is Which? In The Social Studies, 1992, vol.73, p.229 – 234.
    • STARÁ, J.Výchova k demokratickému občanství, IN: SPILKOVÁ, V. a kol. Proměny primárního vzdělávání v ČR. Praha: Portál, 2005. s. 225 – 243.
    • EURYDICE. Citizenship Education at School in Europe. 2005, Eurydice.
    • STARÁ, J. Výchova k demokratickému občanství v primární škole. Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta. Praha 2004. 64 s. ISBN 80-7290-162-1
    • ŠRUBAŘOVÁ, K. Průřezová témata v kurikulu primární školy. Diplomová práce. Vedoucí: J.Stará. Univerzita Karlova- Pedagogická fakulta. Praha 2008.
    • ŠTĚPKA, Z. Výchova k demokratickému občanství. Diplomová práce. Vedoucí: J.Stará. Univerzita Karlova- Pedagogická fakulta. Praha 2010.
    Klíčová slova
    • demokratické občanství
    • výchova