Obsah
Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a upravování hesla.
Obsah stránky: |
Výklad hesla
Zlepšování škol skrze (auto)evaluační procesy představuje v současnosti jeden z klíčových trendů školské politiky. S rozšiřováním požadavků kladených na evaluační systémy se objevil koncept tzv. přidané hodnoty jako potřeba posoudit skutečný přínos jednotlivých školských institucí k učení žáků a studentů. (RYŠKA, 2009) Naplnění tohoto požadavku však není bez problému: ke vzdělávání a učení totiž přispívá mnoho jiných faktorů, které spolupůsobí dohromady s faktory školskými, a není možné jednoduše přisoudit školám míru jejich podílu na tom, co se žák či student naučí právě v důsledku působení školy.
V závislosti na přístupech k řešení této problematiky existuje v zahraničí celá řada modelů přidané hodnoty: rozsáhlými zkušenostmi disponují například USA, UK, Nizozemsko, Belgie nebo Francie, kde se systémy zjišťování přidané hodnoty stávají obvyklou součástí národních evaluačních standardů. Výzkum metodologie přidané hodnoty však není nikde uzavřen. V České republice se na národní úrovni věnují vývoji modelování přidané hodnoty a jejímu zjišťování na pracovišti Střediska vzdělávací politiky PedF UK a dále společnost SCIO.
Koncept přidané hodnoty je založen na principu posuzování fungování vzdělávacího systému, škol, výkonnosti učitelů a žáků podle toho, o kolik se zvýší měřené znalosti a dovednosti žáků během sledované doby.
Např. zpráva OECD (2008) přináší následující formulaci: Modely přidané hodnoty měří příspěvek školy k pokroku žáka vůči předem určeným školním vzdělávacím cílům. Příspěvek je očištěná hodnota od jiných faktorů, které také přispívají k pokroku žáka v učení. (s. 16)
Americké Centrum aplikované veřejné politiky při University of Pennsylvania definuje přidanou hodnotu jako nový způsob měření vyučování a učení, který umožňuje identifikovat nejen pokrok jednotlivých studentů, ale také do jaké míry jednotliví učitelé, školy a okresy přispěly k tomuto pokroku. (http://www.cgp.upenn.edu/ope_value.html)
Do třetice, britský Department for Education vysvětluje na svých stránkách (http://www.education.gov.uk) princip přidané hodnoty takto: Někteří studenti (např. se specifickými vzdělávacími potřebami) mohou mít obtíže uspět v testech a zkouškách. Nicméně všichni studenti JSOU schopni dosáhnout pokroku. Přidaná hodnota vyjadřuje progres studenta v rozmezí dvou rozhodných období (key stages).
Výkony studentů mohou být tedy posuzovány dvěma navzájem velmi odlišnými přístupy: důrazem na výsledky (achievement) jako absolutní hodnotu znalostí a dovedností studenta měřenou výstupním testem na konci určitého období, nebo zdůrazněním znalostního a dovednostního (též kompetenčního) přírůstku (growth), který v kontrastu k předchozímu popisuje individuální progres žáka v dosažených testových skóre během sledovaného období. Odlišnost mezi výsledky jednorázových testů od přidané hodnoty je v tom, že měření přidané hodnoty se snaží určit vliv dané školy na pokrok v žákově učení srovnáváním výsledků ve dvou časových řezech na dané škole.
Použité zdroje a literatura
- OECD. Measuring Improvements in Learning Outcomes: Best Practices to Assess the Value-Added of Schools. Paris, 2008. ISBN 978-92-64-05022-8, [cit. 2011-09-06]. Dostupný z WWW: <http://www.keepeek.com/Digital-Asset...89264050259-en>.
- RYŠKA, R. Evaluace a přidaná hodnota ve vzdělávání. Praha: UK, PedF, 2009. ISBN 978-80-7290-423-5.
- The Center for Greater Philadelphia [online]. 2004 [cit. 2011-10-17]. Value-Added Assessment. Dostupné z WWW: <www.cgp.upenn.edu/ope_value.html>.
- Department for Education [online]. 2011 [cit. 2011-10-17]. Dostupné z WWW: <http://www.education.gov.uk/>.
- Klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |