Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Nástup nových prvků v evropské ekonomice

Stránka naposledy upravena 22:04, 19 Led 2010 uživatelem Jan Zouhar

    v 16. a 17. století - úvod do tématu

    Rozsah přípravy: 

    Úvodní hodina k danému tématu

    Popis přípravy: 

    Úvodní materiál k tematicému celku Počátky novověku, očekávaný výstup: porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocensko-politickým změnám.

    Cíle:

    Základní seznámení s ekonomckými změnami

    Aktivity:

    Výklad a diskuse, nastavení cílů na další hodiny

    Žáci zpracovávají informace do myšlenkové mapy, aby si lépe uvědomili souvislosti. 
     

    Poznámky k vazbě na RVP: 

    Vzdělávací období  gymnázium
    Rozvíjené klíčové kompetence

    - efektivně využívá různé strategie učení  

    - kompetence k učení: informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi

    Integrace průřezových témat

     Výchova k myšlení v evropských a globálních slouvislostech -

    Cíl: vnímat dopady a důsledky globalizačních a rozvojových procesů, rozlišovat mezi nimi příznivé i nepříznivé prvky a jevy, učit s ehledat kompromisy

    Výstupy  - porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským a mocensko-politickým změnám
    Mezioborové přesahy a vazby  Člověk a svět práce - tematický celek Tržní ekonomika

    Zemědělství

    Rozvoj zemědělské produkce nebyl plynulý. Rozvoj v 16. století byl vystřídán stagnací zemědělské výroby v 17. století, který byl doprovázen ochlazením a poklesem počtu obyvatelstva[1]. Historikové ještě nevysvětlili.

    • počátky rozšiřování zelinářství a sadovnictví vede k diferenciaci jednotlivých oblastí.
    • zdokonalování dosavadních nástrojů
    • počátek přechodu ke střídavému hospodaření hlavně od pol. 17. století
    • výnosnější druhy pšenice
    • pícniny - dusík do půdy
    • rozšíření plodin - nové plodiny z Nového světa - kukuřice, brambory, rajčata, tabák, rýže
    • technické plodiny (len, konopí, baryt barvířský, chmel)
    • ustájení dobytka
    • rozšíření obdělávané plochy - meliorace (Anglie, Nizozemí, severní Francie)
    • dokonalejší zpracování a uchovávání zemědělské produkce (větrné mlýny, vodní mlýny, konzervace potravin - vedle sušení a solení nyní nakládání a počátky zmrazování
    • zesílení zbožně peněžních vztahů na venkově

     

    Řemeslná výroba

    • dělba práce v řemeslné výrobě 
    • manufaktury (továrny)
      • -Manufaktura neomezována cechovními předpisy,
      • - rukodělná pásová velkovýroba
      • jednoduché stroje a s vodním pohonem (vodní kolo -voda shora, větrný mlýn, šlapací kolovrat, horizontální šlapací stavy, vysoké pece - nepřetržitá redukce)
      • nekvalifikovaní,
      • námezdně pracující,
      • výroba na sklad (ne na objednávku)
      • pro vzdálený trh
    • rozptýlené - nákladnický systém (např. v textilní výrobě)
    • soustředěné - hlavně ve zpracování železa, sklářství

    Obchod

    Předmětem obchodu i zboží denní potřeby; vzrůst obchodu, měst a bohatství; vytváření kupeckého kapitálu Fuggerové, Baševi (prvotní akumulace) ; rozšiřování zbožně peněžních vztahů a tím se oslabuje tradiční vladnoucí třída feudálů.

    Srovnání naturálního a tržního hospodářství

    Naturální hospodářství -

    • nutí něco člověka vyrábět více?

    Tržní hospodářství

    • co vlastně ten trh dělá?
    • Když se všichni rozhodnete vyrábět nějaký výrobek. Kdo prodá nejvíce - ten kdo nejlevněji a nejkvalitněji - ten bude odměněn. Kdo potrestán? ten, kdo vyrobí nejdráže. stimuluje, informuje, rozděluje,  řídí výrobu.
    • Proto také v období tržních vztahů dochází k daleko rychlejšímu rozvoji výrobních sil.
    • Co takové činnosti napomáhá z toho, o čem jsme již mluvili?  Kalvínská morálka (Ten, kdo je úspěšný, je Bohem milován.)
    • neexistence peněžního trhu v Asii a Africe (zde ještě vývoz otroků) vedl k zaostávání těchto oblastí.

    Změna sociální skladby obyvatelstva

    Skladba měst

    • Roste vliv majitelů manufaktur, obchodníků -  vrstva podnikatelů = kapitalistů
    • vytváří se úzká vrstva obchodních podnikatelů a jejich pomocného personálu - úředníci, právníci

    Mění se sociální složení na venkově

    • Anglie - ohrazování[2] svobodní bezzemci - do námezdního poměru do měst, nebo pronájem zemědělské půdy.
    • Nizozemí - svobodný rolník - rychlá diferenciace
    • Francie - v důsledku znehodnocování peněz se šlechta zadlužovala, část půdy prodávala a zbytek pronajímala na krátký pacht rolníkům.
    • Španělsko - rozšířil se chov ovcí pro vlnu, která se však vyvážela, protože dovoz zlata z kolonií umožňoval nakupovat kvalitní látky ze zahraničí. Rozšiřování pastvin vedlo k ochuzování rolníků a ke stagnaci. 
    • Čechy - podnikání ve vlastní režii (šlechtický velkostatek) - utužování nevolnictví, kombinovaná feudální renta.

    Otázky

    1. V čem je zásadní rozdíl mezi hospodářským systémem středověku a novověku?
    2. Jaké nové způsoby výroby a obchodu a s ním související bohatství prolamovaly bariéry hierarchického uspořádání středověké společnosti?
    3. Co to znamená střídavé hospodaření?
    4. Uveď příčiny růstu produktivity práce v zemědělství.
    5. Jak byl rozbit tzv. bludný kruh středověkého zemědělství?
    6. Jak se liší manufaktura od řemeslné dílny?
    7. Ve kterých centrech bylo soustředěno soukenictví, plátenictví, hedvábnictví?
    8. Jaký byl důsledek rozvoje obchodu?
    9. Co to znamená tržní, kapitalistická výroba?
    10. Jak se mění sociální struktura obyvatelstva?
    11. Které události přispěly k oslabení feudálních vztahů a k rozvoji tržní výroby?

    [1] Odhady demografů uvádějí pokles obyvatelstva o 10 - 50 %.

    [2] v 15. - 16. stol. postihlo jen 10 % půdy. Vrcholu dosáhlo v 18. století. Viz kol.: Dějiny středověku, II., str. 308 - 311

    Klíčová slova
    • manufaktura
    • střídavé hospodaření
    • tržní hospodářství