Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Anglie

Stránka naposledy upravena 10:15, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    ANGLIE:   architekturu anglického neoklasicismu tvoří různé styly, jejichž společným východiskem byl jednak neopalladianismus, jednak původní řecká, případně etruská a římská architektura:

    ·         tzv. Adamův styl (1760-1820), jehož název je odvozen od jména architekta Roberta Adama (1728-1792), užíval výzdobu inspirovanou etruskou, řeckou a pompejskou architekturou;

    ·         tzv. Regency style (1790-1830), jehož název je odvozen od doby regentství (1811-1820) prince z Walesu za krále Jiřího III., vycházel z Adamova stylu, později však obohaceného o další neklasické prvky, jejichž zdrojem se stalo zejména gotické umění, rokoko, čínské a    egyptské umění;

    ·         nejvýznamnějšími architekty novořeckého stylu(angl. Greek Revival), který vznikl na začátku 19. století jako klasicistní větev vedle romantického novogotického stylu (angl. Gothic Revival), byli William Wilkins (1778-1839) a Robert Smirke (1781-1867);

    ·         neoklasicismus v jeho nejpřísnější a nejjednodušší podobě representoval William Chambers (1723-1796);

    ·         v osobitý a vytříbený architektonický styl kombinovali neoklasicismus s prvky romantismu architekti John Soane (1753-1837) a John Nash (1752-1835).

     

    ROBERT ADAM (1728 – 1792):   hlavní představitel rané fáze anglického neoklasicismu. Pod vlivem Palladiovy architektury a pompejských vykopávek vytvořil osobitý styl, jehož základem byl zvýrazněný antikizující portikus v kombinaci s různými dekorativně dotvořenými prvky, jako jsou např. vějířovité oblouky, medailony, palladiovské motivy, antické vlysy apod. V rámci své mnohotvárné činnosti, která zahrnovala jak profesi architekta, tak i dekoratéra, přispěl (spolu se svými bratry Jamesem a Johnem) i k podobě architektury venkovských domů („country houses“) a později také celých domovních bloků zvanýchAdelphi (řec.Bratři)v Londýně.

    Významná díla: (příklady)

    Kenwood House v Londýně (1761);

    Boodle’s Club v Londýně (1762);

    Kedleston Hall v hrabství Derbyshire (1765);

    úpravy interiérů v Syon House v Brentfordu u Londýna (1760-1769).

     

    JOHN NASH (1752 – 1835):   významný představitel vrcholné a pozdní fáze anglického neoklasicismu v podobě tzv. Regency style, jenž ve své tvorbě uplatňoval jak střízlivé antické tvarosloví, tak i prvky orientální, středověké nebo rustikální architektury. Ovlivněn teoriemi hnutí Picturesque Movement a ve spolupráci se zahradním architektem Humphry Reptonem se stal tvůrcem stylu venkovských šlechtických sídel, jejichž architekturu dotvářel ve spojení s okolním parkem. Své mimořádné schopnosti architekta a urbanisty naplno rozvinul ve službách regenta prince z Walesu (později krále Jiřího IV.) při realizaci tzv. Královské míle v Londýně – dlouhého uličního tahu vedoucího od Regent’s Parku přes Park Crescent a třídu Regent Street až  k regentově paláci Carlton House.  

    Hlavní díla:

    přestavba Královského letohrádku (Royal Pavilion) v Brightonu (1815-1823; indicko-islámsko-byzantská směsice úzkých minaretů, spirálovitých kupolí, pagod a balkonů kombinovaná s litinovou konstrukcí svědčí nejenom o špatném regentově vkusu, ale je i předznamenáním bezbřehého eklekticismu, který se rodil v lůně romantismu);

    úpravy ulice Regent Street a parku Regent’s Park v Londýně (1813; 1821-1828; přestože zůstal velkolepý projekt úprav enklávy Regent’s parku nedokončeným dílem (rozsáhlé plochy trávníků, okrasných keřů, stromů a vodních ploch měly být exteriérem pro 56 obrovských vil a přepychových řadových domů komponovaných do dvou soustředných okruhů), dodnes je toto místo osvěžující a stále přitažlivou oázou přírody uprostřed londýnské metropole);

    skupiny obytných domů na Park Crescent a Regent’s Park (především Cambridge Terrace, Chester Terrace a Cumberland Terrace) v Londýně (1825; 1826-1828; proslulé Nashovy „Terraces“, které vytvářejí monumentální kulisu po obvodu Regent’s Parku, mají podobu dlouhých bloků řadových obytných domů, jejichž spojitá průčelí jsou bohatě členěna sloupovými portiky, pilastry, odstupňovanými rizality se štíty, balkony či dlouhými balustrádovými terasami).

     

    SIR JOHN SOANE (1753 – 1837):   profesor architektury na Královské akademii v Londýně; spolu s Johnem Nashem nejvýznamnější architekt anglického vrcholného a pozdního neoklasicismu. Podobně jako Nash užíval jak ryze klasicistní formy, tak i formy ovlivněné romantismem. Vynikl jednoduchou a zároveň výrazně individualizovanou architekturou, v níž často nahrazoval tradiční sloupy, arkády a pilastry jejich reliéfním náznakem v podobě lizén a dekorativních vlysů. I když navrhl a realizoval mnoho různých druhů staveb (kostelů, veřejných budov, soukromých městských domů i venkovských sídel), nejvíce proslul jen několika originálně pojatými díly, s nimiž jej pojil osobní citový vztah. K takovým stavbám patří zejména Soanův vlastní dům na Lincoln’s Inn Fields v Londýně (1812-1813; dnes Sir John Soane’s Museum s architektovou sbírkou uměleckých děl a starožitností) a Soanovo mauzoleum v Londýně (1811-1814; dnes Dulwich Picture Gallery).

    Další díla:

    Bank of England (Anglická banka) v Londýně (1788);

    Oddělení dividend Anglické banky (1818-1823; zbořeno v r.1927).

     

     

    Další díla anglického neoklasicismu: (příklady)

    Mauzoleum v Marině u Dublinu (1758-1776; William Chambers);

    Royal College of Surgeons (Královská chirurgická fakulta) v Londýně (1806-1813; George Dance ml.);

    St. Pancras Church v Londýně (1819-1822; William Inwood; součástí jedné z nejvýznamnějších staveb ve stylu Greek Revival(s šestisloupovým portikem a třikrát odstupňovanou oktogonální věží)jsou i síně kór, jejichž originální vzor představovala síň kór při chrámu Erechtheion na athénské Akropoli);

    British Museum (Britské muzeum) v Londýně (1823-1847; Robert Smirke);

    National Gallery (Národní galerie) v Londýně(1833-1887; William Wilkins).

    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.