Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Tourettův syndrom

Stránka naposledy upravena 17:20, 31 Črvec 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?

    Garantovany-obsah.png

    Toto heslo bylo vytvořeno  Lucií Knotovou
    Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu Diskuze.

    Obsah stránky:

     Výklad hesla

    Touretův syndrom patří mezi nejzávažnější kombinovanou  tikovou poruchu. Kromě motorických a vokálních tiků bývá Tourettův syndrom často doprovázen poruchami chování. Jedná se o poměrn

    ě častý syndrom, zejména zahrnou-li se i jeho lehčí formy. Výskyt Tourettova syndromu se odhaduje asi na 50-100: 100 000. Tourettův syndrom postihuje všechny rasy světa, muži jsou postiženy 3-4krát častěji než ženy. Tourettův syndrom neznamená IQ nedostatek , mnohdy se vyskytuje  u jedinců s nadprůměrnými inteligenčními schopnosti. (Růžička, 2006, s. 929)

    Klinický průběh

    První příznaky se objevují kolem 6 roku věku. Obvykle se zprvu jedná o méně nápadné pohybové tiky (např. mrkání, pofrkávání), později se přidávají i tiky zvukové a zároveň se mohou rozvíjet poruchy chování. Příznaky se obvykle zhoršují během puberty.

    Mezi základní projevy Tourettova syndromu patří tiky. Poruchu charakterizují prudké svalové stahy a záškuby v obličeji, ramenou a končetinách (motorické tiky), křečovité a výbušné zvuky (vokální tiky), u některých jedinců se může objevit koprolalie, kopropraxie, echolálie, což někdy přispívá k bizardnímu charakteru Tourettova syndromu. Motoricke a zvukové tiky však nemusí být u jedince přítomny současně. Příznaky mohou mít různou závažnost, lehčí představuje např. stálé mrkání, pokašlávání či grimasování. Během dospívání mají některé tiky tendenci stereotypně přetrvávat, mizet a případně se opět po čase zase objevovat v nezměněné podobě. Zároveň se mohou vyskytovat i tiky nové, například ve spojení se stresovou situací. (Vokurka, Hugo, 2008, s. 1027; Růžička, 2006, s. 929)

    Pro klinický obraz Tourettova syndromu jsou charakteristické přidružené poruchy chování. Jejich výskyt i míra postižení jsou však značně variabilní a nemusí být vždy projevovány. Až u 60% nemocných je přítomna porucha pozornosti s hyperaktivitou (porucha pozornosti, hyperaktivita, impulzivita). Obsedantně kompulsivní porucha (vtíravé myšlenky, nutkavé jednání) doprovází jedince s Tourettovým syndromem asi v 50%. Sebepoškozující jednání postihuje asi 20%nemocných. Specifické poruchy učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie) bývají u dětí s tímto syndromem velmi frekventované a společně s poruchami chování se stávají významným zdrojem problémů ve škole.  Ve zvýšené míře lze u jedinců s Tourettovým syndromem pozorovat depresi, úzkost, agresivitu, poruchy spánku a další psychiatrické projevy. (Vokurka, Hugo, 2008, s. 1027, Růžička, 2006, s. 929- 930)

    Sociální adaptace jedinců s Touretovým syndromem

    Okolí si projevy jedince nedovede vysvětlit a nemoc má tak pro svého nositele negativní

    sociální dopad. Ve škole tiky upoutávají pozornost a působí rušivě- dítě nadměrně vyrušuje, je neposedné, neudrží pozornost, zapomíná, je neukázněné. Specifické poruchy učeni dále prohlubuji nesnáze ve škole. Pravidlem bývá posměch spolužáků a šikana. To vše se pak odrazí ve špatném školním prospěchu. Časté jsou rovněž konflikty v rodině a na pracovišti, snížené sebehodnocení a sociální izolace. (Růžička, 2006, s. 930)


    Příčina Touretova syndromu

    Příčina syndromu není dodnes přesně známá, ale předpokládá se, že podkladem vzniku onemocnění je funkční porucha bazálních ganglií (hypofunkce). Genetická vazba je nesporná, na vzniku choroby se nezávisle podílí několik genů. Závažnost poruchy ovlivňují i pohlavní hormony (Tourettův syndrom častější u mužů, zhoršuje se začátkem puberty). (Růžička, 2006, s. 929)

    Diagnostika

    Příznaky jsou patrné již v dětství, později se obvykle zmírňují. Důležitým diagnostickým kritériem je vznik prvních symptomů do osmnácti let věku a trvání obtíží déle než jeden rok. Tiky se vyskytují několikrát za den, téměř každý den či pouze občas (periodicky, střídavě). Anatomická lokalizace, počet, frekvence, typ, komplexita i tíže tiků se mohou v čase měnit. (Růžička, 2006, s. 929)

    Prognóza

    V 1/3 případů tiky téměř vymizí, 1/3 nemocných má celoživotně mírné potíže a jen u 1/3 přetrvává závažnější postižení vyžadující léčbu i v dospělosti. (Růžička, 2006, s. 930)

    Léčba

    Základem úspěšné léčby je včasná a správná diagnóza. Je velmi důležité, aby pacient a jejich okolí byly o nemoci a jejích projevech řádně informováno. Během léčby Tourettova syndromu hraj podstatnou roli režimová opatření (předcházet stresovým situacím), v rodině a ve škole je potřeba uplatňovat speciální výchovné postupy, nutná je úprava výukových metod a forem. Nezastupitelnou pozici má při léčbě Tourettova syndromu psychoterapie. Pokud výše uvedené prostředky léčby selhávají, přistupujeme k léčbě psychofarmaky. (Růžička, 2006, s. 930)

    Osobnosti s Tourettovým syndromem

    W. A. Mozart, H. Ch. Andersen, Ch. Dickens, Emil Zola, H. Ibsen ad.

    Použité zdroje a literatura

    • RUŽIČKA, E.Tiky a Tourettův syndrom. Postgraduální medicína, 2006,roč.8,č.5, s.929-930)
    • VOKURKA, M;HUGO,J.Velký lékařský slovník.8.vyd.Praha:Maxdorf, 2008.ISBN: 978-80-7345-166-0.

     

    Klíčová slova
    • syndrom, tiky, motorické tiky, vokální tiky, koprolálie, kopropraxie, echolálie, agrese, porucha pozornosti s hyperaktivitou, dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, psychofarmaka, psychoterapie