Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Pozdní renesance a manýrismus v Itálii

Stránka naposledy upravena 09:13, 19 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    Italské slovo „maniera“(způsob, styl) mělo v 16.století obecně kladný význam jako označení záměrně stylového a umělecky vytříbeného díla. Zdokonalování stylu a překonávání přírody ve složitosti pohybů, nápaditosti kompozice, eleganci a idealizované kráse se postupně stalo hlavní složkou díla, které se přizpůsoboval i jeho obsah. Někdy až bizarní fantasknost a složitost díla („difficultà“) měla působit virtuozitou provedení i zdánlivou lehkostí („facilità“, „sprezzatura“), se kterou umělec řešil svůj jinak náročný umělecký úkol. Typické pro manýristy přitom bylo eklektické přejímání již vytvořených forem a jejich spojování do nových působivých souvislostí.

    Základní tvarosloví manýrismu vznikalo již v pozdních Raffaelových, Michelangelových a Leonardových dílech a bylo dále přejímáno a rozvíjeno jejich žáky a napodobiteli, kteří se pak rozcházeli po celé Itálii a přenášeli nový sloh do významných uměleckých center.

    Florentští manýristé pracující pro dvorskou společnost kladli důraz na dokonalost vnější formy, tj. na dokonalost technického provedení (zejména z hlediska odlévání do bronzu), eleganci, zdobnost a graciéznost sochy. Jejich ideál krásy („maniera bella“) representují spíše protáhlé postavy s malou hlavou, dlouhou šíjí a zdůrazněnými boky. Jsou komponované do šroubovitě stočeného pohybu („figura serpentinata“) a doplňované nápaditě stylizovanými dekorativními prvky.

     

    BARTOLOMEO AMMANATI (1511 – 1592):   sochař a architekt; žák Jacopa Sansovina; jeden z nejvyhledávanějších a nejlépe placených umělců ve Florencii, kde strávil většinu svého života a zanechal svá nejvýznamnější díla. Mimo architekturu i Neptunovu kašnu na Piazza della Signoria (1560-1575; mramor a bronz; výška 560 cm) s kolosální mramorovou postavou Neptuna uprostřed  a okolními figurami říčních bohů, satyrů a mořských koní, kterou vytvořil (za spoluúčasti Benvenuta Celliniho a Baccia Bandinelliho) při příležitosti sňatku Francesca I. Medicejského a Johanny Rakouské.

     

    BENVENUTO CELLINI (1500 – 1571):  sochař a zlatník, autor Vlastního životopisu (1558-1562); hlavní představitel florentského manýrismu a zakladatel proslulé tradice florentské zlatnické školy. Kromě Florencie působil také v Římě a ve Francii (mj. ve Fontainebleau) na dvoře Františka I., pro něhož vytvořil slavnou slánku (1540-1543; eben, email, zlato; Kunsthistorisches Museum, Vídeň) s postavami Neptuna a Terry. Po návratu z  Francie začal realizovat své nejvýznamnější dílo, a to bronzové sousoší Persea s hlavou Medúzy (pro Piazza della Signoria)  (1545-1554; 320 cm vč. podstavce; Loggia dei Lanzi, Piazza della Signoria), jejímž objednavatelem byl tentokrát Cosimo I. z  rodu Medici. Spíše antikizující pojetí tohoto sousoší  vyniká nejenom propracovanou kompozicí určenou pro všechny pohledové úhly, ale i virtuózně provedeným litím, v němž jsou zachyceny nejjemnější detaily postav a jejich atributů.

     

    GIOVANNI DA BOLOGNA zv. GIAMBOLOGNA (1529 – 1608):  nejvýznamnější sochař florentského manýrismu (původem z Flander) po Michelangelovi, jehož styl převzal a prostorově i pohybově rozvinul. V tom smyslu  představuje jeho nejlepší dílo mramorové sousoší Únosu Sabinky  v Loggia dei Lanzi (1581-1583; 410 cm; Piazza della Signoria, Florencie), které již předjímá svým spirálovitě stoupajícím pohybem, označovaným jako figura serpentinata, jeden z výtvarných principů raného italského baroka. Spirála, jejíž vrchol tvoří vztyčená ruka Sabinky, pokračuje směrem dolů v michelangelovsky robustním těle Romula a končí v přikrčeném těle Sabina, kterého zde Romulus sráží a překračuje.

    Další významná díla:

    Neptunova kašna na Piazza Maggiore v Bologni (1563-1565; bronz a mramor; 335 cm);

    Merkur (1564-1580; bronz; 180 cm; Museo Nazionale del Bargello, Florencie);

    jezdecká socha Cosima I. Medicejského na Piazza della Signoria ve Florencii (1587-1594; bronz; 450 cm).

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova