Přidat do kolekce              hodnotil 1 uživatel

Slovní hodnocení

Stránka naposledy upravena 21:30, 27 Črvn 2011 uživatelem Mgr. Věra Gošová
    Toto heslo bylo vytvořeno Hanou Fišerovou, Garantovany-obsah.png
    Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu Diskuze

     

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    Slovní hodnocení je hodnocení žáků verbálními výroky nikoliv známkami. Verbální forma hodnocení je obsažnější a může být velice výstižná. Umožňuje vyzdvihnout přednosti žáka a zároveň přesně popsat nedostatky, na jejichž odstranění musí žák pracovat.  (Průcha, Walterová, Mareš 2003)

    Slovní hodnocení je  formou kvalitativního hodnocení. Má vyšší informační hodnotu a může žáky lépe motivovat. Obsahuje nejen informace o dosažených výsledcích, ale zahrnuje také postoje žáků, jejich úsilí a snahu. ( Kolář, Šikulová 2005)

    Zároveň by slovní hodnocení mělo být jen výpovědí o činnosti, o výsledcích učení či o chování žáka, v žádném případě by nemělo být hodnocením žáka (jeho osoby, vlastností). (Stará, 2006)

    Historie

    • V roce 1988 bylo Ministerstvem školství , mládeže a tělovýchovy ČSR vydáno "Opatření k hodnocení a klasifikaci žáků 1. ročníku základní školy" [ČR. Opatření k hodnocení a klasifikaci žáků v 1.ročníku základní školy. In Metodické pokyny pro hodnocení a klasifikaci na základní škole. 1988, 32, s. 237-239.]. Tímto opatřením bylo plošně zavedeno slovní hodnocení u všech žáků 1. ročníku. Kolem tohoto opatření se strhla bouřlivá diskuze mezi odborníky, pedagody i laickou veřejností. Vzhledem k tomu, že zkušenosti byly pozitivní jen zčásti, bylo toto opatření 1.2.1990 zrušeno i přesto, že část pedagogů s jeho zrušením nesouhlasila.  (Stránská 1991)
    • Na základě směrnice MŠMT ČR z r. 1972 se u nás používalo slovní hodnocení ve třídách pro děti se specifickými vývojovými poruchami učení (tehdy název Specializované třídy pro děti s poruchami čtení).
    • Od roku 1992 je slovní hodnocení v ČR používáno jako alternativa na 1. stupni ZŠ na základě žádosti rodičů, používá se především ve třídách pro děti se specifickými poruchami učení a u integrovaných žáků. (Pokyn MŠMT ČR z r. 1992 k zajištění péče o děti se specifickými poruchami učení v základních školách). (Slavík 1998)

    Současnost

    • Školský zákon z roku 2004 ( zákon č. 561/2004 Sb.) rozšířil škálu možného výběru formy hodnocení pro 1. - 9. ročník ZŠ, pro SŠ a konzervatoře o možnost slovního hodnocení. (Průcha, 2009)

    Klady slovního hodnocení

    Psychologové slovní hodnocení doporučují jako vynikající způsob motivace a podpory všech žáků. Mělo by mít podobu obsahové anylýzy žákova výkonu a mělo by obsahovat:

    • hodnocení kvality dosažených dílčích výkonů, které byly předmětem školního hodnocení (úspěchy i nedostatky žáka),
    • pravděpodobné příčiny dosaženého stavu,
    • návrhy, jak dosáhnout zlepšení a jak zvládnout přetrvávající nedostatky.

    Další výhodou je, že se obrací na žáka jako na partnera v hovoru, nestresuje žáka v momentálním neúspěchu, ale reguluje jeho učební činnost; ukazuje mu, kterých dílčích úspěchů již dosáhl a navrhuje cesty ke zlepšení výkonu. Snižuje zároveň riziko diskriminace slabších žáků a zároveň obrací pozornost na samotný proces získávání vědomostí. ( Kolář, Šikulová 2005)

    Zápory slovního hodnocení

    Záporem pro část pedagogů je větší časová a administrativní náročnost, tím se zvyšuje nebezpečí, že učitel sklouzne k používání hodnotících schémat a klišé. Rodiče nemusí vždy jasně rozumět formulacím učitele. Zároveň je zde nebezpečí určitého schématického typizování (nálepkování) žáků. Učitel, který má dobře slovně hodnotit, musí být schopen kvalifikovaně provádět pedagogickou diagnózu, což zvyšuje nárokyna jeho profesní dovednosti. ( Kolář, Šikulová 2005)

    Zároveň je třeba si uvědomit, že hodnotíme výsledek práce žáka, nikoliv jeho osobnostní rysy (šikovný, výborný, bystrý), vyvarovat se ironie a sarkasmu. Učitel by se měl držet zásady, že popisuje pouze pozorovanou skutečnost a vyvarovat se subjektivní interpretace. Lidská paměť je zrádná a jakmile si o někom utvoříme názor, naše vnímání i paměť se stává výběrovým, tj. především si pamatujeme to, co je v souladu s naším pohledem na určitého člověka. (Stará, 2006)

    Učitel by se měl vyvarovat i formulací: "Jsem rád, že tě mohu pochválit..." "Udělal jsi mi radost". Žák se neučí pro učitelovu pochvalu, nýbrž sám pro sebe. (Stará, 2006)

    Slovní hodnocení 

    Průběžné

    • ústně - ve vyučování, na třídních schůzkách, na konzultacích
    • písemně - do notýsků, komentáře k písemným pracím
    • představení konkrétních prací žáků - ve vyučování, dny otevřených dveří, třídní slavnosti

    Závěrečné

    • písemně - ve formě vysvědčení (pro učitele náročnější, vyžaduje důkladnou pedagogickou diagnostiku a zároveň výborné interpretační schopnosti)
    • na širší slovní hodnocení se stejně jako na klasická vysvědčení používají předepsané formuláře, které vydává SEVT ( v současné době existují tři typy formulářů)

    Jak psát slovní hodnocení

    Slovní hodnocení má být koncipováno pozitivně. Není potřeba zdůrazňovat, co žák neumí, je lepší napovědět, jak to může napravit. Musíme brát v potaz věcnost, podloženost a srozumitelnost sdělení, úroveň adresáta, tak jeho rodičů.

    Vhodná slovesa: umíš, zvládáš, dokážeš, jsi schopný, důležité jsou i odstíny těchto slovních spojení "výborně umíš", umíš,...když", "umíš základy", "potřebuješ docvičit". Slovní hodnocení nesmí zamlčovat skutečnou realitu. Je v zájmu dětí, aby byly zvyklé kriticky hodnotit své schopnosti v běžném životě. To jim pomůže obstát i v pozdější konkurenci.

    Čemu se vyhnout

    • nepoužívat nekonstruktivní výrazy (neumíš, nedovedeš, nemáš, nemůžeš)
    • nekritizovat nedostatky - je mnohem vhodnější vyjádřit nedostatky ve formě potřeby (potřebuješ, velmi by ti pomohlo)
    • nezaměňovat hodnocení žáka s hodnocením jeho práce ("jsi houževnatý" nahradíme "pracuješ houževnatě")
    • nesrovnávat žáka s jeho spolužáky
    • nepřehánět, nezveličovat - aby hodnocení bylo důvěryhodné
    • vyvarovat se osobních postojů ( mám tě ráda, líbí se mi)
    • nepoužívat formulace, které nedávají naději na zlepšení (je typické, že neumíš... to jsi celý ty) (Stará, 2006)

    Slovní hodnocení a rodiče

    Tradiční známkou nemůžeme vyjádřit opravdové výsledky jednotlivých žáků, navíc porovnává jednotlivé žáky mezi sebou, což je nespravedlivé. Od ledna 2005 můžeme na základní škole používat obě formy hodnocení. Souhlas rodičů není oficiálně nutný, ale je dobré ho získat. Známka je pro rodiče symbolem školy. Slovní hodnocení je rodiči vnímáno jako méně hodnotné, protože je používáno pro žáky s SPU. Další problém je v tom, že rodiče vlastně nechtějí známky, ale jedničky a potvrzení, že jejich dítě je nejlepší. Se slovním hodnocením souhlasí ti rodiče, kteří očekávají problémy nebo rodiče, kteří již měli se známkami negativní zkušenost. V běžném provozu školy jsou známky pro rodiče jednoduchou informací, nemusí se zajímat o to, co se dítě učí a jaké má problémy. Získat tedy rodiče pro slovní hodnocení není jednoduché. (Vališová, Kasíková 2011)

    Použité zdroje a literatura

    • PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8.
    • Hodnocení a klasifikace. Učitelské noviny : Obzor. 1988, XXXVIII, 33, s. 1-1.
    • SÝKORA, Miroslav. Žáci bez známek. Učitelské noviny. 1988, XXXVIII, 36, s. 1_2.
    • STRÁNSKÁ, Hana. Neklasifikovaná výuka a způsob hodnocení žáků v 1. ročníku základní školy. Praha, 1991. 63 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova.
    • SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178-262-9
    • VALIŠOVÁ, Alena; KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele. Praha : Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3357-9
    • KOLÁŘ, Zdeněk; ŠIKULOVÁ, Renata. Hodnocení žáků. Praha : Grada Publishing, a.s., 2005. 157 s. ISBN 80-247-0885-X.
    • STARÁ, Jana. Slovní hodnocení na 1. stupni ZŠ. Praha : Dr. Josef Raabe, s.r.o., 2006. 79 s. ISBN 80-86307-28-X.
    • PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. 1. Praha : Portál, 2009. 936 s. ISBN 978-80-7367-546-2.

    Související hesla

    Soubory 2

    SouborVelikostDatumAutor 
     Formulace ke slovnímu hodnocení.doc
    Formulace ke slovnímu hodnocení
    26.5 kB16:47, 19 Črvn 2011Mgr. Hana FišerováAkce
     vysvědčení slovní.doc
    ukázka závěrečného slovního hodnocení
    27 kB18:32, 26 Črvn 2011Mgr. Hana FišerováAkce

    Komentáře

    Je zobrazeno 1 z 1 komentářů: zobrazit vše
    Dovolím si přidat odkaz na článek a následnou zajímavou diskuzi: http://www.rodina.cz/clanek7777.htm upraveno 22:14, 5 Dub 2011
    Zasláno 22:14, 5 Dub 2011 ()
    Je zobrazeno 1 z 1 komentářů: zobrazit vše
    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.