Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Inscenační metoda

Stránka naposledy upravena 15:20, 9 Bře 2010 uživatelem David Pokorný

    Verze jako 01:55, 28 Ún 2021

    na tuto verzi.

    Vrátit se k Archiv verzí.

    Zobrazit aktuální verzi

    Garantovany-obsah.pngToto heslo bylo vytvořeno Josefem Valentou, členem expertní skupiny Metodického portálu.
    Zapojte se do spolutvorby tohoto hesla doplňováním literatury, odkazů a příkladů z praxe.

    Inscenační metoda je edukační metoda založená na tom, že žáci převezmou určené role v divadelním smyslu slova a pak sehrají situace, do kterých se postavy (charakterizované těmito rolemi) dostávají.

    Roli tedy tomto případě chápeme jako učební úkol, kterého se musí žák zhostit. Přitom jde o typ úkolu, jehož obsahem je charakteristika obvykle nějakého člověka (postavy) a jejího jednání, postojů atd. Postav je v edukační fiktivní dramatické situaci obvykle více, vstupují do vzájemných vztahů a jednají – žáci je hrají. Jiní žáci obvykle sledují tuto (in-scenovanou) hru jako diváci, kteří mají většinou zadán úkol k pozorování toho, co se v situaci děje.

    Na tomto společném základu se pak pod názvem hraní rolí skrývá řada různých způsobů hraní využívaných k výchově obecně, k tréninku specifických odborných, profesních nebo sociálních dovedností, ale i k reedukaci či terapii (psychodrama; dramaterapie).
     
    Do hraní rolí lze zahrnout částečně i simulační hry. Proto také najdeme hraní rolí či edukační inscenace v řadě systémů (osobnostní a sociální výchova; sociálně psychologický výcvik; socio-profesní tréninky; globální výchova, zážitková pedagogika atd.).
     
    Hraní rolí v těchto systémech obvykle rezignuje (na rozdíl o hraní v rámci dramatické výchovy) na estetickou stránku hry, na kvalitu divadelního projevu či úroveň uměleckého rozvíjení dramatické situace. Spíše pragmaticky směřuje k osvojování vědomostí a dovedností (a návazně též porozumění a rozvíjení postojů).
     
    Upozorňujeme též na termín „hry s hraním rolí“ (role playing games), což ovšem nejsou edukační hry provozované v institucích pro výchovu a vzdělávání, nýbrž společenské, často složité a dlouhotrvající hry, při nichž se hráči proměňují v jiné postavy (viz např. Dračí doupě nebo hry typu LARP /live action role play/ atd.).
     
    viz. též hesla „dramatická výchova“, „dramatizace“, „simulace“
     

    Doporučená literatura a odkazy <Upravit stránku>

    Literatura a periodika:

    • MACHKOVÁ, E. Jak se učí dramatická výchova. Praha, DAMU 2004.
    • PETRUŽELOVÁ, J. Rodinná výchova a dramatika. Několik poznámek k uplatňování metod dramatické výchovy na II. stupni základní školy. Roč. XV, č. 1 (40), 2004.
    • ULRYCHOVÁ, I. Faustův dům. Scénář školního dramatu. Roč. XVI, č. 3 (45), 2005.
    • VALENTA, J. Dramatická výchova a výchova osobnostní a sociální. Tvořivá dramatika 1/2007, s. 1-8
    • VALENTA, J. Dramatická výchova a sociálně psychologický výcvik - srovnání systémů. P,ISV 99.
    • VALENTA, J. Kapitoly z teorie výchovné dramatiky. Hraní rolí ve výchově a vzdělávání. Praha, Institut soc. vztahů 1995.
    • VALENTA, J. Jednoduché metody dramatické výchovy (hraní rolí) ve výuce různých předmětů. Rádce učitele.3., Praha, Raabe 2003, C 2.9, 34 s.
    • VALENTA, J. Metody a techniky dramatické výchovy. 3.vyd., Praha, Grada 2008.
    • VYSKOČILOVÁ, V. Pohádka a multikulturní výchova. Roč. XVI, č. 3 (45), 2005.
    Odkazy:

    Související hesla: