Obsah
Žádné titulkyBELGIE: k šíření realismu v Belgii přispěla mj. i návštěva Gustava Courbeta, jenž zde (v Bruselu v roce 1851) vystavil své Štěrkaře. Jeho nejvýznamnější vyznavač Charles de Groux (1825-1879) maloval strohá monochromní plátna s náměty dělníků a rolníků, do kterých někdy vkládal prvky náboženské nebo emotivní povahy (Modlitba před jídlem; 1857; Musée Royaux des Beaux-Arts de Belgique, Brusel).
Po vzoru barbizonských mistrů se zdejší krajináři scházeli ve vesničce Tervueren uprostřed lesa u Bruselu, kde se věnovali studiu světla a atmosféry a pěstovali plenérovou malbu. Jejich vůdčí představitel Hippolyte Boulenger (1837-1874), jenž se v Paříži seznámil s dílem Camilla Corota a Théodora Rousseaua, maloval stinná zákoutí při okraji lesních porostů v Soignes nebo podél břehů řeky Mosely (Habrová alej v Tervueren; 1871-1872; Musée Royaux des Beaux-Arts de Belgique, Brusel).
Antverpský malíř Henri de Braekeleer (1840-1888) přilnul ke svému měšťanskému prostředí a podobně jako staří Holanďané maloval útulné interiéry a výhledy s antverpskými motivy, k jakým např. patří Interiér s pohledem na antverpskou katedrálu(1872; Musée Royaux des Beaux-Arts de Belgique, Brusel) s šijící ženou v popředí.
- Klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |