Obsah
Žádné titulky
Psychická deprivace
- pojem
- vlivy
- podmínky
- projevy
1. pojem
jedná se o neuspokojování základních objektivně psychických potřeb po dostatečně dlouhou dobu a v dostatečné míře
nutno rozlišit od pojmu frustrace: je to zážitek překážky na cestě k určitému cíli. Dítě ví o existenci překážky k dosažení cíle. Z hlediska výchovy u dětí musíme frustrovat, nemusíme jim vždy vyhovět.
2. vlivy
přerušení již vytvořených citových vazeb – předčasné přerušení. Fyziologická separace je při přerušení vazeb v rodině v období adolescence, separace v ústavním zařízení – při hospitalizaci
izolace - případ, kdy je dítěti bráněno uspokojovat psychické potřeby každodenním stykem se společenským prostředím. Druhy: částečná – u týraných dětí, ze samot apod. Totální izolace – „vlčí děti“
konflikt - při deprivační situaci vznikají konflikty. Překážka, která brání uspokojení potřeby má charakter protisměrné pohnutky, vzniká volba mezi dvěma cíli – volba mezi kladným a záporným, mezi kladným a kladným. Citová ambivalence: u dítěte při odebrání z rodiny touží po matce – kladný motiv. Zároveň ji nenávidí, protože způsobila tuto situaci – záporný motiv
zanedbanost a deprivace není totéž. Zanedbanost vnějšími nepříznivými vlivy nemusí narušovat duševní rovnováhu dítěte (např. rómské děti neoblečené a špinavé mají citový vztah k matce)
3. podmínky
vnitřní podmínky deprivace: věk dítěte (nejcitlivější období od narození do 3 let, od 4 let je potřeba vrstevníků. Vliv pohlaví – chlapci jsou náchylní, dívky jsou sociabilnější, lépe se orientují v sociálních vztazích, mají jemnější chování, jsou hezké- dostává se jim více pozornosti. Vliv temperamentu – dědičná je intenzita aktivity, senzitivnost – citlivost, vztahovačnost, rozumová úroveň. Patologické rozdíly – dítě, které je často nemocné, bývá náchylnější k psychické deprivaci
vnější podmínky deprivace: deprivace v rodině – v ekonomicky dobře zajištěných rodinách, kde rodiče s dětmi nesdílejí společné aktivity, rodiče netráví víkendy, dovolené s dětmi, matka má jiný hodnotový systém, než by měla mít – mluvíme o subdeprivaci (jedněch podnětů je nadbytek, jedněch nedostatek) – nadměrné sledování TV, počítač, nesmyslný požadavek na sportovní výkon…. Deprivace v neúplné rodině: chybí identifikační vzor, nejčastěji otce. Deprivace v částečném kolektivním zařízení: mateřské školy, internátní školy. Deprivace v rodině izolované – samota, nemají přátele…Deprivace v úplné kolektivní péči – rodina nemůže nebo nechce se starat – pěstounská péče, kojenecké ústavy.
kvalitativní příčiny pro rozvoj deprivace – vliv výchovného stylu (v rodině odmítání dítěte X nadměrná ochrana a láska) např. ve spolupráci se školou: na schůzky rodičů nepřijde rodič nikdy -lhostejnost rodiče, nebo chodí stále a přimlouvá se, omlouvá prohřešky dítěte, kryje neomluvené hodiny - nadměrná ochrana. Dále pevnost vedení – do jaké míry jsou rodiče vytrvalí.
osobnost vychovatele (rodič může být určitým způsobem patologický – častý výskyt neurotických matek, rodiče si nerozumí, nezvládají rozchod, vtahují do toho děti, tím je osobnost narušena. Je narušena i komunikace – rodiče s dětmi uzavírají koalice proti druhému rodiči. Toto je vidět i ve zdánlivě funkčním manželství (jeden rodič přežívá, ale je vytlačen – pro matku je partner dcera a ne manžel. Děti přebírají postoje svých rodičů – přenáší se problémy na další generace
specifické ubližování dítěti – týrání, ubližování, sexuální zneužívání
4. projevy
opožděnost ve vývoji různého stupně (retardace) a regrese (návrat do předchozích vývojových etap) = dítě nemluví, ale předtím normálně mluvilo, pomočování
emoční plochost – oploštělost, absence hlubších citů, náklonnosti, lásky, pocitu patříme k sobě, projevy lásky, ale krátkodobé, opičí matky – mazlení, muchlování
nedobrovolnost sociálních vazeb – sociální vazby jsou povrchní, délka trvání je krátká, zrada kamaráda – nevidí v tom porušení přátelství, promiskuitní chování děvčat – pouze na bázi pudové – omezení ve vývoji, nepřijímají jiné podněty, krádeže, toulání, záškoláctví, vandalismus
větší úzkostnost – pocit stísněnosti, přechod úzkosti do agresivity, zkratové reakce, negativismus aktivní – fyzické odmítání (brání se, kope, křičí, kouše – projev hlavně u choleriků), pasivní negativismus – uzavřenost, tiché děti…
poruchy adaptace – neví si rady v nových situacích, těžká adaptace ve školce, táboře – překrytí agresivitou, adaptace ve smyslu využívání (pobyt v nemocnici)
veškeré projevy nudy – monotónie – kývavé stereotypní pohyby (jako lední medvěd), nejenom tělesná monotónie, ale i slovní – opakuje jedno slovo, dumlání prstu, strkání prstu do nosu, tupý pohled do neznáma
- Klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |