Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Fantazie

Stránka naposledy upravena 18:39, 4 Srp 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?
    Toto heslo bylo založeno Lucií Knotovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a
    upravování  hesla.

    Výklad hesla

    Fantazii (obrazotvornost či představivost) můžeme charakterizovat jako vytváření nových představ na základě dřívějšího vnímání nebo jako obměňování minulé zkušenosti. Hlavním znakem fantazie je novost kombinací, které člověk dosud neprožil, i když jejím zdrojem je dříve vnímaná objektivní realita. Míra fantazie je dána nadáním. Fantazie je základem každé tvůrčí činnosti. Fantazie obohacuje život člověka a umožňuje mu uniknout z reality. (Hartl, Hartlová, 2004, s. 159-160)

     
    Fantazijní představy se sice částečně opírají o to, co jsme kdysi vnímali, zažili a vznikají specifickou kombinací minulých zážitků, přesto se nedají vysvětlit pouhou pamětí a zkušeností. Představují zcela nové výtvory v oblasti názorných představ. Ve spojení s myšlenkovými procesy pomáhají někdy objevovat a poznávat objektivně existující realitu, kterou ovšem nemůžeme vnímat smysly (např. rychlost světla, rozměry vesmíru). Fantazie, fantazijní představy patří tedy právem mezi poznávací procesy. (Holeček, Miňhová, Prunner, 2003, s. 61-62)

    Druhy fantazie

    Obvykle rozlišujeme následující druhy fantazijních představ:
    1. Rekonstrukční fantazie se projevuje vybavováním představ předmětů a jevů na základě jejich slovního popisu a grafického či symbolického zobrazení. Tímto způsobem si představujeme neznámou krajinu podle mapy, melodie podle not, výrobek dle technického výkresu apod.
    2. Tvořivá fantazie se vyznačuje tvorbou zcela nových, originálních názorných obrazů, které dosud neexistovaly. Můžeme říci, že tvořivá fantazie má uplatnění ve všech oblastech lidské činnosti, například i ve výchovně-vzdělávací práci učitele. Vyšetřovatel používá tvořivou fantazii při hledání nových, efektivních postupů dokazování. Architektovi pomáhá fantazie například při projektování nových sídlišť.
    3. Bdělé snění je utváření takových představ, které se vztahují k vlastní vytoužené budoucnosti. Člověk si představuje to, co by si přál, aby se mu v budoucnosti vyplnilo, představuje si následky svých činů nebo prožívá svůj osud v různých vytoužených situacích. Vytvářením příznivých obrazů, cílů a perspektiv může bdělé snění příznivě motivovat a mobilizovat činnost člověka. Dále může také přispívat k dobrému psychickému stavu a působit duševně hygienicky. Ve snění totiž člověk mnohdy prožívá splnění svých jinak nesplnitelných přání a tužeb, hledá únik z náročných životních situací, uvolňuje napětí, duševně i fyzicky realxuje a to vše mu napomáhá obnovit narušenou psychickou rovnováhu. Snění však může působit i opačně, a to v případě, pokud ústí do prázdného, od reálného života odtrženého blouznění.
    4. Někteří psychologové zařazují mezi druhy fantazijních představ také sny během spánku. Vysvětlení podstaty snu a spánku je obsahem mnoha teorií. Nejznámnější je teorie o „nedokrvení nebo naopak překrvení“ mozku či tzv. teorie „toxická“, tj. teorie jedovatých látek v krvi, které vznikají v bdělém stavu a ve spánku se pak rozpouštějí apod. Stejně nepotvrzené a nevědecké jsou výklady snů v tzv. snářích. Problematiku snů intenzivně zkoumal zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, jehož názory jsou dodnes velmi uznávány. Moderní věda ovšem některé jeho závěry o snech a spánku zpochybňuje. S.Freud považoval sny ve spánku za jakýsi „ventil duše“, protože se spícímu vyplňují nejskrytější nevyslovená či v bdělém stavu potlačovaná přání. Člověk se analýzou obsahu svých snů a následnou hypnózou může zbavit svých duševních těžkostí. Kdyby měl S. Freud pravdu v tom, že sen naplňuje pouze lidská přání nerealizovaná během dne, poté by muselo mít malé dítě mnohem méně snů než dospělý člověk. Ve skutčnosti je tomu mnohdy právě naopak. Podstata snu musí být tedy jiná.       
    K současnému stavu poznání fyziologie spánku přispěly analýzy elektro- encefalografických záznamů či sledování pohybů očních bulv během spánku.
    Většina odborných studií dochází k závěrům, že ani v nejhlubším spánku není mozek v absolutním klidu a probíhají v něm intenzivní procesy, které umíme již dobře zaznamenávat. (Holeček, Miňhová, Prunner, 2003, s. 62-63)
     

    Použité zdroje a literatura

    • HARTL,P.; HARTLOVÁ,H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2004.ISBN: 80-7178-303-X.
    • HOLEČEK,V.; MIŇHOVÁ,J.; PRUNNER, P. Psychologie pro právníky.  Plzeň:Aleš Černý, 2003. ISBN: 80-86473-50-3.                                                                                                                    

     

     

     

     

     

    Klíčová slova
    • fantazie, snění, spánek, sny, představy, náročné životní situace, obrazotvornost, představivost, rekonstrukční fantazie, tvořivá fantazie, bdělé snění, Sigmund Freud