Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Bazální stimulace

Stránka naposledy upravena 19:16, 14 Črvn 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?

    Toto heslo bylo založeno Lucií Knotovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a
    upravování  hesla.

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    Bazální stimulace je psychologickou aktivitou, která se snaží nabídnout osobám s mentálním postižením a s více vadami možnosti pro vývoj jejich osobnosti. Pojem bazální znamená elementární základní nabídku, ketrá se nabízí v té nejjednodušší podobě. Pojem stimulace můžeme vysvětlit jako nabídku podnětů všude tam, kde těžce postižený člověk vzhledem ke svému postižení není schopen se sám postarat o dostatečný přísun přiměřených podnětů potřebných pro svůj vývoj. (Pipeková,2010, s.355)

    Koncept bazální stimulace

    "Za základní princip bazální stimulace se považuje zjištění, že pomocí těla můžeme jedince uvést do reality (skutečnost), zprostředkováním zkušenosti (empirie) a vjemů." (Müller a kol.,2007,s.224)

    Zprostředkování "přes tělo" je vzájemné celkové zprostředkování, tzn. že kdokoli pacuje s těžce postiženým dítětem (matka, terapeut, pedagog), tak je svým vlastním tělem vtažen do tohoto zprostředkování. (Müller a kol.,2007,s.224)

    Bazální stimulace očima učitele, tj bazální stimulace v praxi

    Bazální stimulace je koncept či doplněk terapie, ve kterém neexistuje pouze jediný přístup - charakteristický je svojí různorodostí a diferencovaností.  Bazální stimulace je pedagogicko-psychologický koncept, který se snaží ukázat cestu k navázání kontaktu s těžce postiženými jedinci a  pokouší se jim nabídnout možnosti pro jejich osobnostní rozvoj. Bazální stimulace podporuje celkový vývoj  žáků, kteří jsou omezeni v komunikaci, vnímání či pohybu. U těžce postižených žáků by se mělo jednat o koncepci, která prostupuje celým vzdělávacím procesem.

    Děti s velmi těžkým kombinovaným postižením jsou často již od narození vystaveny izolaci a deprivaci. Trpí nedostatkem podnětů z důvodů předčasného porodu a hospitalizace (inkubátor). Tyto děti nejsou chovány matkou, nehoupou se, nezpívá se jim, tzn. že jim chybí vibrační, vestibulární a somatické  podněty, především jim ale chybí pocit JISTOTY. Děti s těžkým kombinovaným postižením mají omezeny kognitivní, sociální a emocionální schopnosti a nachází se ve stavu extrémně redukovaných aktivit. Postižený jedinec je nucen omezit se na nejelementárnější životní výkony, které jsou často spojeny pouze s jeho vlastním tělem. Svět kolem něho téměř neexistuje, nemůže vyvíjet žádné kontakty s okolím, a naopak svět ho není schopen přiměřeně akceptovat. Pomocí bazálních, neboli základních nabídek lze dosáhnout alespoň částečně otevření této individuální izolace.

    Koncept bazální stimulace vycházím z toho, že každý člověk má naprogramovaný vlastní rozvoj, který je možné při jeho diferencování vhodně podpořit. Postižení jedinci nám formou autostimulace ukazují, co se jim líbí- „Sleduj mne pozorně a uvidíš, co potřebuji“. Během stimulací je důležité, aby se cítil příjemně žák i pedagog.

    Různé podněty (oblasti vnímání)

    1. Somatické podněty (sami se často stimulují, např. boucháním se do hlavy) - Pomocí somatických podnětů, které se týkají celého těla, lze docílit pozitivní zkušenosti s vlastním tělem, s vlastní postavou, s hranicemi a místy kontaktu vzhledem ke světu. Primární tělesná zkušenost se vyvíjí dotykem.
    2. Dotek jako prostředek komunikace a stimulace - Dotek je jeden z hlavních prostředků komunikace s těžce postiženými jedinci. Dotek představuje jistotu, teplo a bezpečí, může však i zraňovat (útočné reakce, traumatizace). Podstatnou roli hraje první dotyk, tzv. iniciální dotyk. Těžce postižený člověk má možnost dle prvního dotyku poznat, že s ním bude nyní někdo komunikovat a něco dělat. Proto by měl být tento dotyk vždy stejný, resp. na stejném místě. „Bazální stimulace je setkávání prostřednictvím dotyků“ (Nydhal, Barotszek, 2003,s.35) Velmi záleží na kvalitě doteku, měl by být očekávaný a cílený, aby se dítě neleklo a nemělo strach. U dětí s těžkým postižením je zapotřebí dotýkat se jich silněji, důrazně, s jistotou a s přiměřenou intenzitou, aby somatický dotek dokázali vnímat. Prostřednictvím kladně přijímaných doteků pochází k navázání živé komunikace a otevírají se další možnosti vzdělávání těžce postižených žáků.
    3. Vibrační podněty (mnohdy vydávají podivné zvuky, křičí) - Jedná se o podněty prostřednictvím kostry. Somatické podněty se vztahuje v podstatě na svalstvo a kůži a zasahují tak jenom část lidského těla. Kostra je tímto způsobem (dotykem a tlakem) cíleně zasažena jen zřídka. Použití vibrace po délce těla navodí intenzivní pocit v nosných částech a kloubech. Všechny tyto zkušenosti zdravý člověk získává během motorického vývoje, tj. při stání, chůzi a uchovává si je v paměti. Malé dítě se plazí, leze, utíká a skáče, naráží a získává tak povědomí o odporu podlahy proti tělu, o vibraci, o měnící se zátěži. Těžké postižení toto neumožňuje, monotónní pozice vleže nebo vsedě vede spíše k habituaci (navykání si na dráždění) než k lepšímu vnímání vlastního těla. Vibrační stimulace se provádí manuálně nebo pomocí různých pomůcek, hraček.
    4. Vestibulární podněty (kývání ze strany na stranu bývá u některých výraznou aktivitou) - Vestibulární podnět zprostředkovává žákům s těžkým postižením informaci o poloze v prostoru, o pohybu celého těla v prostoru. Přiměřený vestibulární podnět působí na stabilitu držení těla, normalizuje tonus, zklidňuje (např. houpání v síti).  V praxi jde o pomalé kolébavé pohyby podél a napříč osou těla, pohyby na terapeutickém válci nebo velkém míči, které se mohou stát uvolněným tancováním podle hudby.
    5. Chuť a čich - Zkušenosti s vnímáním čichových a chuťových podnětů má již nenarozené dítě. V prvních měsících života jsou chuť a čich pro dítě obzvláště důležité, představují komunikaci a interakci s matkou. Vůně matky hraje pro zdravý vývoj dítěte velkou roli. Chuťové a čichové podněty jsou přijímány těžce postiženými žáky s radostí a velkým zájmem.
    6. Sluchové a vizuální podněty - Slyšení a vidění jsou našimi dálkovými smysly, kterými opouštíme bezprostřední oblast našeho těla . Auditivní stimuly kombinujeme s pohybem nebo s dotykem. Vizuální podněty mají základ především ve vytváření herních nabídek. 
    7. Komunikativní a sociálně-emocionální podněty - Komunikace a sociálně emociální podněty se najdou v širokém kontextu při lidském setkání. Všechno naše snažení vzhledem k těžce postiženému žákovi, naše dotyky, naše pohyby a jeho vnímání ústí do emotivního zabarvení všech těchto zkušeností, z kterých se vytváří sociální zkušenost. 

    Praktická dílna 

    Během individuálního vyučování se stimulace jednotlivých oblastí vzájemně doplňují a prolínají. Mezi nejčastěji používané patří nejrůznější polohování, masáž stimulující dýchání, celková nebo částečná povzbuzující nebo uklidňující koupel (masáž), manuální vibrace na kloubech horních a dolních končetin, kolébání nebo houpání. Dále vkládání zajímavých předmětů do dlaní pomocí asistovaného úchopu, poznávání odlišných materiálů a povrchů. U těžce postižených žáků je vhodné zařazovat i masáže obličeje, zvláště pak okolí úst za účelem usnadnění přijímání potravy. Samozřejmostí jsou pak aktivity rozvíjející vnímání zrakové, sluchové, čichové a chuťové.

    Konkrétní techniky somatické a vestibulární : polohování- mumie (celková nebo částečná); polohování -hnízdo (uvědomění si hranic svého těla); vestibulární stimulace formou kolébání a „ tance obilného klasu“.

    Použité zdroje a literatura

    • MÜLLER, O. a kol. Terapie ve speciální pedagogice.Univerzita palackého v Olomouci, 2007.s.279.ISBN: 80-244-1075-3.
    • NYDHAL,P;bATOSZEK,G.Basale Stimulation. Neue Wege in der Schwerstkranker. Můnchen: Jena, 2003. ISBN: 3-437-26501-6.
    • PIPEKOVÁ, J.Kapitoly ze speciální pedagogiky.3.vyd.Brno:Paido, 2010. ISBN: 978-80-7315-198-0.
    • HÁJKOVÁ,V.Bazální stimulace, aktivace a komunikace vedukaci žáků s kombinovaným postižením.Praha: Somatopedická společnost, 2009. ISBN: 978-80-904464-0-3.
    • ROČÁRKOVÁ, P.;KOUCUNOVÁ,M. Bazální stimulace. http://www.zszahradka.cz/ 1.6.2011
    • MATTHES, G.H.Bazální stimulace, aktivace a komunikace. Seminář Katedry speciální pedagogiky Pedf UK v Praze a Somatopedické společnosti, o.s., 7.11. 2008.
    Klíčová slova
    • bazální stimulace
    • psychologická aktivita