Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

ZÁVĚREČNÁ "MATURITA"

Stránka naposledy upravena 07:16, 30 Led 2010 uživatelem Oldřich SUCHORADSKÝ
    Obsah
    Žádné titulky
    Cíl Souhrnné opakování na konci školního roku k zopakování a prověření učiva odučeného v průběhu celého školního roku.
    Popis aktivity:

    Dva měsíce před koncem školního roku oznámí učitel žákům, že poslední vyučovací hodiny matematiky ve školním roce proběhne závěrečná zkouška z učiva celého roku, taková jejich "malá maturita".

    Učitel žákům předem žádné otázky nedává, ale vede je k soustavnému opakování základního učiva všech probraných témat. 

     Koncem května si žáci sami sestaví pořadí, ve kterém se podrobí závěrečné zkoušce. Jimi dané pořadí učitel respektuje. Podle nej každý z žáků¨přibližně ví,  který na který den případne čas jeho zkoušky. 

    Vlastní zkouška je imitací maturitní zkoušky z probraného učiva z právě končeného školního roku v matematice. Na začátku hodiny jsou ve vyčleněném prostoru třídy připraveni 4 žáci, kteří si na začátku vytáhnou ze sáčku číslo otázky, za kterými se krývají  2 příklady. Jeden z 1. pololetí a druhý z 2. pololetí školního roku.A navíc je jeden z aritmetiky (algebry) a druhý z geometrie. 

    Následuje 20 minut přípravy na "potítku" pro zkoušenou čtveřici. Tak jak připravu končí, přistujují postupně k učiteli k tabuli. Učitel zkontroluje řešení  příkladů a je-li správné, bez dalšího zkoušení ocení žákův výkon příjemnou známkou. Pokud je řešení některého z příkladů chybné, pak se učitel snaží žáka návodnými otázkami dovést ke správnému řešení. Pokud ani to žákovi nepomáhá, dá mu učitel šanci říci co ví z teorie, která se k řešené úloze váže. Výkon žáka je oceněn známkou. 

    Učitel takto provede kontrolu u celé čtveřice a příští vyučovací hodinu pokračují podle seznamu další čtyři žáci, než se postupně vystřídá celá třída.

    Potřebný čas: Zkouška je na několik vyučovacích hodin, než se vystřídají po 4 všichni žáci třídy.
    Doporučený věk: Je vhodná pro vyšší třídy ZŠ, nejlépe v závěrečném 9. ročníku.
    Metodické poznámky pro učitele:

     Pro většinu žáků je předem ohlášená zkouška motivem k zopakování učiva, což je smyslem celé soutěže. Přesto je dobré věnovat 2-3 vyučovací hodiny před zahájením "maturity" orientačnímu zopakování veškeré látky, aby žáci věděli,z jaké oblasti a čeho se bude zkouška týkat. Tam kde učitel cítí že mají žáci problém, může látku znovu připomenout a procvičit.

    Úlohy k závěrečné zkoušce učitel volí v té podobě, jaké byly se žáky počítány při výuce v průběhu školního roku. Ale neměly by být zcela totožné. 

    Příklady ke zkoušení si učitel shromažďuje průběžně po celý školní rok. Před zkouškou provede jejich užší výběr a seřazení do dvojic, podle již popsané zásady. Každá očíslovaná otázka by měla obsahovat úlohu z obou pololetí školního roku, jednu z geometrie a druhou z algebry (aritmetiky). 

    Po vytažení otázky žáky se spočítané úlohy do dalšího losování již znovu nevracejí. Otázek by mělo být o několik více, než je žáků ve třídě, aby i ten poslední měl možnost výběru z většího počtu otázek.

    Problém je se zbytkem třídy, který v určitý den není podroben zkoušce.  Jenom sledovat své spolužáky je nezměstná a mohou svojí nekázní narušit průběh zkoušky. Proto je dobré je motivovat přípravou na své budoucí vystoupení a zaměstnat je počítáním obdobných úloh uvedených v učebnici v kapitole: Závěrečné opakování na konci školního roku.

     Ti žáci, co již mají zkoušku za sebou počítají zadané úlohy ze sbírky příkladů, nebo z uvedených cvičení v závěru učebnice a na konci hodiny učitel zkontroluje, kolik příkladů v hodině spočítali. U konfliktních žáků jejich práci vyzvedne a opraví. Další hodinu ohodnocené žákům vrátí.

     Malou maturitu bere většina žáků velmi vážně a její zařazení na konec školního roku přispěje k řádnému zopakování odučené látky, ale také k disciplíně a pracovní atmosféře až do posledních vyučovacích hodin školního roku.

      Někteří z žáků uvádějí, že jim zkušenost z přípravy a průběhu soutěže pomohla později při přípravě a absolvování řádné maturity na střední škole.

     

     

    Využito v předmětu: Matematika
    Vazby na RVP:

    Výstupy:

    • provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel
    • matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných
    • určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenů na součin pomocí vzorců a vytýkáním
    • formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav
    • narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnici)
    • užívá jednoduché konstrukce
    • analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu

    Klíčové kompetence: *k řešení problému:  volí vhodné způsoby řešení, využivá při tom logické, matematické a empiridcké postupy   

    Vzdělávací oblasti: Matematika a její aplikace
    Vzdělávací obory: Matematika
    Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova
    Odkazy:  

     

    Klíčová slova
    • Aktivizující metody ve vyučování, hry k procvičování učiva