Přidat do kolekce              hodnotil 1 uživatel

Autismus: Poruchy autistického spektra

Stránka naposledy upravena 11:33, 20 Říj 2011 uživatelem Pavlína Hublová

    Garantovany-obsah.png

     

    Toto heslo bylo vytvořeno Lucií Knotovou
    Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu Diskuze.

    Obsah stránky:

    Výklad hesla:

    Poruchy autistického spektra, někdy též nazývané pervazivní vývojové poruchy, patří k nejzávažnějším poruchám dětského mentálního vývoje. Spektrum představuje skupinu specifických odchylek ve vývoji, které se vyskytují u každého jedince s poruchou autistického spektra v různé míře a intenzitě a zároveň v různé míře ovlivňují fungování člověka v životě. Dle Thorové (2006) a Vocilky (1996) se jedná o poruchu vzniklou na neurobiologickém podkladě, spočívající na genetických faktorech. Krejčířová (2001) předpokládá organicko - biologickou etiologii. Pojmenování pervazivní vývojová porucha označuje všepronikající poruchu, kdy vývoj dítěte je narušen do hloubky v mnoha směrech. Jedná se o poruchy vývojové, projevy se mění s věkem a to často velmi dramaticky. Obecně rozšířený termín: autistické rysy, který je v podstatě synonymem poruchy autistického spektra, nedoporučuje Thorová (2007) používat pro jeho výpovědní vágnost a diagnostickou nejednoznačnost. (Svoboda, M., Krejčířová, D., Vágnerová, M., 2001)

    Mezi poruchy autistického spektra Thorová (2006) řadí: dětský autismus, Aspergerův syndrom, atypický autismusettův syndrom a dezintegrační poruchu. (Thorová, K., 2006)

    Poruchy autistického spektra velmi výrazně narušují mentální vývoj dítěte v několika oblastech. Manifestace projevů je velmi různorodá. Chování a projevy se mění s vývojem dítěte a souvisí také se stupněm celkového mentálního handicapu. Tato vrozená porucha mozkových funkcí dítěti neumožňuje do plné míry porozumět tomu, co vidí, slyší nebo v každodenním životě prožívá. Duševní vývoj dítěte je narušen hlavně v oblasti komunikace, v oblasti sociálního chování a v představivosti. Jedná se o tzv. základní diagnostickou triádu problémových oblastí vývoje u PAS. Uvážíme-li triádu postižení a její vliv na život jedince, není překvapující, že celá řada postižených má problémy s chováním, které okolí považuje za rušivé, nepřijatelné nebo devastující. (Howlin, P., 2005)

    Mnoho dětí s poruchou autistického spektra vykazuje určitou míru stereotypního, rigidního a kompulzivního chování včetně zvláštních zájmů. Frekvence symptomů a tíže poruchy se u každého člověka naprosto liší. Některé dovednosti mohou zcela chybět, jiné jsou pouze výrazně opožděné. V rámci poruch autistického spektra se setkáváme s dětmi s různou řečovou vybaveností (děti s mutismem, děti s dysfázií, děti s dobrou slovní zásobou i děti výrazně jazykově nadané), s dětmi s různými intelektovými schopnostmi (děti s mentální retardací, děti s podpůrnými či ostrůvkovitými schopnostmi, děti průměrné s nerovnoměrným vývojem i děti nadprůměrně nadané) i s dětmi s různým stupněm zájmu o sociální kontakt (mazlivé, pasivní, netečné, fixované na blízké osoby, aktivní).  (Thorová, K., 2007)

    Symptomy se kombinují v nesčetných variantách, proto nenajdeme dvě děti s totožnými projevy. Ačkoliv můžeme vypozorovat, že některé faktory (například řeč, úroveň neverbální komunikace, rozumové schopnosti, emoční stabilita) mají podstatný vliv na tíži postižení, nacházíme ve spektru poruch i děti s výrazně nerovnoměrným profilem symptomů. Například dítě s relativně dobrými řečovými schopnostmi a zájmem o sociální kontakt je extrémně závislé na rituálech a často má sebezraňující tendence. Poruchy autistického spektra se projevují vždy již v prvních letech života dítěte, typické věkové rozmezí záleží na konkrétním typu poruchy. Na základě několika epidemiologických studií připadá na 1000 narozených dětí 5 - 6 dětí s PAS.     V České republice se tedy ročně narodí okolo 500 dětí s touto diagnózou. (Thorová, K., 2007)

    Popis jednotlivých diagnóz z okruhu poruch autistického spektra  

    Dětský autismus (časný infantilní autismus, Kannerův syndrom)

    Dětský autismus je v Mezinárodní klasifikaci nemocí 10. Revize (MKN-10) řazen mezi   pervazívní  vývojové poruchy (F 84.0) .

    Dětský autismus tvoří jádro poruch autistického spektra. Stupeň závažnosti bývá různý, ale problémy se musí projevit v každé části diagnostické triády, tj. v oblasti sociální interakce, komunikace a představivosti. Pro autismus je typická značná variabilita symptomů. Na světě nenajdeme dvě děti se zcela totožnými projevy. Specifický projev deficitů, typických pro dětský autismus, se mění s vývojem dětí. Syndrom je možné diagnostikovat v každé věkové skupině. Hrdlička (2004) i Krejčířová (2001) se shodují v tom, že pro diagnózu autismu je nutný nástup příznaků před dovršením třetího roku života.  Dle Krejčířové (2001) jde o poruchu relativně vzácnou, postihující přibližně 3-5 dětí na 10 000 a diagnostikovanou častěji u chlapců (poměr asi 3:1).  (Svoboda, M., Krejčířová, D., Vágnerová M., 2001). Podle Thorové (2007) se MR pojí s dětským autismem v 50 až 70 % případů. Čápová, E., Neumann, D. (2001) tvrdí, že v 75 % se dětský autismu pojí s MR. Epilepsií trpí současně 30 % autistických dětí, z toho téměř všechny s rozumovými schopnostmi v pásmu středně těžké mentální retardace. Časté bývá také postižení sluchu, a to až v 25 %.  (Čápová, E., Neumann, D., 2001; Thorová, K., 2008). Pro dětský autismus jsou charakteristické výrazné problémy v oblasti sociálních vztahů (odlišný způsob navazování sociálního kontaktu, potíže se začleňováním do kolektivu), v oblasti jazyka a komunikace (opožděný vývoj řeči, nefunkční řeč), v oblasti představivosti, hry, zájmů a v oblasti abnormálního chování (stereotypní pohyby). (Hrdlička, M., 2004)

    Autismus rozdělujeme do tří kategorií podle úrovně adaptability, tzv. funkčnosti. Funkčnost koreluje především se schopnostmi v sociální oblasti, s úrovní vyjadřování a porozumění, s mírou problémového chování, se schopností funkčně trávit volný čas a s celkovou úrovní intelektu.  (Thorová, K., 2008)


    •      Autismus nízkofunkční -  Lidé s touto úrovní adaptability bývají velmi uzavření a mají malou schopnost navazovat sociální vztahy. Pokud se řeč vytvoří, objevuje se v podobě echolálie. Věnují se jednoduchým stereotypním činnostem, časté je sebezraňování a agrese. U většiny lidí s nízko funkčním autismem spadají celkové schopnosti do pásma těžké mentální retardace.


    •      Autismus středně funkční - Pro lidi se středně funkčním autismem je charakteristická snížená schopnost navazovat sociální kontakt. V sociální komunikaci chybí spontaneita, bývají pasivní. Mluví částečně funkčně, v řeči se objevují zvláštnosti (záměna zájmen, slovní salát, echolálie, neologismy).      V chování můžeme pozorovat pohybové stereotypie, ve hře jsou patrné prvky vztahové, funkční a konstrukční hry. Rozumové schopnosti leží v pásmu lehké až středně těžké mentální retardace.


    •      Autismus vysoce funkční -  Základní sociální a komunikační funkce mívají lidé s vysoce funkčním autismem zachovány. Obtížně chápou sociální normu. Nedokážou uplatnit sociální takt, a proto se mohou jevit jako výstřední a neslušní. Řeč bývá dobře vyvinuta, ale komunikují bez ohledu na komunikačního partnera. Obvyklé je ulpívání na  oblíbených tématech, jež se odvíjí od jejich encyklopedických zájmů. Týmové spolupráce nejsou schopni. Rozumové schopnosti se pohybují v hraničním pásmu či v pásmu normy, mohou dosahovat až nadprůměru. (Thorová, K., 2007)

         Podle  MKN-10 je v rámci autistického spektra rozlišen kromě časného autismu dále:

    • Atypický autismus (F 84.1)
    • Rettův syndrom (F 84.2)
    • Jiná dezintegrační porucha v dětství (F 84.3)
    • Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby (F 84.4)
    • Aspergerův syndrom (F 84.5)


    Atypický autismus

    Podle Hrdličky (2004) diagnózu atypického autismu použijeme, jestliže porucha zcela nesplňuje kritéria pro dětský autismus buď tím, že nejsou naplněny tři okruhy diagnostických kritérií nebo je opožděný nástup po třetím roce života. U dítěte najdeme řadu specifických sociálních, emocionálních a behaviorálních symptomů, jež se shodují s potížemi dětí s autismem. Slovy Krejčířové (2001): „Nejčastěji se jedná o děti s těžkými stupni MR, u nichž se s ohledem na nízkou úroveň fungování nemohou specifické kvalitativní dysfunkce plně projevit.“ (Svoboda, M., Krejčířová, D., Vágnerová, M., 2001, str. 526) Lidé s atypickým autismem mají potíže v navazování vztahů s vrstevníky a jsou neobvykle přecitlivělí na specifické vnější podněty.        (Thorová, K., 2008)


    Rettův syndrom

    Jedná se o syndrom vyskytující se pouze u žen. Jeho prevalence je popisována  u 6 - 7 dívek ze 100 000. Příčina Rettova syndromu je genetická, mutace genu je situována na raménku chromozomu X a má mnoho podob. Tato různorodost se podílí na variabilitě projevů tohoto syndromu. Charakteristický je normální či téměř normální časný vývoj do pátého měsíce života. Poté dochází k regresu - následuje ztráta řeči, manuálních dovedností (nedokážou používat účelně ruku) a zpomalení růstu hlavy. Klinický obraz doplňují kroutivé, svíravé pohyby rukou, připomínající někdy pohyby rukou při mytí. U Rettova syndromu byl zjištěn vysoký spoluvýskyt epilepsie. (Hrdlička, M., 2004; Thorová, K., 2008)


    Jiná dezintegrační porucha v dětství (infantilní demence)

    K rozvoji syndromu (s poruchou řeči, sociálních vztahů, stereotypiemi a motoriky) obvykle dochází až po období zcela normálního raného vývoje, nejčastěji mezi druhým až čtvrtým rokem věku. Deteriorace může být náhlá nebo může trvat několik měsíců a je vystřídána obdobím stagnace. V době počátku onemocnění dochází k výrazné regresi, nástupu mentální retardace a autistického chování. K pozorovaným projevům se často přidává i nástup emoční lability, záchvaty vzteku, potíže se spánkem, agresivita, hyperaktivita, neobratná zvláštní chůze a abnormální reakce na zvukové podněty.  Objevuje se ulpívání na stereotypiích.  V průběhu následného vývoje může dojít ke zlepšení, ale nikdy už není dosaženo normy. Většina lidí s tímto syndromem zůstává těžce mentálně postižena. (Hrdlička, M., 2004)


    Hyperaktivní porucha sdružená s MR a stereotypními pohyby

    Podle Hrdličky (2004) se jedná o poruchu, která sdružuje hyperaktivní syndrom, mentální retardaci a stereotypní pohyby nebo sebepoškozování. V adolescenci je hyperaktivita většinou nahrazena hypoaktivitou. Sociální deficit autistického typu se u této poruchy nevyskytuje. 


    Aspergerův syndrom

    U Aspergerova syndromu je stěžejní vývojová porucha sociálního porozumění, emočního prožívání a komunikace. Tyto potíže jsou v ostrém kontrastu s celkově dobrým intelektem a dobrými vyjadřovacími schopnostmi dítěte. Dle Krejčířové (2001) se tento syndrom liší od dětského autismu zejména nepřítomností těžké poruchy řeči. Lehké opoždění však vyloučeno není. Sacks(1997) uvádí, že lidé s Aspergerovým syndromem nám mohou říci o svých zkušenostech, o svých vnitřních pocitech a stavech. Lidé s klasickým autismem to nedokážou. (Svoboda, M., Krejčířová, D., Vágnerová M., 2001; Sacks,O., 1997, str. 194)

    Lidé s Aspergerovým syndromem mají problémy s navazováním kontaktů, obtížně chápou mimoslovní komunikaci, mimika a gestika jsou značně omezené, lpí na rituálech, mohou negativně reagovat na změny. Nedostatek intuice, neschopnost porozumět vlastním pocitům a emocím druhých lidí v sociálním kontextu je dle Thorové (2007) základní soubor problémů sociálního chování lidí s tímto syndromem. Způsob vnímání světa, uvažování, myšlení a chování bývá odlišný a velmi zvláštní, proto jsou často považováni za podivíny, nevychovance, osoby mentálně handicapované či geniální osobnosti. U lidí s tímto syndromem jsoou v popředí zájmu různorodé encyklopedické znalosti, elektronické hry, dopravní prostředky, dinosauři, mapy, zoologické řady a jiné nestandardní zájmy. Podle Howlina (2005) tendence sbírat všechny možné předměty přetrvává často až do dospělého věku. Někdy zůstává předmět zájmu stejný jako v dětství, někdy se v průběhu vývoje mění. Těžké afektivní stavy, stavy agrese či naopak pasivita mohou vycházet z nezvladatelné nejistoty a tenze, kterou přináší nepochopení a neschopnost se orientovat v každodenních situacích.

     „Petr se na veřejnosti chová nevhodně - nadává, utíká, je vulgární. Stejně se chová u lékaře. Nesnáší Velikonoce, říká, že pomlázka je předmětem velkého násilí. Nahlas říká, co si myslí o lidech a komentuje jejich chování. Stává se, že lidi osahává. Má-li potřebu se vymočit, udělá to kousek od chodníku. Cestou autobusem maluje na zamlžená skla kontinenty a ostrovy. Někdy začne i zpívat.“ (Thorová, K., 2007, str. 9)

    Zpověď muže s Aspergerovým syndromem - citace poukazuje na nestandardní a úzce omezený zájem nutkavého charakteru. „Cizí jazyky jsou mým koníčkem. Momentálně se učím kolem 100 jazyků. Angličtina se dá využít, ale názvy zvířat v jazyce blackfoot pravděpodobně ne, ale nedokáži si pomoci. Někdy nejdu spát do dvou do rána, protože si chci procvičovat slovní zásobu.“                   (Bělohlávková, L., Thorová, K., 2008, str. 33) 

    Emoční reaktivita u lidí s poruchou autistického spektra

    Jelínková (2004) tvrdí, že emoce lidí s poruchou autistického spektra jsou velmi silné, bohužel je lidé s touto poruchou nejsou schopni využít při myšlení a učení. Dle Thorové (2007) emoční prožívání nemusí chybět, spíše je zahlcující a matoucí. Podle Sackse (1997) u autismu není porušena citová složka jako celek, ale chybí cit pro lidské vztahy, zejména pro společenské zvyky a pravidla. Lidé s PAS se musí naučit rozumět emocím vlastním i emocím ostatních. Vysvětlit lidem s PAS například význam slova smutek je velmi obtížné. Jestliže máme na různé „smutky“ správně reagovat, musíme chápat širší souvislosti a umět se vcítit do myšlení druhé osoby. Obojí je pro lidi s PAS vzhledem k vrozeným deficitům velmi obtížné. Musí se naučit mechanicky chápat to, co zdravý člověk chápe intuitivně. (Jelínková, M., 2004)

         „U Shakespearových her jsem se ztrácela v dějových zápletkách a časových souvislostech. Romeem a Julií jsem byla zmatená, nikdy jsem neporozuměla tomu, co vlastně chtějí. Chápu jednoduché, silné a univerzální city. Poznám, když se člověk zlobí nebo když se směje.  Složité vztahy, city a hry mě ale matou - většinou se cítím jako antropoložka na Marsu. Jako bych zkoumala a pokoušela se poznat Marťany.“ (Sacks, O., 1997, str.203 – zpověď T. Grandinové)                   

    Emoce mohou být výrazně negativní, černý pohled na svět dávají lidé s PAS najevo sebelítostí, stažením do sebe, smutnou náladou a sebepodhodnocováním, které může vést až k depresi. Lidé s PAS mají potíže s emoční reaktivitou. Emoce vyjadřují nepřiměřeně situaci, buď jsou neteční, nebo naopak reagují příliš silně emočně. Neadekvátně se smějí či pláčou, vyskytují se specifické strachy nebo úzkosti. Nepřiměřená emoční reaktivita se dále projevuje prudkým střídáním nálad, sníženou frustrační tolerancí, afektivními stavy, záchvaty vzteku a zkratkovitým jednáním. Jelínková (2004) zdůrazňuje obtížnou orientaci lidí s PAS ve vlastním emočním prožívání i v prožívání druhých lidí.   (Jelínková, 2004)

    Vzdělávání a intervence dětí a dospívajících s poruchou autistického spektra

    Vzdělávání dětí, žáků a studentů s PAS je legislativně zakotveno ve školském zákoně, tj. Zákoně č. 561/2004 Sb. a ve vyhlášce č. 73/ 2005 O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Systém vzdělávání žáků s PAS v základní škole je ovlivňován řadou faktorů, z nichž je nejdůležitější sama diagnóza a deficity z ní vyplývající. Podle Čadilové, Žampachové (2008) je rozhodující míra symptomatiky, stupeň mentálního postižení, nerovnoměrnost vývojového profilu, závažnost problémového chování a další přidružené poruchy.  Základní vzdělávání lze realizovat podle zvláštností a potřeb dětí s PAS těmito způsoby:

    1. specializovaná třída pro žáky s autismem v základní škole nebo individuální integrace do běžných tříd základní školy (žáci s Aspergerovým syndrom a vysoce funkční autismem); 
    2. specializovaná třída pro žáky s autismem v základní škole speciální nebo individuální integrace do běžných tříd základní školy speciální;
    3. specializovaná třída pro žáky s autismem v základní škole praktické nebo  individuální integrace do běžných tříd základní školy praktické;
    4. individuální vzdělávání, tj. vzdělávání, které neuskutečňuje bez pravidelné účasti žáka ve škole (nejčastěji v domácím prostředí)

    Ve specializovaných třídách i u integrace autistických žáků do běžných tříd ZŠ, do běžných tříd ZŠ speciálních a do běžných tříd ZŠ praktických je důležitá přítomnost asistenta pedagoga. Žáci specializovaných tříd pracují dle edukačních plánů. U integrovaných žáků vypracovává třídní učitel Individuální vzdělávací plán (IVP). Podkladem pro vypracování IVP jsou závěrečné zprávy ze speciálně-pedagogického vyšetření a z psychologického vyšetření. 

    Strukturované učení

    Podle Jelínkové (2004) je nutné u dětí s PAS začít výuku na skutečné vývojové úrovni konkrétního dítěte a respektovat nerovnoměrný vývojový profil. Každé dítě s PAS potřebuje curriculum přizpůsobit svým potřebám a schopnostem. Hodnocení se týká zejména kognitivních výkonů, ale musí se v něm promítnout i celá řada dalších oblastí, které jsou součástí školních vzdělávacích plánů. Chaotickým a vnitřním zkušenostem dítěte s PAS je třeba vytvořit přehledné a předvídatelné podmínky pro získávání informací. Speciálně vyškolení pedagogové nejčastěji užívají, tzv. metodiku strukturovaného učení, která za prioritu považuje strukturalizaci prostoru a činností, vizuální podporu, nácvik funkční komunikace a individuální přístup v psychoedukaci. Strukturalizace znamená dle Thorové (2007) vnesení jasných pravidel, zviditelnění posloupnosti činností a jednoznačné uspořádání prostředí, ve kterém se člověk s PAS pohybuje.  Zajištěním strukturovaných podmínek umožníme dětem s PAS, aby se dokázaly samy organizovat a aby na své okolí reagovaly adekvátním způsobem. Na místo nejistoty a chaosu nastupuje logičnost, řád, pocit bezpečí a jistoty, který umožní akceptovat nové úkoly, lépe přijímat nové informace a učit se po malých krůčcích.  (Thorová, K., 2007; Schopler, E., 1998)

    Organizace pomáhající lidem s poruchou autistického spektra:

     Autismus ve filmu:

    • Sněhový dort /Snow Cake/, Drama, Velká Británie / Kanada, 2006, 112 min
    • Zamilovaní blázni /Mozart and the Whale/, Komedie / Drama / Romantický, USA, 2005, 90 min
    • Rain Man /Rain Man/ Drama, USA, 1988, 133 min
    • Adam /Adam/ Drama/Romantický, USA, 2009, 99 min
    • Malaton /Marathon/, Drama / Sportovní, Jižní Korea, 2005, 117 min
    • Mary a Max , animovaná komedie, Austrálie, 2009, 89 min.

     Použité zdroje a literatura

    • BĚLOHLÁVKOVÁ,L.a THOROVÁ, K. Autismus: svět přesných pravidel. Psychologie dnes.5 č., 14.roč. Praha: Portál, 2008. ISBN 1212-9607.
    • ČADILOVÁ,V.a ŽAMPACHOVÁ,Z.Strukturované učení. Praha:Portál, 2008. ISBN:978-80-7367-475-5.
    • ČÁPOVÁ, E. a NEUMANN, D.Dětský autismus na rozhraní. Psychiatrie pro praxi, 2001.č. 4.
    • HOWLIN,P. Autismus u dospívajících a dospělých. Praha: Portál, 2005.  ISBN 80-7367-041-0.
    • HRDLIČKA,M. a KOMÁREK, V. Dětský autismus. Praha: Portál, 2004.ISBN 80-7178-813-9.
    • JELÍNKOVÁ, M. AUTISMUS VIII. Pedagogicko- psychologické hodnocení  a   výchovně vzdělávací strategie u žáků s autismem. Institut PPP: Praha, 2004.   ISBN 80-86856-00-3.
    • SACKS,O.Antropoložka na Marsu. Mladá fronta. 1995 (překlad: 1997).  ISBN 80-204-0635-2.
    • SCHOPLER, E. Strategie a metody výuky dětí s autismem a dalšími vývojovými poruchami. Praha: Portál, 1998. ISBN 807178-199-1.
    • SVOBODA, M. a KREJČÍŘOVÁ, D. a VÁGNEROVÁ, M.  Psychodiagnostika dětí a dospívajících.Praha: Portál, 2001. ISBN 80-71-78-545-8.
    • THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra.Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-091-7.
    • THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra (Informační příručka). APLA Praha 2007.
    • THOROVÁ, K. Školní pas pro děti s PAS. (Informační příručka). APLA Praha. 2008.
    • VOCILKA,M. Autismus.Praha, 1996. ISBN: 80-902134-3-X.

    Soubory 1

    SouborVelikostDatumAutor 
     Stephen Wiltshire.doc
    Žádný popis
    1169 kB20:42, 26 Lis 2010Mgr. Lucie KnotováAkce

    Komentáře

    Je zobrazeno 2 z 2 komentářů: zobrazit vše
    Ve speciální škole v Poděbradech se ve vzdělávání těchto dětí velmi dobře uplatnil iPad. Spustili jsem na toto téma i diskuzi:

    http://tinyurl.com/3levv92 upraveno 22:42, 20 Říj 2011
    Zasláno 18:28, 20 Říj 2011 ()
    Pokud máte k dispozici iPad, mohl by Vás zaujmout příspěvek, který nabízí souhrn odkazů na aplikace, které lze s dětmi využívat - http://goo.gl/GLDVW
    Zasláno 16:46, 28 Říj 2011 ()
    Je zobrazeno 2 z 2 komentářů: zobrazit vše
    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.