Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

1.2 Umělé polopravdivé propagandistické příběhy

Stránka naposledy upravena 17:06, 2 Říj 2014 uživatelem Marek_Šlechta
    Obsah
    Žádné titulky

    1.2 Umělé polopravdivé propagandistické příběhy

    Smutnou realitu oficiální linie českého vzdělávacího systému šedesátých až osmdesátých let dokumentují polopravdivé, tendenční a politickému systému poplatné příběhy nebo jejich výklady, jako Malý Bobeš Josefa Věromíra Plevy nebo Poplach v kovářské uličce Václava Řezáče, v podstatě neutrální příběhy, které pro svou politickou interpretaci se staly pro čtenáře nestravitelnými.

    Dietlovské televizní seriály se staly podstatnou součástí sdílení české pospolistosti pro svou relativně pravdě-podobnost „prožívání socialistického realismu“ většiny národa. Patří sem seriály jako Nemocnice na kraji města, Nejmladší z rodu Hamrů, Dispečer, Okres na severu, Muž na radnici, Plechová kavalerie nebo Žena za pultem.

    Timur a jeho parta Arkadije Gajdara je svým jakkoliv „čistě míněným“, v českých očích ale nutně propagandisticky chápaným nadšením, asi stejně akceptovatelný jako pojem „baťuška“ Lenin. Z tohoto období ruské kinematografie je jediný film, který byl bez výhrad mládeží i celým národem přijat a dokonce charakterizován jako kultovní a jako takový promítán každoročně v předvánočním nebo vánočním období: snímek Mrazík, hyperbolizující lidské vlastnosti jako pýcha, pokora, ješitnost, pokání, nadutost a skromnost.

    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.