Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Vnímání času

Stránka naposledy upravena 09:39, 19 Pro 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?
    Toto heslo bylo založeno Jiřím Novotným a Petrou Pšeničkovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a
    upravování  hesla.

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    Osvojování si pojmů ohraničujících časové úseky umožňuje lépe vnímat čas, vymezovat si časové hranice, uvědomovat si opakující se cykly,posloupnost jednotlivých činností. Uvědomění si posloupnosti je velice důležité pro rozvoj samostatnosti, sebeobsluhy, pro předjímání následných úkonů. Vede k chápání příčin a následků.

    Přiměřené vnímání času a časové posloupnosti umožňuje smyslové zacházení s časem, odpovídající organizaci práce. Ovlivní hospodaření s časem při učení, rozvržení si učiva na krátkodobé a dlouhodobější cíle, zautomatizování opakujících se činností. Vnímání času a jeho posloupnosti je důležité i pro vnímání pořadí číslic v čísle, pořadí písmen, pro učení se abecedě, násobilce, zkrátka všude tam,kde je zapotřebí uvědomovat si a zachovávat sled pořadí.  Vnímání času souvisí taktéž s prostorovým vnímáním. (Bednářová, 2010)

    Vývoj vnímání času

    Vnímání času se u dítěte rozvíjí velice pozvolna. Předškolní dítě žije především přítomností. Pokud je zaujaté nějakou událostí, činností, plně ji prožívá, nemyslí na následné dění či povinnosti. S ukončením nespěchá jen proto, že má následovat jiná činnosti, např. odchod do školky.

    Vnímání plynutí času  je pro předškolní dítě vymezeno událostmi, které ho obklopují, které se pravidelně střídají - charakteristické činnosti pro den - noc, ráno-poledne-večer. Uvědomování si jednotlivých časových úseků je velice subjektivní, zkreslené, závislé na prožívání aktuální situace. Příjemné situace plynou rychle, nepříjemné jsou zdlouhavé. Čím je časový úsek delší, např. střídání ročních období, tím je pro dítě obtížnější vytvořit si představu trvání daného úseku. Pozvolnost vytváření představy delších časových úseků dokládají dotazy dítěte: "Kolikrát se vyspím do Vánoc, do narozenin?". S těmito dotazy se setkáváme ještě u dětí na začátku školního věku.

    Zde je nutné zmínit se o motivování dětí děním v dlouhodobější budoucnosti. Dítě žije přítomností, minulost a zejména budoucnost jsou pojmy, které si obtížně představuje. Čím je cíl vzdálenější, tím je jeho realizace a hodnota méně představitelná. Motivace typu "Musíš se naučit,abys to ve škole uměl" je zpravidla příliš vzdálená.

    S vnímáním plynutí času úzce souvisí vnímání časové posloupnosti, časového sledu, uvědomování si příčiny a následku, začátku a konce. Kojenec se naučí, že pokud bude křičet, získá pozornost dospělého, vyvolá podnět, očekává následek,, uvidí láhev, očekává jídlo,, později uvidí oblečení a boty a ví, že půjde ven. Čím je dítě starší, tím lépe dokáže ze sledu událostí vyvodit událost následnou, situaci očekávat a být na ni připraven. Tento algoritmus usnadňuje každodenní činnosti, dává dítěti jistotu a bezpečí. Zároveň s přibývajícím věkem dítě dokáže zpracovat více informací následně za sebou. (Bednářová 2008)

    Vývojové škály vnímání času:

    • přiřadí činnosti obvyklé pro ráno, dopoledne, poledne, odpoledne,  večer,
    • rozliší dříve, později,
    • seřadí obrázky podle posloupnosti děje, jmenuje, co se stalo nejdříve, později, naposled,
    • rozlišuje pojmy nejdříve, před tím, nyní, potom,
    • začíná se orientovat ve dnech v týdnu,
    • přiřadí činnosti obvyklé pro roční období,
    • pojmy včera, dnes, zítra,
    • pojmy předevčírem, pozítří.

    Oslabené vnímání času

    Předškolní dítě s pozvolněji se vyvíjejícím vnímáním času si hůře osvojuje pojmy z časové orientace, zařazuje je do aktivního slovníku, obtížněji si navyká na sled každodenních činností, např. pozvolněji si osvojuje jednotlivé kroky při oblékání, zaměňuje pořadí úkonů.

    Oslabení vnímání času může mít u dítěte ve školním věku za následek:

    • potíže při čtení a psaní - záměny pořadí písmen, číslic, jejich případné vynechání,
    • obtížné osvojování vědomostí, které musejí být uspořádány v daném sledu -například dny v týdnu, následnost ročních období, měsíce v roce, abeceda, násobilka,
    • obtíže v předjímání následného děje, v určení příčiny a následku, promyšlení následku,
    • obtížné nabývání orientace v hodinách a minutách,
    • chybovost v pořadí úkolů,
    • potíže při hospodaření s časem při učení - v rozvržení učiva na krátkodobé cíle a cíle v delším časovém horizontu, v budování učebních strategií, v zautomatizování opakujících se činností, v písemné práci nerozvržení si pořadí kroků a odhadu časové dotace na splnění jednotlivých úkolů apod.

    Zejména naposledy jmenované činnosti způsobují potíže také v dospělosti. Ať již jsou to problémy při učení, v organizaci práce, při odhadu času na určitou činnost nebo jednotlivé části. Oslabené vnímání časového sledu může být jednou z příčin opakující se nedochvilnosti, méně výhodného řazení činností až chaotičnosti. (Bednářová, 2008, 2010)

    Vnímání času a specifické poruchy učení

    Oslabené vnímání času se objevuje u dětí se specifickými poruchami učení a dětí, jenž mají obtíže při učení. Časové vnímání je třeba  rozvíjet při každodenních činnostech,ale i  tzv. reedukačními cvičeními zaměřenými na konkrétní oslabenou oblast. 

    Použité zdroje a literatura:

    • BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Computer press, Brno 2008.
    • ZELINKOVÁ, O.: Poruchy učení. Portál, Praha 2003.
    • BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost. Computer press, Brno 2010.

    Další doporučená literatura:

    • BEDNÁŘOVÁ, J.: Prostorová orientace. PPP Brno, Brno 2009.
    • BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDA, R.: Orientace v čase - 1. díl. DYS-centrum, Praha 2010.
    • POKORNÁ, V.: Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Portál, Praha 2007.
    • MICHALOVÁ, Z. a kol.: Speciálně pedagogická čítanka. PedfUK, Praha 2003.
    • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole. . Nakladatelství D+H, Praha 2007.
    • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Metody hodnocení a tolerance dětí s SPU.. Nakladatelství D+H, Praha 2006.
    • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Smyslové vnímání. Nakladatelství D+H, Praha 2003.
    Klíčová slova (Upravit)

    Soubory 0

     

    Stránka je v těchto kolekcích:

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.