Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Přidat do kolekce              hodnotilo 5 uživatelů

12. Devizové rezervy a devizové intervence

Stránka naposledy upravena 12:16, 22 Črvn 2010 uživatelem Jan Filá?ek
    Obsah
    Žádné titulky

    Verze jako 23:06, 17 Led 2022

    na tuto verzi.

    Vrátit se k Archiv verzí.

    Zobrazit aktuální verzi

    Devizové rezervy jsou pro centrální banky jednou z hlavních položek aktiv. Rezervy v zahraniční měně slouží jako pojistka pro zajištění vnějších potřeb státu v nepříznivých situacích. Kromě toho je lze využívat jako nástroj k ovlivňování kurzu v rámci provádění měnové politiky. Centrální banky, fixující kurz domácí měny k měně zahraniční, průběžně používají devizové rezervy tak, aby vyrovnávaly nesoulad mezi poptávkou a nabídkou po domácí měně, který vzniká při fixním kurzu. V ekonomikách s plovoucím kurzem se tento nesoulad samovolně vyrovnává změnou ceny dané měny na trhu, tedy změnou kurzu. Některé centrální banky však i při plovoucím kurzu občas intervenují na devizovém trhu, aby zabránily nadměrným kurzovým výkyvům, jež by mohly ohrozit cenovou stabilitu, konkurenceschopnost ekonomiky či finanční stabilitu. Tento režim se pak nazývá řízený plovoucí kurz.
     
    Česká národní banka (ČNB) pracuje od května 1997 v režimu řízeného plovoucího kurzu, k intervencím se však uchyluje jen výjimečně. Důvodem je to, že v režimu cílování inflace využívá přednostně jako svůj hlavní nástroj měnové politiky změny úrokových sazeb, a dále pak omezená schopnost centrální banky bojovat proti kurzovým pohybům intervencemi v situaci liberalizovaných kapitálových toků. Intervenční sílu centrální banky ve směru proti znehodnocení domácí měny určuje poměr devizových rezerv k objemu devizových obchodů. Konkrétně ČNB má rezervy ve výši, která zhruba odpovídá měsíčnímu obratu na devizovém trhu s korunou.
     
    V případě ČNB byla většina devizových rezerv získána nejprve udržováním fixního kurzu v prostředí silného přílivu kapitálu v 90. letech, poté intervencemi proti nadměrnému posilování koruny a odkupem privatizačních příjmů státu.
     
    Devizové rezervy neleží v ČNB ladem, ale jsou investovány na zahraničních trzích. Při správě devizových rezerv ČNB usiluje o dosažení maximálního možného výnosu při dodržení přísných požadavků na bezpečnost a likviditu. Devizové rezervy jsou rozloženy mezi více měn – v případě ČNB je největší část devizových rezerv uložena v eurech, menší část pak v amerických dolarech. Rezervy jsou umisťovány do bezpečných aktiv, jakými jsou vládní dluhopisy, pokladniční poukázky či jinak zajištěné cenné papíry. Část rezerv je investována do akcií, resp. do akciových indexů. Akciové trhy se obvykle vyvíjejí jinak (často opačně) než trhy dluhopisů a díky této investici má ČNB stabilnější výnosy ze svých devizových rezerv.
     
    Devizové rezervy jsou součástí bilance ČNB a jejich korunová hodnota závisí na kurzovém vývoji. Pokud kurz koruny posílí, sníží se tím korunová hodnota devizových rezerv, a ČNB tak vzniká kurzová ztráta. Pokud kurz koruny naopak oslabí, korunová hodnota vzroste a ČNB vzniká kurzový zisk. Zisk či ztráta plynoucí pro ČNB z držby devizových rezerv však nemá vliv na její rozhodování v oblasti měnové politiky a její schopnost dosahovat cílů měnové politiky.
     
    Nominální kurz koruny má dlouhodobě tendenci spíše posilovat. Důvodem je, že postupně dochází k přibližování domácí ekonomické úrovně a následně i cenové hladiny k hodnotám běžným ve vyspělých zemích. V naší ekonomice je přitom udržována srovnatelně nízká inflace jako např. v eurozóně či v USA, a potom přirozené cenové přibližování probíhá spíše skrze posilování nominálního měnového kurzu vůči euru či dolaru. ČNB tak z držby devizových rezerv realizuje spíše ztráty nežli zisky. Kurzová ztráta je tak nákladem snahy ČNB udržet cenovou stabilitu.
     
    Kurzové ztráty se z velké části podepsaly na vysoké celkové kumulované ztrátě ČNB, která od vzniku ČNB v roce 1993 narostla do výše 152 mld. Kč na konci roku 2009. Tato ztráta neznamená pro český stát žádné finanční zatížení, neboť bude uhrazena z budoucích zisků ČNB. Zatímco posilování koruny postupně vyprchá, výnosy z neúročených závazků ČNB v podobě oběživa (tzv. ražebné) budou spíše narůstat. Tyto výnosy budou ČNB plynout i v případě, že v budoucnu Česká republika přijme euro. Je tedy pouze otázkou času, kdy kumulovaná ztráta bude uhrazena výnosy z ražebného.
     
    Jan Filáček