Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Nizozemí a Belgie

Stránka naposledy upravena 11:14, 15 Kvě 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    V katolické Belgii (dříve jižním Nizozemí) se od poloviny 17.století rozvíjel (zejména záslu­hou jezuitů a premonstrátů) bohatě zdobný styl navazující na předchozí pozdně gotické a manýris­tické formy. Charakteristická jsou zde například bosování na sloupech, pilastrech a obloucích nebo bohatě zdobená průčelí cechovních domů s vysokými štíty a zdůrazněným vertikálním členěním (např. 29 cechovních domů na Grande Place v Bruselu). K typickým sakrálním stavbám belgic­kého baroka patříjezuitský kostel sv. Michaela v Löwenu (1650-1666; Willem Hesius a další),chrám sv. Jana Křtitele v Bruselu (1657-1777) akostel sv. Petra a Pavla v Mecheln (1670-1709).

    Naproti tomu v protestantském severním Nizozemí (Holandsku) se kladl důraz na střízlivý dekor a jednoduché formy. Typickým stavebním materiálem a dekorativním prvkem zde byla režná cihla v kombinaci s kamenným ostěním. Typem protestantského kazatelského kostela (bez chóru    a s krátkými transepty) se stalWesterkerk v Amsterodamu (1620-1638), který postavil vý­znamný architekt Hendrick de Keyser (1565-1621).

    Po roce 1620 se začaly pod vlivem Francie a palladianismu prosazovat v dvorském umění Ni­zozemí klasicistní tendence, jejichž hlavním propagátorem byl architekt Jacob van Campen (1595- 1657). Od roku 1631 žil v Amsterodamu, kde postavil mnoho měšťanských domů a především pro­slulouradnici(1648-1655; dnes Královský palác). K jeho dalším významným dílům pa-tří také Mauritshuis v Haagu (1633-1644) jako jeden z prvních klasicistních paláců v Nizozemí.

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova