Obsah
Žádné titulkyČECHY A MORAVA: v českých zemích se romantismus zpočátku projevoval zakládáním romantických (anglických) parků, které nejdříve zdobily okolí zámků, později i lokality městské zástavby. Doplňovaly je menší stavby, jejichž společenskou funkci, jako místa zábavy tehdejší společnosti, vyjadřovaly nejrůznější slohové i typové formy nejčastěji inspirované řeckou antikou, gotikou či exotickým Orientem. Vedle umělých zřícenin, empírových chrámků, minaretů, lidové architektury aj., patřily k oblíbeným architektonickým prvkům parkových úprav např. čínské pavilony s volně utvářeným tvaroslovím v symbióze čínsko-barokních, čínsko-antických, případně čínsko-roko-kových prvků.
Spolu s architekturou vycházející z klasických forem projektovali někteří architekti (např. Jiří Fischer, Jan Filip Jöndl a Bernhardt Grüber) i stavby inspirované středověkými, převážně gotickými formami, které se začaly uplatňovat hlavně v sakrální architektuře, později (od 40. let) i v archi-tektuře veřejných budov, obytných domů, hradů a zámků.
Příklady architektury českého historismu: (1.pol.19.století)
památník Karla Schwarzenberka (Gotický templ) v zámeckém parku v Krásném Dvoře (před r.1797; zřejmě první česká stavba ve stylu romantické neogotiky, jež se stala svou výškou a umístěním dominantou celého parkového arelálu, sloužila určitou dobu jako přístřešek pro sochu maršálka Karla Schwarzenberka, velitele vojsk protinapoleonské koalice v bitvě u Lipska, jenž přijel na Krásný Dvůr v roce 1817);
minaret v zámeckém parku v Lednici (1797-1802; Josef Hardtmuth);
čínský pavilón v zámeckém parku ve Vlašimi (2.desetiletí 19.století);
Královský letohrádek v Praze-Bubenči (1804-1820; Jiří Fischer, Jan Filip Jöndl; přestavbu starého královského letohrádku, který ve své době sloužil jako letní sídlo královských místodržících, provedl Jiří Fischer v plošně gotických formách s dominantním prvkem dvojitých hrotitých oken, jejichž stereotypním řazením nezapřel svou klasicistní orientaci);
dostavba Staroměstské radnice v Praze (1836-1848; Petr Nobile,Wilhelm Sprenger; neo-gotika);
kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mariánských Lázních (1844-1848; Johann Gott-fried Guttensohn; neobyzantský sloh);
památník císaře Františka I. na Smetanově nábřeží v Praze (1846; Josef Kranner, Josef Max, Josef Kamil Böhm; s úpravou Smetanova nábřeží, kterou prováděl významný německý architekt Bernhardt Grüber, souvisel i projekt parkového prostranství, jehož dominantu tvoří památník Františka I. komponovaný na námět gotické fiály s baldachýnem);
úpravy zámku Sychrova (1847; Bernhardt Grüber, Josef Pruvot; neogotika).
- Klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |