Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Sociálně znevýhodněný žák

Stránka naposledy upravena 17:58, 6 Črvec 2011 uživatelem Mgr. Hana Havlínová, Ph.D.?

    Verze jako 04:50, 7 Bře 2021

    na tuto verzi.

    Vrátit se k Archiv verzí.

    Zobrazit aktuální verzi

    Toto heslo bylo vytvořeno  Hanou Fišerovou.
    Zapojte se do diskuze vložením komentáře pod stránkou.

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    Za sociálně znevýhodněné jsou pokládáni žáci (studenti), kteří nemají stejné příležitosti ke vzdělávání jako většinová populace žáků, a to hlavně v důsledku nepříznivých sociokulturních podmínek svých rodin nebo jiných prostředí, v nichž žijí. (Průcha, 2009)

    Legislativa

    Zákon č. 561/2004 Sb. začleňuje děti se sociálním znevýhodněním mezi subjekty se speciálními vzdělávacími potřebami. V § 16 a 47 výše uvedeného zákona vymezuje sociální znevýhodnění takto:

    • rodinné prostředí s nízkým sociálně-kulturním postavením nebo ohrožení sociálně-patologickými jevy,
    • nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova,
    • postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR.

    Vývoj problematiky

    Problémy mládeže se sociálním znevýhodněním se staly předmětem zájmu pedadogů již na počátku 20. století. Děti, které se musely věnovat výdělečné práci, v důsledku chudoby rodin, měly stíženou možnost vzdělávání. Podle průzkumu z roku 1907 (F. Houser "Výdělečná práce školních dětí) 79 % z těchto dětí opakovalo některý ročník školy během povinného vzdělávání, zejména v měšťanské škole. Problematiku sociálně znevýhodněných dětí rozvinul brněnský sociolog I. A. Bláha (monografie "Dítě a prostředí" r. 1933). V ekonomických a sociokulturních faktorech rodin rozpoznával příčiny zaostávání dětí za vrstevníky, kteří vyrůstali v příznivějších podmínkách.

    Po roce 1948 se na tyto průzkumy nenavázalo. Vládnoucí Komunistická strana razila teze o vyrovnání sociálních a vzdělanostních rozdílů. Přitom byli učitelé pobízeni k tomu,aby individuálně přistupovali k dětem z dělnických rodin, takže problém sociálních nerovností ve vzdělávání reálně existoval.

    Koncem 60. let 20. století byly publikovány výzkumy sociálních podmínek života a vzdělání dětí tehdejší ZDŠ (prováděný týmem pedagogů a psychologů PedF v Českých Budějovicích). Zjistilo se, že průměrný prospěch dětí byl diametrálně odlišný v závislosti na sociálním původu. Děti z rodin dělníků měli výrazně horší prospěch o proti dětem z rodin úředníků a inteligence. (Průcha, 2009)

    Současné poznatky

    Použitá literatura

    • PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. 1. Praha : Portál, 2009. 936 s. ISBN 978-80-7367-546-2.
    • PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8.