Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Rusko

Stránka naposledy upravena 11:46, 15 Kvě 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    V přípravném období 17.století pronikalo baroko do Ruska přes Polsko a Ukrajinu a spojo­valo se zde s tradičními formami ruské lidové a pravoslavné architektury (např. v kostele P. Marie Orodovnice ve Filech u Moskvy z let 1693-1694 prolínají formy staroruské pěti- kupolové architektury s dekorem západoevropského baroka použitým ve výzdobě fasád, štítů, por­tálů a oken).

     

    Zásadní převrat ve vývoji ruské barokní architektury nastal až v 18. století v souvislosti s nástupem cara Petra I. na trůn a založením budoucího hlavního města Petrohradu (1703), k jehož výstavbě car povolal řadu architektů z Itálie, Francie a Holandska. Mezi jinými zde na počátku 18.století působil Ital Domenico Trezzini (1670-1734), jenž se v čele Stavební kanceláře podílel na plánování a výstavbě města (k jeho hlavním dílů zde mj. patří chrám sv. Petra a Pavla z roku 1712-1733 a triumfální Petrova brána v Petropavlovské pevnosti z let 1717-1718).

     

    Za hlavního představitele ruského barokního klasicismu je považován Bartolomeo Frances- co Rastrelli (1700-1771), syn italského architekta Bartolomea Carla Rastrelliho (žijícího v Rusku od roku 1715) a dvorní architekt carevny Alžběty Petrovny, jehož vrcholná díla, kostel Smolné­ho kláštera (1748-1755) a Zimní palác (1754-1762) v Petrohradě, představují originální syn­tézu francouzského rokoka, ruského barokního klasicismu i tradičních, velmi malebných a plastic­kých forem staroruské architektury.

     

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova