Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

E-learning

Stránka naposledy upravena 16:18, 20 Zář 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?

     

    Toto heslo bylo vytvořeno Davidem Hawigerem.
    Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu Diskuze.

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    Definice

    • E learning je definováno jako zadávání instrukcí pomocí počítače prostřednictvím internetu nebo CD-ROM (Clark & Mayer, 2007). To může být prováděno samostatně nebo prostřednictvím instruktora, přičemž zahrnuje média ve formě textu, videa a audio s cílem zlepšovat znalosti uživatele. E-learning se obyčejně soustředí na praktické procvičování řízeným elektronicky, zatímco online learning je členěn do kurzů poskytovaných prostřednictvím internetu ve zvláštním vzdělávacím prostředí.[1] (pozn. autora - volněji přeloženo)
    • E-learning představuje distanční (dálkovou) formu studia pomocí informačních a komunikačních technologií.[2]
    • E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia.[3]

    Charakteristika

    Pojem "E-learning" (česky lze přeložit jako "e-učení" neboli eletkronické učení) je vzdělávací metodou, která zřejmým způsobem využívá informačních a komunikačních technologií.
    Vzhledem k tomu, že je tato metoda primárně propojena s moderních technologiemi, vyvíjí se vysvětlení tohoto pojmu.

    Historie

    S pojmem e-learning se v našem současném školství setkáváme přibližně se vstupem do 21.století. Nicméně první pokusy o systémové přenesení vzdělávání do počítačového prostředí se datují již do začátku devadesátých let minulého století na amerických univerzitách.[4]

    Přitom zpočátku byla e-learning založen na ryze asynchronním přenosu informací (například formou e-mailovů či na nich založených konferecích). Oblíbenost webových prohlížečů však vedla k postupnému upouštění od asynchronního přenosu informací k synchronnímu neboli online. Začátek nového tisíciletí byl charakteristický poskytováním výukových objektů různého typu, nezřídka sdružovaných na konkrétní URL adrese. Tato data si však většinou uživatel mohl pouze prohlédnout a případně na základě neměnných pokynů instruktora vypracovat určitý úkol nebo zadání.

    Get Adobe Flash player

    S příchodem fenoménu Web 2.0 se postupně mění i nástroje, které jsou pro e-learning využívány. Přitom se uživatel aktivně zapojuje pro procesu vzdělávání (komentáře a diskuse, online aktualizace dat apod.)

    Výhody a nevýhody

    Mezi výhody řadíme to, že:

    • vzdělávání je možné realizovat v libovolném čase a virtuálně na libovolném místě;
    • žák postupuje svým vlastním tempem a nemusí mít ostych před vyučujícím či ostatními žáky;
    • se ve výukových materiálech využívají různá média;
    • využívájí se  prvky distančního vzdělávání a přidává další komunikační prvky;
    • výukové materiály lze relativně snadno aktualizovat;
    • lze snadno zvýšit počet interakcí mezi instruktorem a žákem;
    • je možné prezentovat reálný obsah pomocí video konferencí nebo diskusních fór;
    • instruktor může sledovat výukový proces a zajišťovat zpětnou vazbu;
    • počet současně zapojených řáků omezují pouze technické možnosti;
    • se středem vzdělávacího procesu se stává žák.

    Za nevýhody lze považovat to, že:

    • autoři výukových materiálů musí být dostatečně kompetentní k vytvářeníonline kurzů;
    • vzdělávací prostředí vyžaduje, aby žák disponoval patřičnou technikou a nezřídka i nástroji pro využívání služeb internetu;
    • kvalifikované využití e-learningu je organizačně poměrně náročné s prvky projektového managementu a týmové práce;
    • absentuje přímý kontakt s učitelem a spolužáky. 

    Využití v podmínkách českého regionálního školství

    Pojem e-learningu je v našem školství silně provázán s využíváním LMS a jeho nejrozšířenějším zástupcem Moodle{1}. Další zástupce volně šiřitelných LMS můžete shlédnout na serveru OpensourceCMS.com{2}.

    Nicméně postupně se pozornost posouvá i k obecnějším online nástrojům nezřídka souvisejícím s tzv. sociálními sítěmi - například Facebook{3}, Twitter{4}, YouTube{5}apod.

    Příklady z praxe

    Síť ministerstev školství provozující web European Schoolnet{6} každoročně pořádá soutěž, která umožnuje učitelům využívající e-learning prezentovat své výstupy a porovnávat je se svými kolegy a kolegyněmi. Tato soutež nese název ElearningAwards{7}.

    Použité zdroje a literatura

    [1] Citace ve Wikipedia : otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001-2010, last modif. 1 May 2010 [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/E-learning>

    [2] Roubal, P. Příručka pro učitele. Brno : Computer Press a.s., 2009. ISBN 978-80-251-2226-6

    [3] Wagner, J. [online] (Česká škola), 2005 [cit. 2010-05-04]. Nebojme se eLearningu

    [4] Graziadei, W. D., [online] (Horizon) 1997 [cit. 2010-05-04]. Building Asynchronous and Synchronous Teaching-Learning Environments: Exploring a Course/Classroom Management System Solution Dostupné na WWW: <http://horizon.unc.edu/projects/monograph/CD/Technological_Tools/Graziadei.html>.

    Klíčová slova
    • ICT
    • LMS
    • Web 2.0
    • distanční
    • e-learning
    • e-učení
    • metody učení