Vytvořeno Janem Zouharem k stejnojmenné přípravě ZDE
Zemědělství
Rozvoj zemědělské produkce nebyl plynulý. Rozvoj v 16. století byl vystřídán stagnací zemědělské výroby v 17. století, která byla doprovázena ochlazením a poklesem počtu obyvatelstva[1]. Historikové ještě nevysvětlili.
- počátky rozšiřování zelinářství a sadovnictví vede k diferenciaci jednotlivých oblastí
- zdokonalování dosavadních nástrojů
- počátek přechodu ke střídavému hospodaření hlavně od pol. 17. století
- výnosnější druhy pšenice
- pícniny - dusík do půdy
- rozšíření plodin - nové plodiny z Nového světa - kukuřice, brambory, rajčata, tabák, rýže
- technické plodiny (len, konopí, baryt barvířský, chmel)
- ustájení dobytka
- rozšíření obdělávané plochy - meliorace (Anglie, Nizozemí, severní Francie)
- dokonalejší zpracování a uchovávání zemědělské produkce (větrné mlýny, vodní mlýny, konzervace potravin - vedle sušení a solení nyní nakládání a počátky zmrazování)
- zesílení zbožně peněžních vztahů na venkově
Řemeslná výroba
- dělba práce v řemeslné výrobě manufaktury (továrny)
- -Manufaktura neomezována cechovními předpisy
- - rukodělná pásová velkovýroba
- - jednoduché stroje a stroje s vodním pohonem (vodní kolo -voda shora, větrný mlýn, šlapací kolovrat, horizontální šlapací stavy, vysoké pece - nepřetržitá redukce)
- - nekvalifikovaní
- - námezdně pracující
- - výroba na sklad (ne na objednávku)
- - pro vzdálený trh0
- - neomezovaní cechovními pravidly
- rozptýlené - nákladnický systém (např. v textilní výrobě)
- soustředěné - hlavně ve zpracování železa, sklářství
Obchod
Předmětem obchodu i zboží denní potřeby; vzrůst obchodu, měst a bohatství; vytváření kupeckého kapitálu Fuggerové, Baševi (prvotní akumulace) ; rozšiřování zbožně peněžních vztahů a tím se oslabuje tradiční vladnoucí třída feudálů.
Srovnání naturálního a tržního hospodářství
Naturální hospodářství -
- nutí něco člověka vyrábět více?
Tržní hospodářství
- Co vlastně ten trh dělá?
- Když se všichni rozhodnete vyrábět nějaký výrobek. Kdo prodá nejvíce - ten kdo nejlevněji a nejkvalitněji - ten bude odměněn. Kdo potrestán? Ten, kdo vyrobí nejdráže. Stimuluje, informuje, rozděluje, řídí výrobu.
- Proto také v období tržních vztahů dochází k daleko rychlejšímu rozvoji výrobních sil.
- Co takové činnosti napomáhá z toho, o čem jsme již mluvili? Kalvínská morálka.
- Neexistence peněžního trhu v Asii a Africe (zde ještě vývoz otroků) vedl k zaostávání těchto oblastí.
Změna sociální skladby obyvatelstva
Skladba měst
- Roste vliv majitelů manufaktur, obchodníků Þ vrstva podnikatelů = kapitalistů.
- Vytváří se úzká vrstva obchodních podnikatelů a jejich pomocného personálu - úředníci, právníci.
- Mění se sociální vztahy na venkově.
- -Anglie - ohrazování[2] svobodní bezzemci - do námezdního poměru do měst, nebo pronájem zemědělské půdy.
- -Nizozemí - svobodný rolník - rychlá diferenciace.
- Francie - v důsledku znehodnocování peněz se šlechta zadlužovala, část půdy prodávala a zbytek pronajímala na krátký pacht rolníkům.
- Španělsko - rozšířil se chov ovcí pro vlnu, která se však vyvážela, protože dovoz zlata z kolonií umožňoval nakupovat kvalitní látky ze zahraničí. Rozšiřování pastvin vedlo k ochuzování rolníků a ke stagnaci.
- Čechy - podnikání ve vlastní režii (šlechtický velkostatek) Þ utužování nevolnictví, kombinovaná feudální renta.
Otázky
- V čem je zásadní rozdíl mezi hospodářským systémem středověku a novověku?
- Jaké nové způsoby výroby a obchodu a s ním související bohatství prolamovaly bariéry hierarchického uspořádání středověké společnosti?
- Co to znamená střídavé hospodaření?
- Uveď příčiny růstu produktivity práce v zemědělství.
- Jak byl rozbit tzv. bludný kruh středověkého zemědělství?
- Jak se liší manufaktura od řemeslné dílny?
- Ve kterých centrech bylo soustředěno soukenictví, plátenictví, hedvábnictví?
- Jaký byl důsledek rozvoje obchodu?
- Co to znamená tržní, kapitalistická výroba?
- Jak se mění sociální struktura obyvatelstva?
- Které události přispěly k oslabení feudálních vztahů a k rozvoji tržní výroby?
[1] Odhady demografů uvádějí pokles obyvatelstva o 10 - 50 %.
[2] v 15. - 16. stol. postihlo jen 10 % půdy. Vrcholu dosáhlo v 18. století. Viz kol.: Dějiny středověku, II., str. 308 - 311
- Klíčová slova
- Co sem odkazuje
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |