Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Anglie

Stránka naposledy upravena 11:38, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    ANGLIE:   prudký rozvoj industrializace probíhající v Anglii od 60. let 18. století v rámci průmyslové revoluce vedl k obrovské spotřebě železa na stavbu strojů, ke zdokonalování jeho výroby (o modernizaci železářské výroby tavením železa koksem se zde mj. zasloužila proslulá hutnická dynastie Abrahama Darbyho) a tím i k jeho širšímu použití. S rozšiřováním a urychlováním (zejména železniční) dopravy souvisela výstavba železných mostů, jejichž rozpony a výška dosahovaly díky postupujícím technologiím stále větších rozměrů a odvážnějších konstrukcí. K jejich průkopníkům  patřil architekt Thomas Farnolls Pritchard (1723-1777), projektant světově prvního železného mostu přes řeku Severn u Brosely v hrabství Shropshire (1776-1779), a   inženýr Thomas Telford (1757-1834), autor prvního velkého zavěšeného mostu přes Menaiskou úžinu (1819-1826) o rozpětí 176 metrů.

    Nové podněty do vývoje moderní architektury vnesl Sir Joseph Paxton (1803-1865) svým Křišťálovým palácem pro I. Světovou výstavu v Londýně, který (vzhledem ke své profesi zahradníka) koncipoval jako obrovský skleník a na němž názorně ukázal, jaké možnosti poskytují kovové konstrukce z lehkých prefabrikovaných dílů.

     

    THOMAS TELFORD (1757 – 1834):   stavitel průplavů, silnic a mostů; jeden z významných průkopníků železných konstrukcí v anglickém inženýrském stavitelství. Vedle konstrukcí železných mostů získal největší renomé svými projekty průplavů, které dokázal stavět v náročném přírodním terénu. Patřil k nim například Ellesmerský průplav ( zač. r.1793), jenž překonává údolí dvou řek a pomocí devatenácti propustí dosahuje výšky čtyřiceti metrů, nebo Caledonienský průplav (zač.  r.1803), jehož součástí (na trase mezi Severním a Irským mořem) je i několik velkých jezer, vč. Loch Ness, která leží v údolí Great Glen.

     

    SIR JOSEPH PAXTON (1803 – 1865):   zahradník, pěstitel (jako první v Evropě vypěstoval vodní růži Victoria regia), inženýr a zahradní architekt. Své mnohostranné nadání uplatňoval ve službách vévody z Devonshire, mj. i jako stavitel skleníků, pro které používal novou technologii zastřešení z tvarované oceli a skla. Svých konstrukčních zkušeností využil v  roce 1850, když po neúspěšné soutěži na projekt výstavního pavilónu pro I. Světovou výstavu, která se měla konat v následujícím roce v londýnském Hyde Parku, podal svůj návrh, který byl přijat (vypsaná soutěž na výstavbu haly, které se zúčastnilo 245 uchazečů, skončila nezdarem mimo jiné i proto, že nebylo možné během devíti měsíců do začátku výstavy sehnat potřebných 15 miliónů cihel a postavit z nich budovu). Jeho zcela netradiční řešení, které předpokládalo konstrukci obrovské stavby bez jakýchkoliv cihel (podle časopisu Punch později nazvané „Křišťálový palác“), spočívalo v pospojování litinových sloupů a železných příhradových nosníků a jejich vyplnění skleněnými tabulemi. Vznikla tak moderní stavba (ve formě tří ležatých, do výšky odstupňovaných kvádrů s vyšším příčným křídlem, v němž byly zastřešeny vzácné stromy parku), jež svou koncepcí v mnohém předznamenala principy funkcionalistické architektury z počátku 20. století.

     

    Další díla anglického inženýrského stavitelství:

    King’s Cross Station v Londýně (1851-1852; Lewis Cubitt);

    Paddington Station v Londýně (1852-1855; Matthew Digby Wyatt, Isambard Kingdom Brunel);

    železniční most ve Firth of Forth ve Skotsku (1881-1887; John Fowler, Benjamin Baker).

    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.