Nizozemí a Belgie
Stránka naposledy upravena 11:51, 15 Kvě 2013 uživatelem Pavlína HublováObsah
Žádné titulkyV chrámech protestantského severního Nizozemí (Holandska) se figurální sochařská díla téměř nevyskytují; jsou nahrazena střídmou ornamentální výzdobou architektonických článků a vnitřního zařízení (kazatelen, křtitelnic, kůru apod.). Jediným sochařem, jehož význam zde dosáhl mezinárodní úrovně, byl Hendrik de Keyser (1565-1621), který působil také jako stavitel a později se stal městským architektem Amsterodamu. Jeho největším dílem jenáhrobek Viléma I. Oranžského (1614-1622, barevné mramory; Nieuwe Kerk, Delft), na němž zobrazil vladaře sedícího v jakémsi mramorovém pavilónu a obklopeného čtyřmi alegorickými postavami Ctností (v duchu protestantského puritanismu zcela zahalenými), jež jsou umístěny v rohových výklencích.
Naproti tomu v katolické Belgii se sochařství uplatňovalo hlavně v bohaté sochařské výzdobě vnitřního zařízení kostelů (oltářů, zpovědnic, kazatelen apod.) i v tvorbě figurálně zdobených náhrobků. Nejvýznamnější vlámští sochaři většinou pocházeli z proslulých uměleckých rodin (Du- quesnoyů, Fayď herbů, Quellinů, Verbruggenů aj.):
■ Artuš Quellinus st. (1609-1668) se usadil roku 1639 v Antverpách, kde patřil k širokému okruhu Rubensových napodobitelů (jeho nejvýznamnějším a ve své době nejobdivovanějším dílem jevýzdoba radnice v Amsterodamu zahrnující bohatou reliéfní, ornamentální i figurální výzdobu, na které zde pracoval v letech 1650 - 1665);
■ Lucas Fayď herbe (1617-1697), nejvýznamnější člen rodiny Fayď herbů, pracoval (podobně jako Quellinus) podle Rubensových stylistických předloh, jejichž charakteristický rukopis přenášel i do svých rozměrnějších skulptur, jak nejlépe ukazuje jehonáhrobek arcibiskupa André Cruesena (před r.1666; mramor) v katedrále v Mecheln;
■ Rombout Verhulst (1624-1698) patřil ve své době k nejvýznamnějším portrétním sochařům a je autorem mnoha náhrobních plastik po celé zemi. Jednou z jeho nejlepších prací je portrétní plastika pronáhrobek Johana Polyandera van Kerchoven (1663; mramor) v Pieters- kerk v Leydenu;
■ Hendrik Frans Verbruggen (1654-1686) proslul jako tvůrce vyřezávanékazatelny (1695- 1699; dubové dřevo, zlato) v bruselské katedrále Saints-Michel-et-Gudule, v jejíž figurální výzdobě symbolicky propojil starozákonní příběh Vyhnání Adama a Evy z ráje s novozákonním obrazem P. Marie (jako nové Evy) zabíjející hada.
- Klíčová slova
-
- Žádná klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |