Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Grafomotorika

Stránka naposledy upravena 10:07, 8 Pro 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?
    Toto heslo bylo založeno Lucií Knotovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a
    upravování  hesla.

    Výklad hesla

    Grafomotoriku lze vysvětlit jako soubor psychomotorických činností, které jedinec vykonává při psaní a které nejsou pouze záležitostí pohybů ruky, ale jsou ovlivňovány psychikou. Grafomotorika tedy může být nápomocna při diagnostice psychických stavů, procesů a vlastností, případně při diagnostice poruch a nemocí jedince. (Hartl, Hartlová, 2000, s. 182)

    Dle Logopedického slovníku (Dvořák, 2001, s. 74) je grafomotorika „ specifická motorika, koordinovaná pohybová aktivita při grafických projevech (kreslení, psaní apod.).“  Jedná se o pohyby ruky, jež jsou řízeny psychikou a jež zanechávají grafickou stopu vyjadřující nějaký význam. Grafomotorickou činnost lze označit za formu komunikace i výrazový prostředek. Působí a je rozvíjena v souvislosti s ostatními složkami gramotnosti. (Doležalová, 2010, s. 12)

    Grafomotorický projev vychází z motoriky celého těla, až postupně se s vývojem hybnosti soustřeďuje k pohybům paže, ruky a nakonec prstů. V období před nástupem školní docházky by již měly být grafomotorické aktivity vykonávány, pohyby zápěstí by měly být v souhře s jemnými pohyby prstů, i když nepřesně. V tomto období se vytváří koordinace jemných pohybů ruky. (Pavelová, 2009, s. 29)

    Na grafomotoriku nelze nahlížet jen jako na pouhé pohyby ruky při grafických úkonech. Jde se o činnost mnohem složitější. Doležalová (2010) vysvětluje grafomotoriku jako soubor senzomotorických činností, které jedinec vykonává při kreslení a psaní.  (Doležalová, 2010, s. 21) Grafomotorika se u předškolního dítěte rozvíjí v závislosti na mnoha psychomotorických funkcí. Ovlivňuje ji mentální vyspělost dítěte, zrakové a prostorové vnímání, lateralita, paměť a pozornost, velký význam má úroveň jemné a hrubé motoriky (podstatná je koordinace motoriky se smyslovým vnímáním, zejména koordinace ruky a oka). Pro kreslení a budoucí psaní je nutná souhra mezi všemi uvedenými psychickými a fyzickými funkcemi. (Doležalová, 2010, s. 21; Bednářová, Šmardová, 2010, s. 13)

    Grafomotorické schopnosti dítěte ve školním věku výrazně ovlivní psaní. Pokud je grafomotorika neobratná, může mít dítě potíže s výukou psaní jednotlivých tvarů písmen, písmo je neúhledné a snižuje se jeho čitelnost. Grafomotorická neobratnost se často odráží do tempa psaní (tempo je sníženo). Samotný akt psaní tak odčerpává mnoho pozornosti, která poté nezbývá na obsah psaného a tím se zvyšuje chybovost. (Bednářová, Šmardová, 2010, s. 13)

    Projevy nevyzrálosti jemné motoriky a grafomotoriky u dítěte v předškolním věku:

    • nevyhledává činnosti vyžadující obratnost a koordinaci jemných pohybů (mozaiky, stavebnice, rukodělné činnosti);
    • může být méně obratné při každodenních činnostech a při sebeobsluze;
    • nevyhledává kreslení, malování, příp. je odmítá
    • lilie kresby jsou často kostrbaté, vytlačené; čára bývá vedena nerovnoměrně, neplynule
    • obsah kresby je oproti kresbě vrstevníků chudší
    • kresba odpovídá dítěti mladšího věku jak po stránce formální, tak i obsahové; kresba je hůře koordinovaná, oproti vrstevníkům chudší, jednodušší. (Bednářová, Šmardová, 2010, s. 13)

    Oslabení jemné motoriky a grafomotoriky může mít u dítěte školního věku za následek:

    • obtížné osvojování tvarů písmen,
    • neplynulost tahů při psaní,
    • zvýšený tlak na podložku,
    • kolísání velikosti a sklonu písma,
    • sníženou úpravu písemného projevu, až nečitelnost
    • pomalé tempo psaní,
    • zvýšenou chybovost,
    • potíže při samostatném učení z vlastních zápisů.  (Bednářová, Šmardová, 2010, s. 13)

    Schopnosti a dovednosti potřebné pro budoucí psaní

    Dítě snadněji zvládne nároky školní výuky psaní, pokud u něj budou již v předškolním období rozvíjeny psychické funkce, a to především:

    • smyslové vnímání (zrakové, sluchové, hmatové, vnímání těla);
    • diferenciační (rozlišovací) schopnosti (zrakové, sluchové, hmatové, fonematický sluch);
    • prostorová orientace a představivost (pravo-levá orientace, pojmy: nahoře- dole, vpředu- vzadu) a orientace časová;
    • paměť (zraková, sluchová ad.);
    • analyticko-syntetické činnosti zrakové a sluchové;
    • rytmické cítění.                                                                                                              (Doležalová, 2010, s. 21)

        

    K ovládnutí funkční grafomotoriky je nutné, aby dítě mělo dostatečně rozvinuté smyslové vnímání- tělesné vnímání taktilní, kinestetické a vestibulární vnímání rovnováhy. Teprve po ovládnutí těchto základních oblastí je možné rozvíjet vyšší stupně smyslových funkcí. Když dítě začne vědomě ovládat rukou grafický nástroj, následně dochází k prohlubování dalších schopností a dovedností potřebných pro rozvoj grafomotoriky. Rozvíjí se například jemná motorika, koordinace ruky a oka, zdokonalují se schopnosti zrakového a sluchového vnímání a poznávací procesy, dále se rozvíjí do vyšších stupňů myšlení a řeč.

    V předškolním věku probíhá zrání organismu rychle, proto je nutné využít toto citlivé období a navozovat cílené činnosti pro rozvoj specifických schopností ke kreslení a psaní. Grafomotorika naopak rozvíjí psychické procesy. (Doležalová, 2010, s. 22)

    V předškolním věku je úroveň jemné motoriky, grafomotoriky a vizuomotoriky jedním z důležitých kritérií při posuzování způsobilosti k zahájení školní docházky. Kresba dítěte může poskytnout informace o celkové vývojové úrovni, o úrovni jemné motoriky, grafomotoriky, vizuomotoriky a o zrakovém a prostorovém vnímání. Kresba nám dále může poskytnout informace o emocionalitě dítěte, o vztazích a postojích dítěte. Kresba je komunikačním prostředkem, může být rehabilitačním a terapeutickým nástrojem. (Bednářová, Šmardová, 2010, s. 13)

    Co ovlivňuje a formuje grafomotoriku?

    Zda se bude rozvoj grafomotoriky u dítěte ubírat optimálně, nebo naopak, rozhoduje řada činitelů. Exogenně je vývoj grafomotoriky závislý na úrovni rodinného prostředí. Zásadní význam má prostředí rodiny s jejími členy, jejich vzděláním, materiálními podmínkami a hodnotovou a zájmovou orientací. Záleží na tom, zda rodiče podněcují rozvoj dítěte, zda má dítě možnost někoho v rodině napodobovat a zda se má dítě od koho spontánně učit. Velký vliv na rozvoj grafomotoriky má rovněž výchovné působení v mateřské škole, metodické postupy a vedení pedagogů a vliv ostatních dětí ve třídě.

    Z endogenních podmínek je podstatný stav, dosažená úroveň a souhra všech prvků mozkové činnosti při grafomotorické činnosti, stav předpokladů pro psychickou a fyzickou činnost dítěte (ideální je souhra těchto předpokladů).  Grafomotoriku ovlivňuje i aktuální stav dítěte, například citový stav.

    Pedagogické a psychologické aspekty nácviku psaní

    S cíleným nácvikem psaní se začíná v šesti letech, tedy v 1. roce školní docházky. Příprava na psaní probíhá ovšem již v předškolním obdobím. Rozvoj grafomotoriky je podporován uvolňovacími grafomotorickými cviky (současně jsou rozvíjeny i další dovednosti).  Při rozvoji grafomotroiky je nutné respektovat individuální a věkové zvláštnosti dítěte. Z těchto zvláštností plynou jisté požadavky pro přípravu na psaní v předškolním období.

    • V šesti letech není dokončena osifikace kostí zápěstí a svalstvo je ochablé, proto necháme děti v tomto věku provádět rukou pouze krátkodobé úkony.
    • Grafomotoriku dětí je potřeba rozvíjet postupně, začíná se rozvojem hrubé motoriky a seznamováním s grafickými prostředky a materiály. Následuje vlastní rozvoj grafomotoriky, zaměřený na podporu jemné motoriky a psychických funkcí. Postupuje se od jednodušších tvarů ke složitějším, které již vyžadují větší koordinaci svalových pohybů a koordinaci se smyslovými orgány.
    • U každého dítěte je doba k vytvoření grafomotorických dovedností různá, musíme dětem dopřát náležitý čas.
    • Pro rozvoj grafomotoriky je významná názornost a aktivní přístup dětí k nácviku grafických jevů.
    • Pedagog by měl využívat motivaci a střídat rozmanitá grafomotorická cvičení (proložení pohybovými aktivitami). Dítěti je nutné poskytnout aktivní duševní odpočinek.
    • Motivace by měla probíhat v průběhu celé učební činnosti. Motivace je navozována i hodnocením (využívá se především kladného hodnocení a povzbuzování).
    • Děti jsou od začátku nácviku grafomotoriky vedeny k osvojování a dodržování hygienických pravidel a pracovních návyků.
    • Od pedagoga se očekává metodická připravenost a znalost diagnostických i nápravných postupů.  Příznačná by pro něho měla být trpělivost a vnímavost pro potřeby dětí, tvořivost při hledání nových postupů a snaha učit především hravou formou, která odpovídá možnostem dětí. (Doležalová, 2010, s. 24-25)

    Shrnutí podmínek úspěšného rozvoje grafomotoriky

    • přiměřenost aktivity (obsahem, tématem, provedením ad.),
    • postupně zvyšovaná náročnost činností,
    • vzbuzení zájmu (hrou, tématem pohádky ad.) a tvořivosti,
    • začlenění grafomotorických činností do komplexnější situace,
    • povzbuzování a kladné hodnocení,
    • podnětné a pozitivní psychosociální klima. (Doležalová, 2010, s. 24-26)

    Grafomotorická cvičení - přípravné období čtení a psaní

    Nezbytnou součástí přípravného období jsou i grafomotorická cvičení. Jemná motorika rukou a prstů úzce souvisí s rozvojem řeči, proto je vhodné provádět grafomotorická cvičení s použitím říkadel, která by napomáhala rozvoji i rytmu psaní.

    Cílem grafomotorických cviků je rozvíjet smyslové vnímání, zrakové i pohybové schopnosti, tvarovou paměť a představivost, pozornost a soustředění. Snaha je o docílení lehké uvolněné paže, předloktí, zápěstí a záprstí.

    Pro toto období je též důležitý nácvik správného sezení, schopnosti soustředěné cílené koncentrace, věnování se konkrétné činnosti na určitém místě, držení psacího náčiní, umístění sešitu na lavici, orientace na ploše a v prostoru.

    Doporučují se pohybová cvičení ruky. Jedná se o souhrn cviků celé ruky, pro uvolnění ramenního a loketního kloubu a prstů. Tyto cviky provádíme: kreslením čar ve vzduchu, v poloze vodorovné a šikmé (vodní vlny, zametání vpravo vlevo), kreslením čar krouživým pohybem (ovál- švestka), směrem zleva doprava (umývání a utírání talíře apod.). V tomto období se doporučuje provádět posilování a zobratňování svalů prstů modelováním z plastelíny, hlíny, moduritu, hrou na hudební nástroj.  Pedagog by se měl také zaměřit na hru s prsty (např. mlýnek). Grafické cviky slouží k uvolnění ramenního, loketního a zápěstního kloubu, svalů prstů a bezpečného pohybu ruky po papíře.

    Cviky je potřeba opakovat vícekrát za sebou a rovnoměrnou rychlostí, uvolnění ruky se dostaví jako důsledek zmechanizovaného pohybu. Doporučuje se cvičit v kratších časových intervalech, systematicky a intenzivně. (Pavelová, 2009, s. 20-21)

    Grafické cviky

    Grafické cviky slouží k rozvoji grafomotoriky, zvýšení pohyblivosti paže, uvolnění jednotlivých partií důležitých pro psaní a k nácviku pohybu ruky po papíře. Grafomotorické cviy slouží k uvolnění ramenního, loketního, zápěstního kloubu a sval prstů.

    • CVIKY UVOLŇUJÍCÍ RAMENNÍ KLOUB- jsou vodorovné, svislé a šikmé čáry zleva doprava, vlnovky, hadovky, kružnice a ovály. Vhodný je formát papíru A3 prováděný ve stoje u stolečku.
    • CVIKY UVOLŇUJÍCÍ LOKET- jsou oblouky, šikmé, svislé čáry, ovály, kruhy, vlnovky a kličky prováděné na formát A 4 ve stoje či v sedu bez opory lokte.
    • CVIKY PRO UVOLNĚNÍ ZÁPĚSTÍ- oblouky, přímky, křivky zleva doprava, shora dolů a naopak, kroužky, ovály a kličky prováděné v sedě u stolečku s mírnou oporou lokte (cviky se zmenšují).
    • CVIKY PRSTŮ- čáry jsou automaticky kratší, sklon by se měl přibližovat sklonu písma; vybarvování.

    Nevhodné uvolňovací cviky jsou cviky prováděné na svislé ploše, protože nedochází k uvolnění paže, (paže vyvíjí protiklad, ruka dítě bolí a činnost odmítá). Mezi grafomotorické cviky patří také obrázky kreslené jedním tahem, tzv. jednočarky. Ty mohou sloužit k rozvoji grafomotorických dovedností, ale nemají funkci uvolňovacích cvičení.

    Nácvik grafických čar provádíme nejprve seznámením s „ cestou čáry“ : a to motivací, vyznačením začátku a konce čáry (obrázkem, tiskátkem), předkreslením či říkadlem.  (Pavelová, 2009, s. 31, 32)

    Použité zdroje a literatura

    • BEDNÁŘOVÁ, J.; ŠMARDOVÁ, V. Školní zralost. Praha: Computer Press, 2010. ISBN: 978-80-251-2569-4.
    • DOLEŽALOVÁ, J. Rozvoj grafomotoriky v projektech. Praha: Portál, 2010. ISBN: 978-80-7367-693-3.
    • DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. 2.vyd. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum, 2001. ISBN: 80-902536-2-8.
    • HARTL, P. HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN: 80-7178-303-X.
    • PAVELOVÁ,Z. Čtení a psaní. Praha: IPPP, 2009. ISBN: 978-80-86856-61-2.

    Doporučená literatura a odkazy ke studiu

    • BEDNÁŘOVÁ, J.;ŠMARDOVÁ, V. Rozvoj grafomotoriky. Brno: Computer Press, 2006. ISBN: 80-251-0977-1.
    Klíčová slova
    • grafomotorika, psaní, uvolňovací cviky, přípravné období čtení a psaní, jemná motorika, psychomotorické činnosti, vizuomotorika