Obsah
Žádné titulkyCíl | Dlouhodobá motivace různě nadaných žáků |
Popis aktivity: | Na začátku školního roku rozdělí učitel všechny žáky třídy do skupin o stejném počtu žáků a přibližně stejných matematických schopností. Po celý školní rok pak učitel zaznamenává bodovým hodnocením (0 až 2 body) znalosti jednotlivých žáků. Na konci měsíce vždy sečte bodové zisky všech žáků každé skupiny a dostane sumu bodů každé z nich. To určí průběžné pořadí skupin. To se mění každý měsíc. Není podstatný zisk jednotlivců, ale celkový bodový součet všech žáků ve skupině. Konečným vítězem se stává skupina, která má na konci školního roku nejvyšší bodový součet. |
Potřebný čas: | Celoroční soutěž, s průběžným hodnocením na konci kažého měsíce. |
Doporučený věk: | Nejvyšší třídy ZŠ, střední školy. |
Metodické pokyny pro učitele: | Je pro učitele ještě náročnější než bodovaná soutěž jednotlivců. Její předností ale je, že uvnitř skupin se mezi žáky během roku vytvářejí vztahy vzájemné podpory a pomoci. Výsledek skupiny nevytvářejí jen ti nejlepší, ale doslova každý její člen. Proto se ti schopnější snaží pomoci těm slabším a tím pomáhají k lepšímu výsledku celé skupině. Žáci se scházejí zcela dobrovolně a bez pokynů učitele i v mimoškolní době a procvičují učivo za účelem dosažení co nejlepšího výsledku každého jednotlivce. Soutěž má řadu problematických momentů, které musí učitel sledovat a včas zasáhnout. Úspěch soutěže záleží na správném vytvoření ekvivalentních soutěžících skupin. Ale žáci se i přes prázdniny často změní, takže už počáteční výběr je dost problematický. Dále se žáci mění i v průběhu školního roku, takže se i zdánlivě správné rozdělení třídy do skupin časem ukáže být jako nepodařené. Po několika měsících soutěžení se postavení jednotlivých skupin natolik stabilizuje, že se celá soutěž "zamrzne" a stává se pak jenom formální a nezajímavá. Dalším problémem je stěhování žáků. Někteří během školního roku odejdou, jiní naopak do třídy příjdou. Co s takto oslabenými skupinami? A kam zařadit nově přistěhovaného žáka? Jednou z možností je složení skupin měnit třeba jednou za čtvrtletí. Nebo ponechat pouze jádro skupiny a zbývající žáky střídat a tam přidat i nově příchozí. Změny ve složení jsou receptem na řešení vzniklých roblémů během školního roku. Nemělo by se ale měnit příliš často a a vždy jen menší část skupiny. Ve skupinách musí být stejný počet žáků, jinak je součet nevěrohodným měřítkem. Není-li to možné, je třeba jako kritérium používat průměrnou hodnotu bodového zisku všech žáků skupiny. |
Využito v předmětu: | Matematika, fyzika |
Vazby na RVP: | Výstupy: užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací |
Klíčové kompetence: k učení, sociální a personální | |
Vzdělávací oblasti: Matematika a její aplikace, Člověk a příroda | |
Vzdělávací obory: Matematika, fyzika | |
Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova - seberegulace a sebepoznání, řešení problémů a rozhodovací dovednosti | |
Odkazy: | http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1509/misto-znamek-body.html/ |
.
- Klíčová slova
- Co sem odkazuje
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |