Obsah
Žádné titulkyANGLIE: vysokou prestiž antického sochařství v Anglii podpořil lord Elgin, tč. britský vyslanec v Turecku, když roku 1804 přivezl do Londýna skulptury z řeckého Parthenonu. Podobu klasického sochařství zde ovlivňoval Antonio Canova, jehož školou v Římě prošla řada anglických sochařů. Mezi nimi vynikl John Flaxman (1755-1826), který pro své mimořádné kreslířské a sochařské nadání získal evropskou proslulost a byl spolu s Bertelem Thorvaldsenem považován za největšího klasického sochaře po Canovovi.
K dalším předním sochařům anglického klasicismu se řadí samouk Sir Francis Chantrey (1781-1841), jenž se proslavil sochami anglických státníků (např. Washingtona a Jiřího III.) a portrétními bustami, a Edward Hodges Baily (1788-1867), autor Nelsonova sloupu na Trafalgarskémnáměstí v Londýně (1842).
JOHN FLAXMAN (1755 – 1826): sochař a ilustrátor, profesor Královské akademie v Londýně; nejvýznamnější představitel anglického sochařského klasicismu. Vedle své monumentální sochařské tvorby (náhrobek admirála Nelsona v katedrále sv. Pavla v Londýně z let 1808-1818) vynikl také jako tvůrce antikizujících reliéfů pro keramiku Joshua Wedgwooda a ilustrátor Homéra (1793), Aischyla (1795) a Danta (1802).
- Klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |