Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Kybergrooming

Stránka naposledy upravena 21:43, 11 Dub 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?

    Toto heslo bylo založeno Kamilem Kopeckým,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a upravování  hesla.


     

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    Termín kybergrooming (child grooming, cyber grooming) je druhem psychické manipulace realizované prostřednictvím internetu, mobilních telefonů a dalších souvisejících technologií (Kopecký, Krejčí 2010, Berson). Tímto termínem se označuje takové chování uživatelů internetu, které má v  dětské oběti vyvolat falešnou důvěru a přimět ji k osobní schůzce. Výsledkem této schůzky může být sexuální zneužití oběti, fyzické násilí na oběti, zneužití oběti pro dětskou prostituci, k výrobě dětské pornografie apod.

    Kde se vyskytuje

    Kybergrooming je obvykle spojen s internetovými stránkami, v rámci kterých probíhá mezilidská komunikace. Nejčastěji je to veřejný chat, internetové seznamky, instant messengery a VoIP (např. ICQ, Skype) a v posledních letech také sociální sítě či mikroblogovací systémy (Facebook, Twitter, MySpace, Bebo a další). Podle řady výzkumů probíhá kybergrooming nejčastěji právě v prostředí instant messengerů (56 % případů), další pozici pak obsadily sociální sítě (11,4 % případů). 

    Lze předpokládat, že toto rizikové chování bude v závislosti na velkém množství uživatelůn arůstat zejména v rámci sociálních sítí  (V ČR má např. Facebook téměř 3 000 000 uživatelů). Internetoví útočníci však kromě těchto komunikačních prostředí využívají také inzertní portály, na kterých nabízejí dětem různé možnosti výdělku či kariéry (např. v oblasti modelingu), často navštěvují portály zaměřené přímo na nezletilé uživatele internetu (dětské portály, portály zaměřené na volnočasové aktivity, herní portály a další internetové stránky).

    Kybergrooming lze nalézt všude, kde je možné komunikovat zcela anonymně, či tam, kde lze vytvářet neověřenou falešnou identitu.

    Kdo jsou oběti 

    Oběťmi kybergroomingu jsou zpravidla děti a mládež, obvykle ve věku 11–17 let. Častěji jsou oběťmi kybergroomingu dívky než chlapci. Lze předpokládat, že oběti tvoří zejména ti uživatelé internetu, kteří tráví velké množství volného času v on-line komunikačních prostředích (chat, instant messengery, sociální sítě), kde také navazují virtuální kontakty s ostatními (hledají zde kamarády, přátele, životní partnery). V posledních letech se také objevuje stále více případů kybergroomingu, ke kterým došlo na některé ze sociálních sítí (Facebook, MySpace, Twitter apod.). Ty díky propracovanému systému virtuálních sociálních vazeb poskytují ideální podmínky pro jeho realizaci.

    Děti a mládež jsou k manipulaci náchylnější zejména proto, že dosud nemají plně rozvinuté sociální dovednosti a mají nedostatek životních zkušeností (Lamb & Brown, 2006). Výzkumy předpokládají, že útočníci tuto skutečnost využívají i při výběru obětí.

    Mezi nejčastější oběti patří:

    • a) děti s nízkou sebeúctou nebo nedostatkem sebedůvěry (lze je snadněji citově či fyzicky izolovat)
    • b) děti s emocionálními problémy, oběti v nouzi (často hledají náhradu za své rodiče a potřebují pomocnou ruku)
    • c) děti naivní a přehnaně důvěřivé (jsou ochotnější zapojit se do on-line konverzace s neznámými lidmi, obtížněji rozpoznávají rizikovou komunikaci)
    • d) adolescenti/teenageři (zajímá je lidská sexualita, jsou ochotni o ní hovořit)

    U dětí rovněž dochází k rozkolu mezi fyzickou a psychickou/emocionální zralostí, v kombinaci s nedostatkem mediální gramotnosti a absencí kritického myšlení jsou více sugestibilní a snadněji tak podlehnou manipulaci. Dalším důležitým aspektem spojeným s internetovou manipulací je finanční zázemí dítěte. Děti z finančně slabých rodin či dětských domovů tvoří velmi rizikovou skupinu, protože na ně útočník aplikuje velmi často manipulaci spojenou s uplácením (tzv. luring) – nabídne dítěti za sdělení osobních údajů, poslání fotografie či přímo osobní schůzku peníze či dárky (elektronika, značkové oblečení apod.).

    Průzkumy prováděné mezi dětmi z dětských domovů, např. na Moravě, dokladují, ze se téměř ¾ dětí z dětských domovů setkaly s někým, kdo jim za prozrazení důvěrných informací či přímo osobní schůzku nabízel úplatek. V jedné z nejznámějších českých kauz sexuálních útoků na děti se útočník rovněž zaměřil na ohroženou skupinu sociálně slabých dětí, které kombinací uplácení a vydírání přiměl k sexuálnímu styku.

    Za potenciální oběti lze rovněž považovat děti, které jeví známky závislostního chování ve vztahu k internetovým aplikacím – zejména chatu, sociálním sítím a on-line hrám (zejména MMORPG; Massive-Multiplayer On-line Role-Playing Game je typ on-line počítačové hry na hrdiny, při níž může hrát i několik tisíc hráčů naráz). Platí úměra – čím více času tráví dítě na internetu, tím více je pravděpodobné, že narazí na kybergroomera.

    Kdo jsou útočníci

    Kyberútočníci (predátoři) tvoří heterogenní skupinu, ve které nalezneme uživatele jak s nízkým, tak i vysokým sociálním statutem (právníky, učitele, policisty). V řadě případů oběť pachatele zná a je na něm závislá (v 85–95 % případů), často bývá útočníkem také známý rodiny oběti. Mezi útočníky dle výzkumů převažují osoby, které dosud nebyly trestány. Kybergroomery se ale někdy stávají i ti, kteří již byli za sexuální útoky proti dětem a mladistvým odsouzeni a došlo u nich k recidivě.

    U většiny útočníků byl diagnostikován patologický zájem o děti. Chování útočníků – kybergroomerů – vysvětluje například model sociálních dovedností (Emmers-Sommer, Allen 1999, Olson 2007), podle něhož útočníci navazují kontakty s dětmi, protože mají strach z navazování vztahů s dospělými. Vztahy s dětmi kybergroomeři vnímají jako méně ohrožující, cítí se bezpečněji než ve vztazích s dospělými. Kybergroomeři mají cílený záměr na získání důvěry svých obětí, kterou pak následovně mohou využít tím způsobem, že přenesou vztah i do off-line světa, kde mohou svou oběť zneužít.

    Základní pravidla pro děti a mládež

    1. Nenechte se oklamat sliby virtuálních útočníků (mohou vám slibovat lásku, pokračování vztahu v reálném světě, peníze, dárky apod.). Uvědomte si, že lidé na internetu mohou lhát!
    2. Všímejte si nesrovnalostí v komunikaci s kyberútočníky (útočník například udává různý věk, mění informace, které vám o sobě sdělil dříve apod.).
    3. Uvědomte si, proč by někdo chtěl za každou cenu udržet internetový vztah nebo obsah komunikace v tajnosti.
    4. Vytyčte si své osobní hranice s ohledem na sex. Nepřijímejte ani neodesílejte jiným uživatelům materiály sexuální povahy.
    5. Ve virtuálním prostředí nikomu nesdělujte své osobní údaje (zejména své fotografie).
    6. Nikdy nechoďte na osobní schůzku, aniž by o ní věděli rodiče. Uvědomte si, co všechno se vám na schůzce může stát a jak může být schůzka riskantní.
    7. Dejte si pozor na to, s kým se bavíte a o čem. Internetová komunikace vypadá jako anonymní, ale není. Nechcete přece, aby vás „internetový známý“ např. vystopoval v reálném světě, nebo aby vás nutil dělat něco, co dělat nechcete.

    _________________________________________________________________________________


    Použité zdroje a literatura

    • KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Rizika internetové komunikace. Olomouc: Net University, 2010
    • BERSON, I. H. Grooming Cybervictims: The Psychosocial Effects of Online Exploitation for Youth. University of South Florida. USA. On-line: http://www.cs.auckland.ac.nz/~john/N...e/I.Berson.pdf
    • KOPECKÝ, K. Kybergrooming - nebezpečná komunikace. Olomouc: Net University, 2010. Online na www.e-nebezpeci.cz.
    • LAMB, S., BROWN, L., & TAPPAN, M. B.  Packaging boyhood: Superheroes, slackers, and other media stereotypes, NY: St. Martin’s Press, 2009.
    • LAMB, S., & BROWN, L.. Packaging girlhood: Rescuing our daughters from marketers’ schemes NY: St. Martin’s Press, 2006.
    • O'CoONNEL, R. a kol. Cyber Stalking. Abusive Cybersex and Online Grooming: A Programme of Education for Teenagers. University of Central Lancashire, 2001.
    • KIM-KWANG RAYMOND CHOO. Online child grooming: a literature review on the misuse of social networking sites for grooming children for sexual offences. Australian Institute of Criminology, 2009.
    • KOPECKÝ, K., Krejčí, V. Rizika virtuální komunikace. Olomouc: Net University, 2010.
    • Portál E-Bezpečí (www.e-bezpeci.cz)
    • Portál E-Nebezpečí pro učitele (www.e-nebezpeci.cz)
    Klíčová slova
    • child grooming
    • kybergrooming
    • kybersex
    • sexuální zneužití dítěte