Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Psychoterapie

Stránka naposledy upravena 18:44, 4 Srp 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?
    Toto heslo bylo založeno Lucií Knotovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a
    upravování  hesla.

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    Psychoterapie je samostatným oborem, jedná se o vědní disciplínu, která má svoji teoretickou i aplikační stránku. Psychoterapie se prolíná napříč různými obory a oblastmi lidské činnosti (medicína, psychologie, poradenství), proto je označována za interdisciplinární resp. transdisciplinární obor. 

    Psychoterapii lze popsat jako zvláštní psychologickou péči poskytovanou lidem, kteří jsou vnitřně destabilizováni nebo jim destabilizace hrozí (vlivem konfliktů, problémů v životě, krize životních hodnot, psychotraumatizace dříve nebo nyní ad.). Psychoterapie působí psychologickými prostředky (slovo, mimika, mlčení, emotivita a emoční vztahy, učení, manipulace prostředím aj.) na poruchy psychogenní povahy (poruchy mohu mít projevy psychické a/nebo somatické).  Psychoeraie má velice široké uplatnění v životě moderního člověka.

    Předmětem oboru psychoterapie je duševní život člověka, jeho chování a projevy, které však  nelze považovat za optimální, a se souhlasem klienta se je snaží společně měnit. Změna je navozována prostřednictvím vědomě užitých metod, tzn. ověřených postupů, které jsou psychologické (komunikační a vztahové) povahy. (Vymětal, 2010, s.9-12)

    Psychoterapie využívá vlastní (specifické) metody a techniky, klade specifické požadavky na vzdělávání (sebepoznávání), má určitá kvalifikační kritéria (např. funkční specializace) a svůj výzkum. Předpokladem teoretického vzdělání u psychoterapie je znalost psychopatologie a psychiatrické nosologie. Předpokladem psychoterapeutické praxe je speciální sebezkušenostní výcvik (min.500hodin) a tzv. supervize. Psychoterapie není manipulací- dosažení cíle je dáno dohodou mezi klientem a psychoterapeutem (terapeutický vztah). Psychoterapie není shrnuta v jedné teorii, jedná se o heterogenní soubor diferencovaných škol, teorií a metod. (Beran, 2000; přednášky J. Berana na psychiatrické klinice fakultní nemocnice Plzeň- Lochotín, 2005)

     

    Cíle psychoterapie  

    • odstranit neb zmírnit duševní poruchy (např. úzkostné, fobické, depresivní);
    • odstranit nebo zmírnit tělesné poruchy s psychogenní složkou (např. vertebrogenní);
    • harmonizovat osobnost jedince, vést k pocitům sebeuplatnění a vyrovnanosi,směrovat jedince k naplňování životního smyslu;
    • změnit chování (např. abstinence, obsese);
    • dokázat zvládat obtížné životní situace (např. osvojení konstruktivního přístupu k problémům v životě, řešení krizových situací);
    • změnit prožívání (např. změna náhledu na vzniklé situace a lepší přizpůsobení se těmto situacím).

    (Beran, 2000; přednášky J. Berana na psychiatrické klinice fakultní nemocnice Plzeň- Lochotín, 2005)  

    Využití psychoterapie

    Psychoterapie má své místo při prevenci (zvládání náročných životních situací; psychoterapeutické poradenství; krizová intervence), léčbě  a rehabilitaci poruch zdraví. Psychoterapie je úspěšně indikována v případech, kde se na vzniku poruchy podílejí psychogenní činitelé. (Vymětal, 2010, s. 9)

    Formy psychoterapie

    Individuální psychoterapie X  skupinová psychoterapie

    U individuální psychoterapie je působení zaměřeno na jednotlivce; podstatou je interakce mezi pacientem a klientem. Skupinová psychoterapie využívá k terapeutickým účelům dynamiky vztahů vznikajících mezi členy uměle sestavené skupiny. 

    Náhledová psychoterapie X akční psychoterapie 

    Náhledová psychoterapie pomáhá porozumět podstatě problémů. Akční psychoterapie- podporuje přímé zvládání problémů, nácvik strategií a dovedností.

    (Kratochvíl, 1998, s. 15-16)

     

    Přehled směrů v psychoterapii


    1. Hlubinná psychoterapie (Psychoanalýza; Individuální (adlerovská) psychoterapie,      Analytická psychoterapie)
    2. Dynamická a interpersonální psychoterapie
    3. Rogersovská psychoterapie (humanistická)
    4. Behaviorální psychoterapie
    5. Kognitivní terapie
    6. Komunikační terapie
    7. Existenciální a humanistická psychoterapie ( Logoterapie;  Daseinanalýza; Humanistická psychoterapie)
    8. Gestalt terapie
    9. Eklektická a integrativní pojetí psychoterapie
    10. Ostatní směry psychoterapie (Transpersonální ad.)

    (Kratochvíl, 1998)

    Použité zdroje a literatura

    • BERAN,J.  Základy psychoterapie pro lékaře. Praha: Grada, 2000. ISBN: ISBN 80- 7169-932-2.
    • KRATOCHVÍL, S. Základy psychoterapie. Praha: Portál, 1998. ISBN: 80-7178-414-1.
    • VYMĚTAL, J. Úvod do psychoterapie. 3. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN: 978-80-247-2667-0.

    Doporučená literaura a zdroje ke studiu

    • KRATOCVÍL,S. Skupinová psychoterapie v praxi. Praha: Galén, 2000.

    • LANGMEIER,J; BALCAR,K.; ŠPITZ,J. Dětská psychoterapie. Praha: Portál, 2000. 
    • MOŽNÝ,P.; PRAŠKO, J. Kognitivně- behaviorální terapie. Praha: Triton,1999.
    • PROCHASKA,J.O.; NORCROSS,J.C. Psychoterapeutické systémy. Praha: Grada, 1999.
    • VYMĚTAL,J. a kol. Obecná psychoterapie. Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1997. 
    • YALOM,I.D. Láska a její kat. Praha: Portál, 2010.
    • YALOM,I.D. Lži na pohovce. Praha: Portál, 2010.  
    • YALOM,I.D. Když Nietzsche plakal. Praha: Portál, 2010.  

     

     

     

    Klíčová slova
    • psychoterapie, psychologie, porucha, psychologická péče, medicína, supervize, psychoterapeut, klient, duševní porucha, prožívání, chování