Renesanční sochařství se v českých zemích vyvíjelo hlavně v oboru kamenictví (zdobné prvky architektury, kašny, náhrobky), řezbářství (oltáře a kazetové stropy), kovolijectví (křtitelnice, zvony, fontány) a štukové výzdoby interiérů.

První renesanční díla vznikala při kamenické výzdobě architektury. Z těch nejvýznamnějších sem například patří ostění oken Vladislavského sálu na Pražském hradě (1493), reliéfní podobiz-ny zámeckých pánů z fasády zámku v Moravské Třebové (1495), portál zámku v Pardubicích (1529) nebo jižní portál baziliky sv. Jiří na Pražském hradě s postavou sv. Jiří bojujícího s drakem v tympanonu (poč.16. století), který provedla stavební huť Benedikta Rejta.

Vznik volné plastiky souvisí až s činností sochařů na dvoře Rudolfa II., kteří sem přicházeli z Itálie i ze zaalpských zemí. Nejvýznamnějším z těchto sochařů byl Adrian de Vries (kol.1545-1626), jenž  byl pozván na Rudolfův dvůr na doporučení svého učitele Giovanniho da Bologni.

Významná díla vrcholné a pozdní renesance:

výzdoba arkádového ochozu Belvederu v Královské zahradě na Pražském hradě(1538-1540; Paolo della Stella. Reliéfní cyklus, kterým zde sochař ozdobil podstavce a cvikly mezi oblouky arkád motivy převzatými z řecké mytologie, představuje nejvýznamnější a nejrozsáhlejší renesanční cyklus ve střední Evropě. Zahrnuje mj. také postavu Ferdinanda I., kterak podává fíkovou ratolest ­– symbol míru, života a spásy – své manželce Anně Jagellonské);  

štuková výzdoba v letohrádku Hvězda na Bílé Hoře (1556-1563) s 334-mi obrazovými poli na klenbě přízemního sálupředstavujícími boha Aenea a různé výjevy z antické mytologie a dějin Říma;

královské mauzoleum v chóru katedrály svatých Víta, Václava a Vojtěcha  na Pražském hradě (1566-1589; mramor; Alexander Colin. Z tradičního schématu ležících náhrobních figur (Ferdinanda I., jeho manželky Anny Jagellonské a syna Maxmiliána II.) vybočuje stojící postava Krista-Spasitele, která dominuje horní ploše mauzolea a představuje zde vynikající ukázku klasického renesančního kontrapostu);

náhrobek nejvyššího purkrabího Jiřího Popela z Lobkovic v katedrále sv.Víta, Václava a Vojtěcha (1576; mramor; Vincenc Strašryba);

tzv. Zpívající fontána v Královské zahradě na Pražském hradě (1562-1568; bronz. Konečnou podobu mistrovskému dílu, jehož nákres a voskový model provedl italský malíř Francesco Terzio z Bergama, dal litec Tomáš Jaroš z Brna, nejvýznamnější představitel českého renesančního kovolijectví a zvonařství, jehož dílem je mj. i velký zvon katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha (1548) na Pražském hradě);

štuková výzdoba zámku v Bučovicích (kol.1585; iluzivní manýristická výzdoba Císařského pokoje representuje jedno z nejvýznamnějších děl středoevropského štukatérství, jež je srovnatelné s pracemi umělců fontainebleauské školy na zámku Františka I. ve Fontainebleau);

náhrobek Vratislava z Pernštejna v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha (kol. r.1590; mramor; Vredeman de Vries);

Krocínova kašna (dříve na Staroměstském náměstí v Praze) (asi 1591-1596; mramor; zbytky z kašny, zničené v roce 1861, se nyní nacházejí v Lapidáriu Národního muzea);

štuková a terakotová výzdoba Rondelu zámku v Jindřichově Hradci (90. léta 16. století; Jiří Bendl, Giovanni Pietro Martinola).

ADRIAEN DE VRIES (kol.1545 – 1626): nizozemský manýristický sochař; žák florentského manýristy Giovanniho da Bologni. V letech 1601–1612 působil jako dvorní sochař Rudolfa II. a od roku 1620 pracoval ve službách Albrechta z Valdštejna, pro něhož vytvořil řadu bronzových plastik do    zahrady Valdštejnského paláce (všechny tyto plastiky byly v roce 1648 za švédské okupace Prahy odvezeny do Švédska a zdobí dnes park královského zámku v Drootningholmu). Největší virtuozity dosáhl v měkké a barokně dynamické modelaci nahého lidského těla zbaveného drapérií i atributů.

Z rozsáhlého díla, které Adrien de Vries vytvořil pro Rudolfa II. a Albrechta z Valdštejna, zůstaly v Praze pouze 3 práce: bronzová socha koně (1610; Národní galerie), socha Herkula (1625-1626; Muzeum hlavního města Prahy) a reliéf sv. Rodiny (1610; Obrazárna Pražského hradu).

Další díla:

Merkur a Psyché (1593; bronz; Musée du Louvre, Paříž);

Merkurova kašna (1596-1602; bronz) a Herkulova kašna (1596-1602+; bronz) na Maximilianstraße v Augsburku;

poprsní busta Rudolfa II. (1603; bronz; 112 cm; Kunsthistorisches Museum, Vídeň);

Psyché s Pandořinou skřínkou (1593; bronz; 187 cm; Nationalmuseum, Stockholm);

Neptunova kašna na dvoře královského zámku ve Frederiksborgu v Dánsku (1623; bronz);

plastiky na náhrobku Arnošta ze Schaumburku v jeho mauzoleu ve Stadthagenu(1617-1620; bronz).