Přidat do kolekce              hodnotilo 5 uživatelů

Frontální výuka

Stránka naposledy upravena 21:18, 11 Dub 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?

    Toto heslo bylo založeno Janou Starou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a upravování  hesla.

    Výklad hesla:

    Frontální výuka je způsob vyučování, v němž učitel pracuje hromadně se všemi žáky ve třídě jednou společnou formou, se stejným obsahem činnosti. Tomu odpovídá také uspořádání prostoru učebny (Průcha, Walterová, Mareš 2001). Frontální vyučování nesestává jen z výkladu učitele, řadíme do něj i učitelem zadanou a řízenou samostatnou práci, společnou kontrolu domácích či školních úkolů, rozhovor učitele s celou třídou, shrnutí učiva, poskytování zpětné vazby a hodnocení žákům. Pro negativní konotace je někdy frontální vyučování nahrazováno pojmem přímé vyučování. 

     
    Frontální výuka bývá kritizována především z těchto důvodů:
    1. Znalosti žáků získané frontálním způsobem výuky mohou být mělké.
    Pokud jsou žáci seznamováni s novým učivem výhradně nebo převážně formou
    výkladu učitele, může se stát, že nezískají dostatek zkušeností, aby pochopili podstatu učiva, pohybují se pouze po povrchu věcí. Těžiště znalostí mohou vytvářet fakta na úkor
    složitějších (vyšších) myšlenkových operací, kvantita může dominovat nad kvalitou,
    vzájemné souvislosti mohou žákům unikat, vazby v rámci vyučovacího předmětu ani
    mezipředmětové vazby nemusejí být rozvinuty do dostatečné hloubky.
     
    2. Nevytváří prostor pro vnitřní diferenciaci.
    Výklad učitele vedený pro celou třídu je vždy ohrožený tím, že bude příliš náročný
    pro pomalejší žáky a příliš snadný pro nadané. 
     
    3. Umožňuje pasivitu žáků.
    Při delším výkladu klesá pozornost žáků, poslech sebezajímavějšího učiva přestává
    být pro ně motivující, umožňuje žákům „spát s otevřenýma očima“. Učitel
    stojí před volbou, zda částečně rezignuje a nepozornost části žáků bude trpět,
    nebo bude žáky neustále napomínat a tím přerušovat plynulost výkladu. Pokud
    se ve třídě sejde více žáků s výchovnými problémy, může být přímé vyučování
    značně problematické. 
     
    4. Nerozvíjí kompetenci k učení.
    Při frontálním vyučování nebývají obvykle žáci v plné míře rozvíjeni v dovednostech aktivně a samostatně se učit (Starý 2008, Walberg, Paik 2000).
     
    Pokud je ale frontální výuka prováděna dobře, přináší konzistentní a zřetelné výsledky, a proto by neměla být automaticky odsuzována.  Za jistých předpokladů může být velice efektivní:
     
    1. Zaměřuje na klíčové části učiva a používá systematické postupy.
    Efektivní frontální vyučování klade důraz na systematické rozčlenění učiva, na prezentaci nového učiva, na poskytování zpětné vazby a na samostatnou práci žáků. K charakteristickým znakům učitelů, kteří efektivně používají frontální vyučování, patří srozumitelnost, náročnost, entusiasmus a flexibilita. Učitelé tohoto typu jasně organizují svůj výklad a reagují na podněty žáků. Frontální výuka je efektivní zejména při každodenním ověřování znalostí, kontrole domácích úkolů, při opakování, výkladu nového učiva a výcviku dovedností postupem „krok za krokem“, procvičování učiva pod pečlivým dohledem učitele, poskytování zpětné vazby upozorňující na chyby a následné upevňování znalostí a dovedností, samostatné práci ve škole a pravidelném týdenním a měsíčním hodnocení. 
     
    2. Šetří čas.
     
    3. Umožňuje názorné, srozumitelné a systematické podání učiva.
    Pokud je dominantním zdrojem informací učitel, může učivo předkládat žákům v postupných krocích od známého k neznámému, od jednoduššího ke složitějšímu, může používat názorných příkladů, zdůrazňovat nejdůležitější informace, výklad může být konzistentní, logický a systematický.
     
    4. Eliminuje chyby.
    Při frontálním vyučování žáci téměř neslyší „chybná“ tvrzení. Pokud se chyba objeví, je většinou okamžitě korigována. Žáci si tak nefixují mylné představy, které je později potřeba opravovat.
     
    5. Umožňuje projevit entuziasmus a flexibilitu učitele.
    Frontální vyučování poskytuje učiteli příležitost k tomu, aby projevoval zaujetí obsahem učiva.  Samozřejmě to funguje i naopak. Pokud pozitivní vztah k oboru u učitele chybí, jen těžko lze očekávat zájem u žáků. Při frontálním vyučování se může dobře projevit také erudovanost, flexibilita a profesionalita učitele.
     
    6. Je od rodičů a prarodičů českých žáků často očekávána.
    Používání frontálního vyučování lze sledovat daleko do minulosti. Je to způsob, který zažila většina rodičů dnešních žáků, a proto je od školy nejčastěji očekáváno. (Starý 2008, Walberg, Paik 2000)

    Použité zdroje a literatura:

    • WAHLBERG, H.: PAIK, S. J. Effective educational strategies [online]. 2000 [cit. 2010-03-22]. Dostupné na: http://www.ibe.unesco.org/en.html 
    • PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál 2001
    • STARÝ, K. a kol. Pedagogika ve škole. Praha: Portál, 2008.

    Další doporučená literatura a odkazy ke studiu  <Upravit stránku>

    Literatura:
    • Efektivní učení ve škole. Praha: Portál, 2005.

    Soubory 0

     

    Komentáře

    Je zobrazeno 1 z 1 komentářů: zobrazit vše
    Jazyková korektura provedena.
    Zasláno 20:54, 27 Ún 2011 ()
    Je zobrazeno 1 z 1 komentářů: zobrazit vše
    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.