Obsah
Žádné titulkyRUSKO: pronikání impresionismu (nazývaného „dekadencí“) do ruského malířství dlouho bránili jak sami peredvižnici, jejichž umění vždy vycházelo z platformy realismu a jeho historických, náboženských či žánrových variant, tak i zainteresovaní představitelé ruské společnosti (vč. akademiků), kteří byli uměním peredvižniků dlouhodobě vychováváni.
Vedle krajináře Isaka Levitana (1861-1900) byli nejvýznamnějšími ruskými impresionisty Valentin Serov (1865-1911), který maloval portréty (Dívka s broskvemi; 1887; Treťjakovská galerie, Moskva) i historické obrazy, ale hlavně vynikl svými krajinami, v nichž dokázal vyjádřit charakter i náladu ruské přírody v období jara nebo podzimu, a Konstantin Korovin (1861-1939), jenž se svou malbou nejvíce přiblížil francouzským mistrům (Na balkóně, Španělky Leonora a Ampara; 1887-1889; Treťjakovská galerie, Moskva).
Další vývoj ruského impresionismu souvisel s nástupem symbolismu na přelomu 19. a 20. století, kdy byl tento směr používán jako malířská technika, ale s jinými (neimpresionistickými) obsahy. V této podobě se lze setkat s impresionismem v obrazech mystika s dekorativními sklony Michala Vrubela (1856-1910) nebo některých malířů ze skupiny kolem časopisu Mir iskusstva (Svět umění).
- Klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |