Přidat do kolekce              hodnotil 1 uživatel

Kvalita

Stránka naposledy upravena 22:43, 11 Dub 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?

    Toto heslo bylo založeno Miroslavou Salavcovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a upravování  hesla.


    Obsah stránky:

    Výklad hesla

     

    KVALITA (ang. QUALITY)

     

    Pojem kvalita (nebo jakost[1]) sám o osobě neznamená nic, je prázdným pojmem, který získává smysl jen ve spojení s jiným pojmem, označujícím určitou hodnotu věci nebo jevu. Intuitivně byla kvalita chápána již ve starověku rozlišováním „dobrého“ a „zlého“ na základě životních zkušeností, tedy subjektivních kritérií. Nejstarší známé vymezení pojmu najdeme u Aristotela, a to ve smyslu tázání se po vlastnosti určité věci a hledání odpovědi na otázku „Jaký?“. Pojem kvalita je tedy odvozen od latinského tvaru tohoto tázacího zájmena „Qualis?“[2] Středověká scholastika rozlišovala primární kvality (vlastnosti objektivní), které jsou ve věci (in res – tedy reálné), a sekundární (nahodilé, subjektivní) kvality, které vznikají vnímáním věci. Novověká věda se snaží tyto nahodilé kvality nahradit měřitelnými veličinami a kategoriemi, což je až dodnes předmětem odborné diskuse, ovlivňované především hodnotovými prioritami lidské společnosti.

     

    Obecně přijatelná definice pojmu

     

    Kvalitou tedy rozumíme vlastnost nebo stav námi promítaný do předmětu (věci, jevu, živé bytosti), který je následně pozorován s cílem zaujmout hodnotící soud o vlastnostech, jež jsme si předem stanovili jako důležité, zásadní nebo rozhodující podle určitých vlastních nebo zvnějšku převzatých (vnucených) kritérií. Problémem také často je, že se předmět hodnocení zaměňuje s hodnotou. To potom vede ke zmatkům a omylům. Předměty, jevy nebo bytosti nemohou být samy o sobě hodnotou, protože tu jim přičítají a do nich vkládají a vnášejí lidé.

     

    Vztah mezi kvalitou a hodnotou

     

    Každé kvalitě odpovídá určitá (adekvátní) hodnota, protože hodnota je kvalita množstevně vymezená, čili hodnota je vyjádřením množství kvality ve sledované věci, předmětu či jevu. Často se setkáváme s názorem, že hodnota je veličina svého druhu, že existuje sama o sobě. Domníváme se, že jde o zkratkovité myšlení, protože každá veličina, tedy i hodnota je určená nejen obsahem, ale i mírou (kvantitou). Problém vzniká zřejmě tím, že se při procesu hodnocení onen obsah přičítá hodnocenému předmětu a stává se tedy (nebo lépe řečeno je) jeho kvalitou a pak hodnotou. Např.: když říkám, že pozorovaný předmět je tvrdý, tak ho kvalifikuji v jeho vlastnosti (kvalitě), když ale říkám, že je tvrdší než něco jiného, v tom případě hodnotím jeho tvrdost (tedy míru jeho kvality). Určení stupně nebo míry kvality (tedy vlastnosti nebo stavu předmětu) je různé a vliv na to má povaha kvality. V případě, že vlastnost vykazuje jen jeden stupeň, je soud o kvalifikaci vlastnosti a soud o hodnotě jeden a tentýž, neliší se. Zákon je platný na 100 %. Nemůže se stát, že zákon je tak trochu, více nebo méně platný. To by bylo vnášení našich pocitů do kvalifikace předmětu. Zákon je platný, i když se nám nelíbí. Logický postup našeho myšlení je potom stejný při kvalifikaci i hodnocení. Protože se při kvalifikaci, tedy sdělování či označování vlastnosti nebo stavu předmětu musí logicky předpokládat nějaký, byť minimální stupeň kvality, stává se pak každý náš kvalifikační soud zároveň i soudem (výrokem) hodnotovým. Je tedy potřebné při hodnocení odlišovat od sebe a mezi sebou kvality (vlastnosti) různého stupně (tedy kvantity téže kvality), což je někdy obtížné a může vést k omylům, zvláště máme-li pro různé stupně kvality také různé názvy (např. horko, teplo, chlad, zima). Lze tedy konstatovat, že kvality (tedy vlastnosti nebo stavy) jsou různé, když nelze domnělé různosti zredukovat na pouhé kvantilní rozdíly (v míře, stupních apod.).

     

    Jak to vidí život?

     

    V praktickém životě se přesná číselná (kvantilní) označení, která nabízí věda, nijak zvlášť vůči běžné každodenní zkušenosti neprosazují. Jejich míšením pomocí obecného jazyka může docházet až ke komickým nebo paradoxním slovním hříčkám. Např. chceme-li vyjádřit dojem modré oblohy, můžeme tuto vlastnost sdělit popisem modrosti (blankytná, bledě modrá nebo ocelově šedomodrá), ale také sdělením údajů o vlnové délce modrého světla.

     

    Přívlastky označující určité přesné kvality používáme v běžné řeči jako metafory: kyselý obličej nelze opsat údajem o míře pH nebo pojem strašná láska nemá za cíl zastrašit, ale ohromit svojí hloubkou nebo velikostí.

     

    Industriální vlivy na zúžené pojetí pojmu kvalita

     

    Industriální a postindustriální společnosti přinášejí velké množství účelových modelů a systémů řízení a kontroly jakosti nebo kvality, které se prosazují v současné době i v oblasti školství, a to do té míry, do jaké začínají být vzdělávání a výchova chápány ve smyslu produktu, jehož cena závisí nikoliv na samozřejmé hodnotě pro společnost, ale na rozdílu mezi poptávkou a nabídkou. Každý z těchto modelů a systémů prosazuje vlastní nástroje a upřednostňuje vlastní ukazatele a hodnotící kritéria. Díky této redukované účelovosti není dnes možné akceptovat jediné možné a správné chápání pojmu kvalita. To by bylo tak obecné a generalizované, že by bylo vlastně prakticky nepoužitelné.

    Kvalitu v oblasti školství určoval do konce 18. století spíše subjektivní pocit aktérů, ovšem od intervence státu se stále hledají efektivní modely hodnocení kvality různými formami standardizace, formulováním kriteriálních sestav s řadou ukazatelů až po vytváření ucelených evaluačních systémů, postihujících komplexně nejen výstupy, ale již i procesy. Jedná se ovšem o velmi složitý soubor problémů, takže žádná z jednoduchých a levných řešení, ke kterým se velmi rádi uchylují v současné době zejména politici, silně podporováni ekonomy a která jsou po krátkodobé euforii zformalizována, se neukazují nikde na světě životaschopná. Toho jsou schopny jen komplexně promyšlené systémy s dlouhodobou motivující působností spočívající zejména na autoevaluačních zájmech skutečných aktérů vzdělávacích procesů.

     

     

    __________________________________________________________________________________

    [1] Jakost je odvozená od slov „jaký je“ ve smyslu „jaké jsou vlastnosti, charakteristiky či hodnoty sledovaného jevu“.

    [2] Jde o stejný vztah, kdy kvantita odpovídá na otázku „Kolik?“ (latinsky „Quantum?“).


    Použité zdroje a literatura

    Klíčová slova (Upravit)

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.