Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Německo

Stránka naposledy upravena 12:53, 15 Kvě 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    Německé barokní sochařství se zpočátku rozvíjelo především vjižním Německu,a to hlavně zásluhou nizozemských umělců, k nimž patřil např.Hubert Gerhard (kol. 1550-1622/23)nebo Adrien de Vries (kol. 1545-1626),kteří zde pracovali ještě pod vlivem italského manýrismu.

    Teprve na konci 17. a na počátku 18. století dosáhlo německé barokní sochařství mezinárodní úrovně v díle dvou nejvýznamnějších barokních sochařů:Andrease Schlüttera (1659-1714)aBal­thasara Permosera (1651-1732).

    Německé uměnírokokanejlépe representuje společné dílo bratří Asamů. Kromě toho, že byli oba architekty, pracovalCosmas Damian Asam (1686-1739)také jako malíř fresek aEgid Quirin Asam (1692-1750)jako sochař a štukatér. Jejich první velkou zakázkou byla výzdoba benediktin­ského kostela sv. Jiří a sv. Martina ve Weltenburgu, pro který Egid Quirin vytvořil velmi dekorativ­ní plastikusv. Jiří bojujícího s drakem(1721) z pozlacené sádry.

    K dalším mistrům německého rokoka, kteří tvořili ve druhé polovině 18. století, patřili přede­vším štukatérJoseph Anton Feuchtmayer (1696-1770)působící v horním Švábsku aFranz Ignaz Günther (1725-1775),nejvýznamnější představitel pozdního rokoka a raného neoklasicismu.

    ANDREAS SCHLÜTTER (kol. 1660 - 1714): sochař a architekt, nejvýznamnější představitel severo- německého baroka. Do Berlína, svého hlavního působiště, přišel z Gdaňska v roce 1694 na pozvání kurfiřta Friedricha III. Vedle nedokončeného a dnes již zničeného Městského paláce pro něho vy­tvořiljezdeckou sochu(1689-1703; bronz; postavy na podstavci symbolizující čtyři tempera­menty později vytvořili jiní sochaři) nyní umístěnou na zámku Charlottenburgu v Berlíně. Jde o monumentální památník, jenž je nejenomnejvýznamnější jezdeckou sochou německého baroka, ale i prvním památníkem toho druhu, jenž byl umístěn na volném prostranství městské zástavby.

    BALTHASAR PERMOSER (1651 - 1732):  dvorní sochař saského kurfiřta Augusta II. Silného; spolu  s architektem M.D. Pöppelmanem (s nímž spolupracoval na budování Zwingeru) hlavní představitel drážďanského baroka. K jeho nejvýznačnějším dílům patří plastickávýzdoba Zwingeru            v Drážďanech (zahrnující mj. pískovcové zahradní plastiky a výzdobu bran a pavilónů zámku),       v níž uplatnil zkušenosti ze svého italského pobytu v letech 1675-1689,  a mramorové sousošíApoteózy prince Eugena Savojského(1718-1721; Österreichische Galerie, Vídeň), kterým oslavil vel­kého vojevůdce jako mocného vítěze nad Turky.

    FRANZ IGNAZ GÜNTHER (1725 - 1775):nejvýznamnější sochař jihoněmeckého rokoka a zároveň poslední významný umělec německého rokoka na přechodu k neoklasicismu. Jeho díla s nábo­ženskou tématikou, z nichž k nejlepším patřípiety z polychromovaného dřeva(farní kostel sv. Ruperta, Kircheiselfíng bei Wasserburg, 1758;  augustiniánský klášterní kostel, Weyarn, 1764;  hřbitovní kaple, Nenningen, 1774), již opouštějí vnější barokní patos a směřují spíše k niternému výrazu utrpení.  Anatomicky přesně propracované Kristovo tělo a zklidněné záhyby Mariina roucha zde zároveň již předjímají neoklasicistní formy.

    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.