Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Německo

Stránka naposledy upravena 11:44, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    NĚMECKO:   poněkud opožděný vývoj secesní architektury v Německu lze charakterizovat třemi základními směry:

    -          vegetabilním směrem vycházejícím z anglické secese (před r.1900),

    -          abstrahujícím směrem vycházejícím z díla Henryho van de Velde (po r.1900),

    -          geometricko-konstrukčním směrem ovlivněným tendencemi vídeňské secese (po r.1905).

    Postupně zde vznikla 3 významná centra secese: v Bavorsku v Mnichově (1892), v Sasku v Drážďanech (1894) a nejpozději v Prusku v  Berlíně (1899), kde se dlouhou dobu prosazoval umělecký konzervativismus a architektonický historismus.

    Nejvýznamnějším střediskem německé secese se stalo město Mnichov, známé svým kulturně-uměleckým týdeníkem Jugend, kolem něhož se zformovala skupina nejaktivnějších tvůrců nového slohu. Z předních architektů to byli především August Endell (1871-1925), autor slavného průčelí fotoateliéru Elvíra (1897-1898) zničeného na osobní příkaz Adolfa Hitlera jako „pravzor dekadentní architektury“ v roce 1935, a Peter Behrens (1868-1940), hlavní představitel pozdní geometricko-konstrukční fáze německé secesní architektury.

    Časově čtvrté významné umělecké centrum vzniklo v  Darmstadtu, kde byla z podnětu hessenského velkovévody Ernsta Ludwiga založena kolonie umělců (Künstlerkolonie), která měla za cíl položit základy nového umění v duchu Jugendstilu a oživit hessenská řemesla a průmysl.

     

    PETER BEHRENS (1868 – 1940):   malíř, architekt a designér; významný průkopník moderní architektury, jehožžáky byli mj. Le Corbusier, Mies van der Rohe a Walter Gropius. Po období secesní tvorby a historismu (kolem roku 1910) se jeho architektura ustálila na svébytné podobě oscilující mezi individualistickou modernou a moderním klasicismem. Právě z této doby pochází jeho nejvýznamnější dílo, turbínová hala AEG v Berlíně, kterou vybudoval jako designér a projektant tohoto koncernu.. Jeho význam spočívá jednak v úsilí vytvořit moderní variantu německého klasicismu, jednak ve snaze povýšit architekturu  průmyslové stavby na úroveň srovnatelnou s ostatními druhy staveb.

    Hlavní dílo:

    turbínová hala elektrárenského koncernu Allgemeine Elektrizitäts Gessellschaft v Berlíně (1908-1909; v mimořádném díle průmyslové architektury, které se svým výtvarným i účelovým provedením řadí k prvním stavbám toho druhu, Behrens sloučil obě tendence svého zaměření – funkcionalistickou, v užití ocelových konstrukcí, betonu a velkých prosklených stěn, a klasicizující, např. v užití šikmých nárožních pylonů nebo polygonálně tvarovaného štítu).

    Další díla:

    vlastní vila v Darmstadtu (1900);

    budova německého velvyslanectví v Petrohradě (1911-1912);

    správní budova koncernu IG-Farben v Höchstu (1924).

     

    Darmstadtská kolonie:  kolonie umělců, která byla založena roku 1899 hessenským velkovévodou Ernstem Ludwigem v Darmstadtu, měla za úkol vytvořit nové umění v duchu Jugendstilu a Gesamt-kunstwerku. Vedle Petera Behrense, jenž si na vrchu Mathildenhöhe v Darmstadtu postavil unikátní vlastní vilu v secesním stylu, zde jako vůdčí osobnost a jediný profesionální architekt působil Rakušan Joseph-Maria Olbrich, od něhož pocházejí např. vily umělců, ateliéry a především výstavní komplex s tzv. Svatební věží z roku 1906, který již nese znaky geometrizujícího stylu pozdní secese. 

    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.