Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Rakousko

Stránka naposledy upravena 10:31, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    RAKOUSKO:   Za vlády císaře Františka Josefa I. došlo, podobně jako v jiných velkých evropských městech, k rozsáhlým přestavbám Vídně, kdy nechal císař zbourat městské hradby a vybudovat široké bulváry. Tak vznikla např. i proslulá okružní třída Ringstrasse, dílo Ludwiga von Förstera (1797-1863), která má délku 6 km a je lemována nejvýstavnějšími stavbami metropole.

    Vedle neogotického slohu, jehož nejvýznamnějším rakouským představitelem byl Heinrich von Ferstel (1828-1883), se nejčastěji stavělo v neorenesanci, která zde nabyla podoby těžkopádné masívní architektury přetížené zdobnými prvky.

     

    Příklady historismu a eklekticismu ve vídeňské architektuře:

    Votivní kostel (Votivkirche) (1853-1879; Heinrich von Ferstel; neogotika; votivní kostel Božského Spasitele, jenž patří k nejvýznamnějším neogotickým sakrálním stavbám v Rakousku, byl postaven z podnětu arcivévody Maxmiliána na paměť dramatické události, kdy František Josef I. (Maxmiliánův bratr) unikl zázračným způsobem atentátu);

    Severní nádraží (Nordbahnhof) (1858-1865; Theodor Hoffmann; neorenesance);

    Jižní nádraží (Südbahnhof) (1869-1873; Wilhelm von Flattich; neorenesance);

    Nová radnice (Neues Rathaus) (1872-1883; Friedrich von Schmidt; neogotika);

    budova university (Universität Wien) (1873-1883; Heinrich von Ferstel; neorenesance);

    Opera (Staatsoper) (1861-1869; Eduard van der Nüll, August Siccard von Siccardsburg; neorenesance). 

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova