Obsah
Žádné titulkyHENRI DE TOULOUSE-LAUTREC (1864 – 1901): vl. jm. Henri-Marie-Raymond de Toulouse-Lautrec Monfa; člen významného šlechtického rodu hrabat z Toulouse; malíř a grafik; představitel žánrového figuralismu, v němž navazoval na tvorbu Edgara Degase, který však, díky bravurní kresbě a široké škále malířských technik, přetvořil ve svébytný dekorativní styl, jímž přispěl k vývoji secese. Ač avantgardista, vyšel z akademického školení u malířů Léona Bonnata (1882) a Fernanda Cormona (1882-1887) i vlivu realistů (např. Honoré Daumiera a Gustave Courbeta) a impresionisticky laděných figuralistů, jakými byli Édouard Manet nebo Auguste Renoir. Rozhodující vliv na další vývoj jeho stylu mělo však prostředí Montmartru, kde se usadil od roku 1884 a odkud začal čerpat své proslulé výjevy z tančíren, kabaretů, nevěstinců a barů (jedním z jeho „iniciačních“ přátel do života na Montmartru byl kabaretní zpěvák Aristide Bruant, pro jehož vystoupení malíř vytvářel své kresby, obrazy i první litografické plakáty) .
Toulouse-Lautrecův plošně-dekorativní a kresebně-expresivní styl našel mimořádné uplatnění v litografické technice, se kterou se díky Pierru Bonnardovi seznámil roku 1891 a na jejíž bázi začal tvořit své proslulé plakáty.
Významná díla:
Valentin le Désossé zaučuje nové tanečnice (Dressage des Nouvelles par Valentin le Désossé) (1889-1890; olej na kartónu; Philadelphia Museum of Art, Filadelfie, Pennsylvánie. Zdánlivě nenucená momentka z prostředí kabaretu Moulin Rouge je naopak ukázkou pečlivé kompozice šestadvaceti osob, které jsou rozděleny a zároveň dynamicky propojeny po skupinkách sedících, kráčejících a tančících postav. K mistru Valentinu le Désossé, jako ústřední postavě obrazu, zde navádějí pohled diváka dvě kráčející ženy z prvního plánu obrazu);
Toaleta (1889; olej na kartónu; 67 x 54 cm; Musée d’Orsay, Paříž. Jedním ze základních Toulouse-Lautrecových témat byla žena - jednak jako smutně osamělá bytost v intimitě své uzavřené komnaty, jednak jako bytost, jejíž tělo, vlasy, oděv a další atributy jsou zdrojem nekonečných možností malířského ztvárnění);
La Goulue vchází do Moulin Rouge (1891-1892; olej na kartonu; 79,4 x 59 cm; Museum of Modern Art, New York. Kromě tanečnice La Goulue patřily k dalším proslulým osobnostem Mont-martru, jejichž dříve slavná jména se díky Toulouse-Lautrecovým obrazům uchovala dodnes, i tanečnice Marcelle Lenderová a Jane Avrilová, zpěvačka Yvette Guilbertová, zpěvák Aristide Bruant nebo tanečnice a klaun v jedné osobě Cha-U-Kao);
Louis Pascal (1891; olej na kartónu; 81 x 54 cm; Musée Toulouse-Lautrec, Albi, Francie. Typický Toulouse-Lautrecův malířsko-kresebný styl lze dobře studovat na jeho nejlepších portrétech, jejichž detailní propracovanost koresponduje s umělcovou schopností zachytit charakteristické psychologické rysy portrétovaného);
V Moulin Rouge (1892-1893; olej na plátně; 123 x 141 cm; The Art Institute of Chicago, Chicago. Důrazem na efekty umělého osvětlení, posouváním horizontu či oříznutím části postavy obrazovým rámem připomíná Lautrecův záběr z proslulé pařížské tančírny některé Degasovy obrazy. Na pozadí zrcadlové stěny přechází dvojice Toulouse-Lautreca s bratrancem Tapié de Céleyranem, která zde patřila k typickému místnímu koloritu);
V salónu v ulici des Moulins (kol. r.1894; uhel a olej na plátně; 111,5 x 132,5 cm; Musée Toulouse-Lautrec, Albi, Francie. Obraz z prostředí jednoho z veřejných domů, který Toulouse-Lautrec důvěrně znal, neboť zde trávil mnoho času svého života na Montmartru, vznikl na základě řady maloformátových studií, které pak malíř pospojoval ve složitější kompozici v ateliéru. Velké beztvaré plochy lenošek zde kontrastují s jemně propracovanými tvářemi čekajících žen, z nichž každá je samozřejmě jiná, díky výrazu své individuální osobnosti, ale na druhé straně i podobná jakýmsi smutným výrazem pasivity a odevzdanosti, s níž zde ženy sdílejí svoji nedůstojnou roli);
La Clownesse Cha-U-Kao (1895; olej na kartónu; Musée d’Orsay, Paříž. V nelichotivém portrétu tanečnice a klaunky z Moulin Rouge, kterou zde malíř zachytil při přípravě na představení v šatně, není, zdá se, pro Lautreca důležitý pohled do zpola zakryté tváře tanečnice, ale na obrovský krejzl z průsvitné žluté gázy, kterým si právě obepíná pas);
cyklus Cirkus (1899; barevné tužky na papíře; Knoedler Collection, New York. Série obrazů z prostředí cirkusu vznikala na jaře roku 1899 během Lautrecovy protialkoholové léčby na klinice Neuilly nedaleko Paříže, k níž se rozhodl po těžkém záchvatu deliria tremens).
Plakáty:
Les Ambassadeurs: Aristide Bruant (1892; barevná litografie; 141,2 x 98,4 cm; Musée Toulouse-Lautrec, Albi, Francie. Již během velmi krátké doby, kdy se začal v devadesátých letech zabývat litografií a tvorbou plakátu, Lautrec vystihl podstatu tohoto (tehdy nového) umění, které v jeho podání charakterizuje spojení virtuózní kresby s odvážnou stylizací velkých dekorativních ploch);
Moulin Rouge - La Goulue (1891; barevná litografie; 192 x 122 cm; Musée Toulouse-Lautrec, Albi, Francie);
Jane Avril v Jardin de Paris (1893; barevná litografie; 124 x 91,5 cm; Musée Toulouse-Lautrec, Albi, Francie);
Le Divan Japonais (1893; barevná litografie; 78,7 x 59,5 cm; Musée Toulouse-Lautrec, Albi, Francie. Plakát, jenž vznikl pro noční klub Le Divan Japonais a představuje Lautrecovu oblíbenou tanečnici Jane Avrilovou, je zároveň jakousi variantou na plošný styl japonských rytin i umění Japonce Katsushiky Hokusaie, jehož jemně karikující kresebný styl lze rozpoznat i v řadě Lautrecových olejů).
Litografické tisky: (příklady)
Koncertní kavárna (Le Café-Concert) (1893; cyklus dvaadvaceti černobílých litografií);
Marcelle Lenderová (1895; osmibarevná litografie; 43,5 x 32 cm);
Ony (Elles) (1896; cyklus jedenácti barevných litografií, jejichž tématem jsou ženy-prostitutky v intimních činnostech jejich každodenního života);
Madame Poupoule při toaletě (1900; barevná litografie);
Žokej (1899; barevná litografie; 52 x 37 cm; Victoria & Albert Museum, Londýn).
- Klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |