Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a upravování hesla.
Obsah stránky: |
Výklad hesla:
Slovo keramika vzniklo z řeckého „kéramos“ (roh upravený k pití). A protože se k pití používaly právě nádoby hliněné, přeneslo se toto označení i na ostatní výrobky z hlíny. V současnosti je tento pojem určen pro všechno, co je vytvořeno ze zeminy s následným vypálením. Tvorba keramiky je ucelený proces vytváření, vypalování a dekorování keramických předmětů.
Nálezy střepů pravěkých nádob, včetně dalších archeologických předmětů z různých historických období, jsou pro badatele východiskem ke zjišťování vývojových souvislostí dávných kultur. Nejstarší výrobky starověké keramiky z Přední Asie a Egypta jsou datovány do 4. tisíciletí př. n. l. Polévaná keramika se už také vyskytovala v babylonské a asyrské architektuře. Vynález hrnčířského kruhu patří asi do 3. tisíciletí př. n. l. a je připisován Babyloňanům. Ve středověku přišla do Evropy islámská kultura a přinesla prostřednictvím maurských obchodníků vznik výroby „fajánse“ („majoliky“ - Itálie). V 16. stol. se výroba keramiky dostala do Německa a poté i do českých zemí.
Archeologické nálezy nejstarších užitkových i ozdobných předmětů z doby neolitu dokladují první osídlení na území Čech. Osídlenci nejprve přímo v ruce modelovali z hliněných prstenců nádoby, které pak vypalovali kladením kolem otevřeného ohniště. Hrnčírny se začaly objevovat v období vzniku řemesel a cechů. V této době se však už zboží točilo na hrnčířském kruhu. Později další technický pokrok umožnil levnou tovární výrobu a ta omezila výrobu řemeslnou. V současnosti se ručně točená keramika stala spíše dárkovým artiklem.
Změny v životě technicky vyspělé společnosti ovlivnily názory na tradiční keramické řemeslo. Počátky moderní umělecké keramiky jsou spojovány se jmény Pablo Picasso a Joan Miró.
Rozdělení keramiky podle nasákavosti :
- slinuté – nasákavost < 2% (porcelán);
- poloslinuté – nasákavost 2 – 5%;
- pórovité – nasákavost > 5% (hrnčířské výrobky, cihlářské výrobky, brusné materiály atd.).
Rozdělení keramiky podle použití :
- Hrubá keramika: stavební – výrobky pórovité (tašky, obklady atd.), slinuté (podlahová dlažba, keramika pro chemický průmysl, kanalizační a kyselinovzdorné výrobky atd.); žáruvzdorné výrobky.
- Jemná keramika: užitková (porcelán, keramika); sanitární – nasákavost < 3%, (1250-1300°C); technická – musí splňovat dané fyzikální parametry (dokonale slinuté, stejnorodá struktura, např. elektroporcelán).
Doporučené zdroje a literatura ke studiu
- Pravoslav Rada: Techniky keramiky, Aventinum, 1990
- Lorette Espiová: Keramika krok za krokem, Knihcentrum, 1996
- Smith Ray: Encyklopedie výtvarných technik a materiálů, Slovart, 2000
- Klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |