Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Aktivizující výukové metody

Stránka naposledy upravena 07:51, 27 Led 2017 uživatelem josef.vencl@kujoni.cz
    Toto heslo bylo založeno PhDr. Vladimírou Neužilovou a PaeDr. Marií Pavlovskou, Ph.D. 
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a upravování  hesla.

    Výklad hesla

    podporují aktivitu žáků ve výuce, překonávají výukové stereotypy a dávají prostor učitelově tvořivosti. Cíle jsou zde plněny vlastní prací žáků, nejde o to poskytnout jim co nejvíce odborných informací, ale dát jim něco víc. Žáci jsou aktivní účastníci výuky. Tyto metody velice pozitivně přispívají k rozvíjení klíčových kompetencí. Jsou členěny na diskusní, heuristické (řešení problémů), situační, inscenační a didaktické hry.

    Aktivizující výukové metody uplatňuje učitel ve vzdělávání při učení žáků, kdy žák aktivně, vědomě a uvědoměle třídí data, zařazuje je do poznatkových struktur; analyzuje, srovnává a hodnotí informace, učí se samostatnosti a tvořivosti, rozvíjí svoji osobnost.

    Citace:

    Aktivní výuka, metoda zvýrazňuje angažovanou účast žáků ve výuce, bezprostřední výrazné zapojení do výukových aktivit. Z tohoto aspektu se aktivizující metody vymezují jako postupy, které vedou výuku tak, aby se výchovně-vzdělávacích cílů dosahovalo hlavně na základě vlastní učební práce žáků, přičemž důraz se klade na myšlení a řešení problémů

    (M. Janovcová, J. Průcha, J. Koudela, 1988).

    Kromě již zmíněných předností aktivizujících metod se vyzvedává jejich přínos k rozvoji osobnosti žáka se zaměřením na jejich myšlenkovou a charakterovou samostatnost, zodpovědnost a tvořivost. Zejména se zdůrazňuje, že aktivizující metody ve zvýšené míře umožňují poskytovat žákům něco víc, než jen odborné informace, že počítají se zájmem žáků, vycházejí vstříc individuálním učebním stylům jednotlivých žáků při respektování úrovně jejich kognitivního rozvoje, že dávají žákům příležitost zčásti ovlivňovat konkrétní cíle výuky, využívat možností individuálního učení, zapojovat se do kooperativního učení a spolupráce.                                                       (H.Grecmanová aj. 2000, s.85).  (Výukové metody J. Maňák, V. Švec, 2003)

    S novým pohledem na pozici žáka ve vzdělávacím procesu, pojeným s tzv. koperníkovskou revolucí a reformním hnutím , se tradičně výukové metody doplňují a někdy  i zcela nahrazují metodami vycházejícími ze žákovské aktivity, samočinnosti a samostatnosti.                                                                                             (Jan Průcha Pedagogická encyklopedie, 2009)

    Použité zdroje a literatura

    • Grecmanová H. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000.
    • Josef Maňák, Vlastimil Švec Výukové metody, 2003
    • Jan Průcha Pedagogická encyklopedie, 2009

    Doporučená literatura a odkazy ke studiu

    • Buzan T. Mentální mapování, 2007
    • Kasíková H. Kooperativní učení, kooperativní vyučování. Praha: Portál, 1999.
    • Kasíková, H. Učíme se spolupracovat spoluprací. Praha: AISIS, 2007.
    • Petty G. Moderní vyučování, 1996

     

    Aktuální obsah:

     

    Další aktivizující metody:

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova