Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Skleníkové plyny

Stránka naposledy upravena 14:03, 24 Led 2020 uživatelem marek.drahovzal
    Obsah
    Žádné titulky

    "Takzvané skleníkové plyny se vyskytují ve vzdušném obalu kolem zeměkoule. Jejich vrstva propouští sluneční paprsky, které ohřívají Zemi, ale zachycuje teplo, jež zemský povrch vyzařuje a které by jinak uniklo do vesmíru. Tomuto jevu se říká skleníkový efekt." (zdroj citace).

    Skleníkové plyny jsou přirozenou součástí atmosféry a díky nim je na Zemi teplota, při které jsou organismy schopny žít.
     
     
    Problémem je však nadměrná produkce těchto plynů lidskou činností vedoucí ke globální změně klimatu. Nejvýznamnějším antropogenním zdrojem skleníkových plynů je energetika, emise z tohoto odvětví však klesají, problematická je doprava, ze které emise rostou. K dalším významným zdrojům patří skládky odpadů, zemědělství (chov dobytka, pěstování rýže) nebo zpracování ropy a zemního plynu. Problematiku snížení emisí skleníkových plynů řeší Kjótský protokol. Inventarizací skleníkových plynů se v České republice zabývá Český hydrometeorologický ústav v rámci Národního inventarizačního systému skleníkových plynů.
     
    Nejvýznamnějším skleníkovým plynem ve vzduchu je vodní pára. Množství vodní páry nezávisí na lidské činnosti. Ostatní skleníkové plyny už jsou často produkovány činností člověka. Je to hlavně oxid uhličitý, methan a oxid dusný. Oproti minulým letům vzrůstá produkce dalších skleníkových plynů, například fluorodusíku, metylchloroformu nebo fluorovaných etherů. Tyto plyny se využívají v chladírenských zařízeních místo dřívějších freonů nebo vznikají při výrobě plochých televizních obrazovek. V současnosti představuje jejich podíl na celkovém objemu průmyslových emisí bohatých zemí sice jen 0,3 %, nicméně se uvažuje o tom, že i tyto plyny budou zahrnuty do nové mezinárodní dohody, která má navázat na Kjótský protokol.
     
    Oxid uhličitý (CO2):
    -   je hlavním přispěvatelem ke skleníkovému efektu
    -   vzniká přirozeně (dýcháním organismů, kvasnými procesy) i antropogenně - spalováním fosilních paliv
    -   od roku 1800 jeho koncentrace vzrostla cca o 30 %
    Methan (CH4):
    -   v přírodě se uvolňuje zejména z mokřadů, asi desetina pochází z termitišť
    -   antropogenně se uvolňuje při těžbě fosilních paliv, ve skládkách odpadů a při pálení biomasy; vzniká v     útrobách chovaných přežvýkavců, umělých mokřadech (pěstování rýže)
    -   největším producentem je energetika, na druhém místě zemědělství 
    -   v atmosféře zachycuje teplo 23x účinněji než CO2
    Oxid dusný (N2O):
    -   uvolňuje se přirozenou cestou z oceánu, deštných pralesů a činností půdních bakterií
    -   mezi zdroje N2O patří dusíkatá hnojiva, spalování fosilních paliv a průmyslová chemická výroba
    -   při absorpci tepla je 310x efektivnější než CO2
    Fluorované skleníkové plyny:
    -   syntetické látky; jediné skleníkové plyny, které se nevyskytují přirozeně (např. fluorované uhlovodíky     (HFC) k chlazení a mražení, chlorofluorouhlovodíky (CFC), fluorid sírový (SF6) a perfluorouhlovodíky     (PFC) pro elektronický průmysl)
    -   mohou zachycovat teplo až 22 000x účinněji než CO2 - a mohou v atmosféře zůstat tisíce let
     
    Zdroje:
    Skleníkový efekt a skleníkové plyny [online]. 13.06.2003 [cit. 2020-01-24]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/42859
    Klíčová slova
    • Kjótský protokol
    • fluorované uhlovodíky
    • methan
    • oxid dusný
    • oxid uhličitý
    • skleníkové plyny