Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Anglie

Stránka naposledy upravena 10:24, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    ANGLIE:   gotika se vedle klasicismu stala hlavním výrazovým projevem anglické architektury. Již ve 2.polovině 18.století zde vznikala venkovská sídla ve stylu gothic revival (rané fáze romantické neogotiky vyvíjející se souběžně s neoklasicismem), jehož předním protagonistou byl architekt a restaurátor James Wyatt (1746-1813).

    Na počátku 19.století užívali architekti gotické formy jako svůj druhý, převážně dekorativní, architektonický výraz (např. John Nash, William Wilkins nebo Robert Smirke), aniž by se přitom zabývali hlubší podstatou slohu, zatímco A.W. Northmore Pugin (1812-1852), inspirován Johnem Ruskinem, nacházel v gotické architektuře především prostředek, kterým bylo možné nejlépe vyjádřit ducha západního křesťanství.

    Souběžně s historizující architekturou začaly v Anglii vznikat i první stavby používající litinu a železo – například skleník v Carlton House v Londýně(1811-1812), napodobující svým zastřešením vějířovou klenbu anglického perpendikulárního stylu, nebo most přes řeku Severn u Brosely(Shropshire) postavený v letech 1776 – 1779, jenž představuje vůbec první litinový most na světě.

     

    JAMES WYATT (1746 – 1813):   architekt a restaurátor. I když pracoval v různých (eklekticky přejatých) stylech, svá nejvýznamnější díla vytvořil v pitoreskním stylu gothic revivalu. Např. (dnes již neexistující) sídlo Fonthill Abbey (Wiltshire) (1796-1813) řešil jako středověký klášter s neúměrně vysokou věží a mnoha nepotřebnými komnatami, jako například oratoří s emporou a náhrobkem oslavujícím (ještě živého) majitele, jímž byl bohatý obchodník s cukrem.

    Další díla:

    sídlo Ashridge (Hertfordshire) (1806-1813);

    nádvoří Canterbury Quad v koleji Christ Church v Oxfordu (1773-1873);

    úpravy katedrály St Mary v Salisbury(1787-1793).

     

    AUGUSTUS WELBY NORTHMORE PUGIN (1812 – 1852):   architekt, návrhář a teoretik, hlavní představitel anglické sakrální architektury viktoriánského stylu rozvíjejícího se v letech panování královny Viktorie (1837-1901). Výchozím principem jeho tvorby se stalo křesťanské náboženství (v roce 1835 přestoupil na katolickou víru), v jehož duchu usiloval o hlubší pochopení gotiky a zároveň o její transformaci jako „křesťanské architektury“ do soudobého světa. Svými teoriemi, které souhrnně vyložil v díle Skutečné zákony gotické neboli křesťanské architektury (The True Principles of Pointed or Christian Architecture; 1845), tak inspiroval návrat a pokračování gotické architektury v Anglii.

    Hlavní díla:

    Bishop’s House v Birminghamu (1840);

    St Chad’s Catholic Cathedral v Birminghamu (1839-1841);

    Scarisbrick Hall (Lancashire) (1837-1845);

    St Giles’s Church v Cheadlu (1841-1846);

    St George’s Catholic Cathedral v Londýně (Southwark) (1837-1848);

    St Patrick’s College v Maynooth v Irsku (1846-1853).

     

    Další díla anglické neogotiky: (1.pol.19.století)

    sídlo Strawberry Hill v Twickenhamu (Middlesex) (1748-1777; sir Horace Walpole);

    St Peter’s Church v Brightonu (1824-1828; sir Charles Barry);

    Chester Castle (1793-1820; Thomas Harrison).

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova