Přidat do kolekce              hodnotil 1 uživatel

Globální změny klimatu

Stránka naposledy upravena 12:07, 13 Črvec 2010 uživatelem Jiřina Svobodová
    Obsah
    Žádné titulky

    Verze jako 04:46, 4 Srp 2020

    na tuto verzi.

    Vrátit se k Archiv verzí.

    Zobrazit aktuální verzi

     

    V průběhu historických epoch dochází k vývoji v klimatických podmínkách. Většinou se jedná o změny dlouhodobé, související s pohybem zemské osy nebo se změnami v oběžné dráze Země. Ke změnám může dojít i náhle například po dopadu obřího meteoritu. V posledním století se klima mění poměrně rychle, přestože nepozorujeme žádnou ze zmíněných příčin. Zdá se, že podnebí ovlivňuje lidská činnost a s ní spojené znečišťování ovzduší a životního prostředí obecně.
    Změna klimatu, její dopady a nutnost reakce představují jedno z klíčových témat současné environmentální politiky. Vědecké poznatky posledních let ukazují, že zvyšování koncentrací skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti klimatický systém Země ovlivňuje. Ten se změně koncentrací přizpůsobuje formou globálního oteplování a následných změn celého systému. Navzdory pokroku jež byl proveden v oblasti vědy a výzkumu změny klimatu stále existující nejasnosti v oblasti vzájemné interakce emisí skleníkových plynů a klimatického systému.
    Jaké jsou důsledky?
    Nejznámější a nejvíce citovaný důsledek změn klimatu je růst globální teploty, tedy globální oteplování. Klimatické modely se shodují na oteplení v řádu stupňů v průběhu příštích sto let, pokud se nezmění trend ve vypouštění skleníkových plynů. S tím souvisí i zmenšování polárních oblastí, tání ledovců a zvýšení hladiny moří. Globální změna klimatu se ale projevuje i v počasí. Předpokládá se tu spojitost s nárůstem extrémních jevů, jako jsou silné bouře s větry nebo přívalové povodně.
    Sucha, povodně
    Předpokládá se, že globální změny klimatu přinášejí i změny ve srážkovém režimu ve středních zeměpisných šířkách. Zatímco dříve byla obvyklá léta srážkově bohatá a poměrně chladná, stále častěji se v létě setkáváme s dlouhými horkými a suchými obdobími. Ta pak střídají relativně krátké a srážkově velmi intenzivní epizody, kdy suchá půda není schopná najednou pojmout velké množství srážek, které jsou splachovány do potoků a řek a mohou způsobit zvýšení jejich hladin nebo vylití z břehů.
    Konvektivní jevy - silné bouře, nárazy větru, tornáda
    Jako konvektivní jevy označujeme souhrnně jevy spojené se silnými výstupnými proudy v atmosféře a bouřkovou oblačností. Konvektivní jevy jsou obecně tím intenzivnější, čím je vyšší teplota vzduchu při zemi. Svou roli samozřejmě hrají i další faktory, jako jsou zásoba vlhkosti nebo změny směru proudění s výškou. Nejvýznamnější projevy konvekce jsou přívalové povodně spojené s bouřemi, nárazy větru a tornáda. V posledních letech se zdá, že těchto jevů přibývá. Svou roli zde může hrát větší dostupnost informací, ale předpokládá se, že rostoucí počet těchto extrémních jevů je jedním z projevů změn klimatu.
    Přívalové povodně
    Jako přívalovou povodeň označujeme situaci, kdy se lokálně rozvodní vodní tok po intenzivní srážkové epizodě, nejčastěji spojené s konvektivní činností, tedy bouřemi. Přívalová povodeň je jev, který je známý poměrně dlouho, v posledních letech se zdá, že se vyskytuje relativně častěji. Působí zde souběžně řada faktorů - zvýšená zemědělská činnost, která poškozuje přirozenou vlastnost půdy vsakovat vodu, úpravy vodních toků a změny jejich koryt a zesilování projevů konvektivních procesů v atmosféře.
     
    Zdroje: