Anglie
Stránka naposledy upravena 11:13, 15 Kvě 2013 uživatelem Pavlína HublováObsah
Žádné titulkyVe vývoji anglické barokní architektury vždy převažovalyklasicizující tendence vycházející z vrcholné renesance a palladianismu. Barokní epochu je zde možno rozdělit na tři základní vývojové fáze:
• palladianismus, jenž zahrnoval přibližně první dvě třetiny 17. století a jehož hlavním tvůrcem bylInigo Jones (1572-1651);
• baroko spíše francouzského typu, v němž vystavěl 53 nových londýnských kostelů (po velkém požáru Londýna v roce 1666)Christopher Wren (1632-1723) a v jehož stylu stavěli i Wrenovi následovníciJohn Vanbrugh (1664-1726) aNicholas Hawksmoor (1661-1736);
• neopalladianismusz počátku 18. století, jehož zakladatelem byl lord Burlington (Richard Boyle) (1694-1753)a k jehož hlavním představitelům dále patřili William Kent (1685-1748)a otec a syn John Wood starší (1704-1754)aJohn Wood mladší (1728- 1781/2).
V profánní architektuře 18. století se neopalladianismus promítal do několika na sebe navazujících stylů. V daném pořadí jsou to:
• queen-Anne-style, styl z období vlády Anny Stuartovny (1702-1714), který charakterizuje spojení palladiánského klasicismu s barokními prvky a hojné užití režného zdiva;
• georgiánský styl, styl z období vlády panovníků hannoverské dynastie Jiřího I. (1714- 1727), Jiřího II. (1727-1760) a Jiřího III. (1760-1820);
• Adamův styl (1760-1820), jako poslední fáze georgiánského stylu, používající výzdobu inspirovanou etruskou, řeckou a pompejskou architekturou, jehož název je odvozen od jména architektaRoberta Adama (1728-1792);
• regency style (1790-1830), styl souběžný s Adamovým stylem, jenž je tak nazván podle doby regentství (1811-1820) prince z Walesu (budoucího krále Jiřího IV.) za krále Jiřího III.
INIGO JONES (1572 - 1651): architekt, scénograf a výtvarník kostýmů; zakladatel anglického palladianismu. Znalost Palladiovy architektury zprostředkovaly Jonesovi dvě studijní cesty do Itálie (mj. do Říma, Florencie, Neapole, Vicenzy a Benátek) ve společnosti uměnímilovného lorda Arundela a studium Palladiova spisuČtyři knihy o architektuře (Quattro libri dell’architettura). Jako generální inspektor královských staveb se podílel na rozvoji palladianismu po celé Anglii a ovlivnil tak podobu anglické architektury až do začátku 19.století.
Hlavní díla:
Queen’s House v Greenwichi v Londýně (1616-1635; první přísně klasicistická stavba ve stylu severoitalské vily s palladiánskou lodžií v horním podlaží(podle vzoru Palazzo Chiericati ve Vicenze) představuje radikální odklon anglické architektury od pozdně středověkých forem);
Banqueting House na Whitehallu v Londýně(1619-1622; typ monumentální representační stavby kombinující motivy benátské a vicenzské renesance).
CHRISTOPHER WREN (1632 - 1723):architekt a vynikající přírodovědec (profesor astronomie v Londýně a v Oxfordu); nejvýznamnější představitel anglické barokní architektury. Poučení z francouzské architektury, které získal z cesty do Francie (r. 1665, kde se také setkal s Lorenzem Berninim) a studiem tvorby francouzských architektů, mj. Clauda Perraulta a Françoise Mansarta, mohl uplatnit hned po svém návratu, a to jako člen komise pro výstavbu Londýna zničeného požárem v roce 1666, a později i jako generální inspektor královských staveb. Společně s dalšími architekty navrhl velkolepý a urbanisticky moderní plán přestavby města, z něhož však nakonec mohl realizovat jenom část sakrálních staveb: společně s prosluloukatedrálou sv. Pavlato bylo přes 50 dalších kostelů, v nichž uplatnil nejenom širokou škálu typů, sloupových řádů a dekorativních prvků (včetně gotizujících kostelních věží), ale především své konstrukční schopnosti a tvůrčí fantazii (z mála kostelů, které ještě stojí, jsou to např.St Mary le Bow, St BrideneboSt James).
Hlavní díla:
St Stephen’s Walbrook v Londýně(1672-1687; pětilodní obdélná stavba kombinuje originálním způsobem podélnou a centrální dispozici, která je zaklenuta dřevěnou kupolí na pendetivech a osmi korintských sloupech rozmístěných v rozích osmiúhelníku);
katedrála sv. Pavla v Londýně(1675-1710; původní projekt katedrály podle vzoru chrámu sv. Petra v Římě, jenž je uchováván v podobě„velkého modelu“(great model)v kryptě kostela, prošel mnoha úpravami, než byl realizován jako tradiční trojlodní bazilika s dvojpatrovým západním průčelím a s obrovskou 111 metrů vysokou kupolí na křížení hlavní a příčné lodě).
Další díla:
Trinity College Library v Cambridge(1676-1684; knihovna zdejší Trinity College je obměnou knihovny sv. Marka v Benátkách);
Hampton Court Palace u Londýna(1690-1696);
Greenwich Hospital v Londýně(od r.1695).
Další díla anglického baroka a neopalladianismu:
Blenheim Palace u Oxfordu(1705-1724; John Vanbrugha Nicholas Hawksmoor);
Castle Howard v hrabství Yorkshire(1699-1712; John Vanbrugha Nicholas Hawksmoor);
Chiswick House v Londýně(1725-1729;lord Burlington);
Holkham Hall v hrabství Norfolk(od r. 1734;William Kent);
St Martin-in-the-Fields v Londýně(1721-1726;James Gibbs);
Radcliff Camera v Oxfordu(universitní knihovna; 1737-1749;James Gibbs).
Anglicky park:podoba anglického parku se vyvíjela přibližně od roku 1720 v reakci na formální podobu francouzské zahrady. Jako hlavní tvůrce anglického parku proslulWilliam Kent,původně malíř, jenž vnesl do svých projektůkomponované (tj. upravované) krajinyprvky z obrazů francouzských krajinářů Nicolase Poussina a Clauda Lorraina. V protikladu k přísně geometrické kompozici francouzské zahrady má anglický park podobu volné, mírně zvlněné krajiny, kde se střídají louky, lesíky i jednotlivé stromy (solitéry) a kde jsou zakomponovány různé architektonické a jiné objekty, jako např. obora, bažantnice apod. Důležitý význam v celkovém charakteru krajiny mělo i barevné sladění porostu odpovídající různým vegetačním dobám.
- Klíčová slova
-
- Žádná klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |