Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Klasifikace

Stránka naposledy upravena 22:26, 23 Lis 2011 uživatelem Mgr. Hana Havlínová, Ph.D.?
    Toto heslo bylo založeno Hanou Fišerovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a
    upravování  hesla.

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    Forma hodnocení vzdělávacích výsledků a chování žáků, vyjádřená kvantitativně hodnotícím stupněm nebo verbálně hodnotícími výroky. (Průcha, Walterová , Mareš 2003)

    Klasifikace má především informativní funkci, základem je zkoušení či testování výsledků vyučování. Známka, která je formou vyjádření klasifikace je často povyšována na hlavní cíl a motiv vyučování a žákovského snažení. Klasifikovat tedy znamená označit známkou momentální výkon žáka. (Vališová, Kasíková 2011)

    Klasifikace je pokládána za dílčí složku hodnocení žáků, která prostřednictvím číselné formy zdůrazňuje umístění hodnoceného výkonu na škále lepší - horší. (Průcha, 2009)

    Historie

    • J. A. Komenský stanovil požadavky a stupně pokročilosti v jednotlivých předmetech, ale otázka klasifikace v jeho díle nevystupuje do popředí. O známkování podle určité stupnice není u něj zpráv, používá pouze opravy omylů a pochvaly.
    • Velký význam hodnocení přikládali jezuité. Ve studijním řádu z roku 1599 je uvedeno, že učitel má katalog žáků, kam zaznamenává prospěch vyjádřený 6 stupni. Ve sporných případech se učitelé mají přiklonit k lepšímu hodnocení.
    • V 18. století žák dostává vysvědčení při odchodu ze školy.Čtyřmi stupni je klasifikována návštěva školy, mravy a prospěch.
    • V druhé polovině 19. století se zvyšuje úloha klasifikace při třídění žáků. V roce 1905 školní a vyučovací řád upravuje klasifikaci na čtvrletní a vydávání vysvědčení na konci každého školního roku. Jeho některé rysy (např.pětistupňová klasifikační škála) přetrvávají dodnes. (Stránská, 1991)
    • 1937 zavádí se zkušební a klasifikační řády pro střední školy, které zdůrazňují komplexní přístup k hodnocení žáků
    • 1950 vzniká zkušební řád pro školy 1. - 3. stupně - sjednocení klasifikačních předpisů, posílení zřetele k pozitivnímu hodnocení, s důrazem na formativní funkci hodnocení
    • 60. - 80. léta 20. století přibývají publikace o problémech školního hodnocení, týkají se především motivační funkce hodnocení a objektivity učitele
    • 1984 jsou vytvořeny metodické pokyny k hodnocení a klasifikaci pro jednotlivé školní předměty, zdůrazňuje se vztah mezi hodnocením a cíli vyučování a připomínají význam žákova sebehodnocení
    • po roce 1989 zesílila kritika pětistupňové klasifikace a vyvolala legislativní změny směrem ke slovnímu hodnocení (Průcha, 2009)

    Současnost

    V ČR je hodnocení na základních a středních školách řízeno Školským zákonem z roku 2004 (zákon č. 561/2004 Sb.). Tento zákon rozšiřuje škálu možného výběru formy hodnocení pro 1. - 9. ročník ZŠ, pro SŠ a konzervatoře. Umožňuje používat pouze klasifikaci, pouze slovní hodnocení nebo kombinaci obojího. (Průcha, 2009)

    Přesto se klasifikace mnohde stala základním kritériem pro posuzování úspěšnosti žáků a učitele. Celé třídy a školy jsou posuzovány na základě vypočítaného průměru známek. Orientace na známku se stala jednou z příčin ztráty původního smyslu vyučování. (Vališová, Kasíková 2011)

    Známka v praxi

    Známka přináší několik negativních atributů :

    • odvádí žáka od podstaty učení
    • vnitřní motivaci žáka nahrazuje motivací vnější
    • vede k vyhýbání se neúspěchu nejrůznějšími prostředky
    • zakládá předpoklady k vytváření negativních morálních vlastností
    • sociálně diferencuje třídu
    • může vést ke zdravotním obtížím žáků

    Výzkumy hodnocení dokázaly, že různí učitelé hodnotí stejnou práci žáka různě, dokonce stejný učitel může ohodnotit stejnou práci žáka s odstupem času odlišně. Přesto známka zůstává nejrozšířenější formou hodnocení v našich školách.

    Související hesla

    Použité zdroje a literatura

    • PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; JIŘÍ, Mareš. Pedagogický slovník. 4. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8.
    • VALIŠOVÁ, Alena; KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele. 2. Praha : Grada a.s., 2011. 456 s. ISBN 978-80-247-3357-9.
    • Česká republika. Školský zákon. In Sbírka zákonů. 2004, 190, s. 10260 - 10348. Dostupný také z WWW: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novy-skolsky-zakon-1?highlightWords=%C5%A1kolsk%C3%BD+z%C3%A1kon.
    • STRÁNSKÁ, Hana. Neklasifikovaná výuka a působ hodnocení žáků v 1. ročníků základní školy. Praha, 1991. 84 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova.
    • PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. 1. Praha : Portál, 2009. 936 s. ISBN 978-80-7367-546-2.

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.