Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Francie

Stránka naposledy upravena 08:56, 19 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    FRANCIE:   na rozdíl od městského charakteru rané italské renesance, měla francouzská renesance charakter výhradně dvorského slohu a její vývoj se odehrával zejména na zámecké architektuře. K typickým architektonickým prvkům zde patřily strmé vysoké střechy, tvarované střešní vikýře kompozičně navazující na protáhlá okna, vysoké komíny, nárožní věže a samostatná točitá schodiště.

     

    Periodizace francouzské renesance:

    1.      raná renesance (1500-1540; období vlády Františka I.);

    2.      vrcholná renesance (1540-1580; období vlády Jindřicha II.);

    3.      pozdní renesance (1580-1620; období vlády Jindřicha IV. a Ludvíka XIII.).

     

    Zámecká architektura:   v raně dekorativním stylu (zv. 1ère Renaissance) byl mj. dokončen pozdně gotický zámek Amboise (1495), přistavěno křídlo s osmihrannou schodišťovou věží zámku v Blois (1515-1524) a vybudován zámek Chambord (1519-1533; fantaskní kulisa komínů, luceren a zvláštně tvarovaných věžiček, jež zde dominují nad jednoduchým a harmonicky vyváženým traktem zámku, dokládá prolínání  italského manýrismu a doznívajících forem francouzské pozdní gotiky).

    Na výstavbě a výzdobě královského zámku ve Fontainebleau (od r.1526) soustředil František I. florentské manýristy, jakými byli Rosso Fiorentino, Francesco Primaticcio nebo Sebastiano Serlio, ifrancouzské a vlámské umělce. Jejich tzv. fontainebleauská škola ovlivnila svým stylem další vývoj renesance ve Francii.

    V polovině 16.století vznikl ve Francii vlastní národní sloh (zv. 2ème Renaissance), k jehož vrcholným dílům zde např. patřípřestavba Louvre v Paříži (od r.1546; Pierre Lescot) a zámek Anet (1548-1559; Philibert de l’ Orme).

     

    Sakrální architektura:   málo zastoupené renesanční kostely ve Francii mají většinou renesanční pouze fasádu, která skrývá gotickou architekturu. Tato fasáda je buď gotická s renesančními prvky, jak je tomu v kostele St-Michel v Dijonu (poč.16.st.), nebo se v podobě klasického renesančního průčelí mísí s manýristickými prvky, jak ukazuje fasáda kostela St-Etienne-du-Mont v Paříži (od r.1610).

    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.