Přidat do kolekce              hodnotilo 6 uživatelů

Mentální postižení (mentální retardace)

Stránka naposledy upravena 09:34, 21 Ún 2011 uživatelem Mgr. Jindřich Strejček

    Garantovany-obsah.png

     

    Toto heslo bylo vytvořeno Lucií Knotovou

    Zapojte se do diskuze vložením komentáře pod stránkou.

    Obsah stránky:

    Výklad hesla   

    Mentální postižení je vývojová porucha integrace psychických funkcí, která postihuje jedince ve všech složkách jeho osobnosti - duševní, tělesné i sociální. Nejvýraznějším rysem je trvale narušená poznávací schopnost. Švarcová (2006)  označuje mentální postižení jako "trvalé snížení rozumových schopností, které vzniklo v důsledku poškození mozku." Možnosti výchovy a vzdělávání jsou omezeny v závislosti na stupni postižení. Mentální postižení je stav charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností. U lidí s mentálním postižením dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování.  Jedná se o stav trvalý, který je buď vrozený nebo časně získaný. (Pipeková, 2010, s.289; Švarcová, 2006, s.28-29)

    Podle vývojového období, ve kterém k mentálnímu postižení dochází, se rozlišuje oligofrenie a demence.

    • Oligofrenie je chápána jako opoždění duševního vývoje v období prenatálním, perinatálním nebo časně postnatálním.
    • Demence je proces zastavení či rozpadu normálního mentálního vývoje po druhém roce života. Demence se někdy nazývá získaná mentální retardace. K demenci může dojít v důsledku různých onemocnění a úrazů mozku, což vede k narušení, zastavení nebo zvrácení doposud normálně probíhajícího vývoje. Rozlišujeme dva základní druhy demencí: dětskou (detrioraci, tj. zhoršení, úbytek) a stařeckou.(Pipeová, 2010, s. 290; Švarcová, 2006, s.28)

     Zastaralý název pro metální postižení (mentální retardaci) je oligofrenie nebo slabomyslnost. V současné době se často setkáváme s pojmenováním "člověk s mentálním postižením."(Švarcová, 2006, s.30)

    Klasifikace jednotlivých stupňů mentální retardace

    Hloubku mentální retardace je možné určit pomocí inteligenčního kvocientu, který ukazuje úroveň rozumových schopností.  V České republice se ke klasifikaci mentálního postižení používá 10. revize mezinárodní statistické klasifikace nemocí (MKN-10) vydaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1992. Dle ní klasifikujeme:

    A) Druh postižení

    •     F 70-79 Mentální retardace 

    B) Stupeň postižení

    •     F 70  Lehká mentální retardace IQ 69-50
    •     F 71  Středně těžká mentální retardace IQ 49-35
    •     F 72  Těžká mentální retardace IQ 34-20
    •     F 73  Hluboká mentální retardace IQ19 a  níže
    •     F 78  Jiná mentální retardace
    •     F 79 Nespecifikovaná mentální retardace (nelze vyšetřit)

    C) Typ postižení

    •    Eretický (nepokojný, dráždivý)
    •    Torpidní (apatický, netečný)
    •    Nevyhraněný

    (Pipeková, 2010, s. 291)

    Charakterisktika jednotlivých stupňů mentální retardace

    Klinické znaky mentální retardace, které ve vztahu k jednotlivým stupňům poruchy nabízí MKN-10:

    • Lehká mentální retardace- opožděný řečový vývoj, hlavní problémy se vyskytují až s nástupem do školy. Většina jedinců je plně nezávislá v sebeobsluze a je schopna vykonávat jednoduchá zaměstnání. V sociálně nenáročném prostředí se dokáží pohybovat bez omezení a problémů. Velký význam má u těchto klientů výchovné prostředí.
    • Středně těžká mentální retardace- myšlení a řeč jsou výrazně omezené, stejně jako schopnosti sebeobsluhy. Klienti vyžadují chráněné prostředí ( tj. hlavně chráněné bydlení a zaměstnání) po celý život. Možnosti edukace se omezují na trivium, řeč bývá obsahově chudá i v dospělosti, někdy dokonce zůztává na nonverbální úrovni. Postižení psychického vývoje je často kombinované epilepsií, neurologickými, tělesnými, smyslovými a dalšími duševními poruchami.
    • Těžká mentální retardace -výrazné opoždění psychomotorického vývoje je pozorovatelné již v předškolním věku. Možnosti sebeobsluhy jsou výrazně a trvale limitované, jedinci nejsou schopni sebeobsluhy. Řečový vývoj stagnuje na předřečové úrovni. Kombinace s motorickým postižením a s příznaky celkového poškození CNS. Velmi časté jsou stereotypní pohyby, sebepoškozování, afekty a agrese.
    • Hluboká mentální retardace - nutná trvalá péče i v nejzákladnějších životních úkonech, často těžké senzorické a motorické postižení a těžké neurologické poruchy. Komunikační schopnosti maximálně na úrovni porozumění jednoduchým požadavkům a nonverbálních odpovědí. Etiologie je orgaická, kombinují se nejtěžší formy pervazivních poruch.(Valenta a Müller, 2007, s. 39-40)

     __________________________________________________________________________________

    Použité zdroje a literatura

    • VALENTA, M. a MÜLLER, O. Psychopedie.3.vyd. Parta, 2007. ISBN: 978-80-7320-099-2.
    • ŠVARCOVÁ,I. Mentální retardace.  Praha: Portál, 2006. ISBN: 80-7367-060-7.
    • PIPEKOVÁ,J. Kapitoly ze speciální peddagogiky. 3. vyd. Brno: Paido, 2010. ISBN: 978-80-7315-198-0.

    Doporučená literatura a zdroje ke studiu

    • Tomická, Václava: Vybrané kapitoly k integraci ve školství. Liberec, TUL, 2002.
    • Co je to mentální retardace? - webové stránky dobromysl.cz

    Soubory 0

     

    Komentáře

    Je zobrazeno 1 z 1 komentářů: zobrazit vše
    Jazyková korektura provedena ke dni 20.2.2011. E.Králová
    Zasláno 19:59, 20 Ún 2011 ()
    Je zobrazeno 1 z 1 komentářů: zobrazit vše
    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.