Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Čtenářská gramotnost

Stránka naposledy upravena 13:16, 29 Pro 2010 uživatelem Mgr. Jindřich Strejček

    Vnořená kopie STRÁNKY

    Toto heslo souvisí s diskuzemi ve fóru Čtenářská gramotnost

    Obsah stránky:Garantovany-obsah.png

    Definice podle mezinárodních výzkumů RLS, PIRLS, PISA

    Pro účely mezinárodního výzkumu RLS organizace IEA, který byl v roce 1995 proveden jako první ze série mezinárodních srovnávacích výzkumů hodnotících výsledky vzdělávání v České republice, byla čtenářská gramotnost definována jako "schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/ nebo mají význam pro jednotlivce, a tyto formy používat". Podobně byla čtenářská gramotnost chápána i v rámci dalších provedených výzkumů, jako byl např. v roce 1997 mezinárodní výzkum gramotnosti dospělých IALS ("Čtenářská gramotnost je schopností používat tištěných a písemných informací pro fungování ve společnosti, k dosahování vlastních cílů a k rozvoji vlastních vědomostí a vlastního potenciálu.").

    Tyto definice se zaměřovaly na pojetí čtení jako nástroje k dosahování cílů, nezdůrazňovaly však aktivní a iniciativní úlohu čtenáře při porozumění a využití informací. Tento aspekt zařadil do definice pojmu čtenářská gramotnost až pozdější výzkum IEA PIRLS a zejména zatím poslední z těchto výzkumů - mezinárodní výzkum OECD PISA, jenž zdůraznil schopnost čtenáře nejen textu porozumět, ale také o něm přemýšlet a uplatňovat své myšlenky a zkušenosti. Definice čtenářské gramotnosti podle tohoto dosud nejrozsáhlejšího a nejprestižnějšího světového výzkumu zní:

    "Čtenářská gramotnost znamená schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti."

    Zdroj: PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Metodický portál, Články: „Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet?“ [online]. 18. 01. 2006.[cit.29. 12. 2010.]. ISSN 1802-4785. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/446/...-ROZVIJET.html>

    Definice podle příručky VÚP: Gramotnosti ve vzdělávání

    Stávající definice PISA1 a PIRLS2 zohledňují pouze některé složky čtenářství, a to
    především ty, které lze testovat. Čtenářská gramotnost však zahrnuje i netestovatelné
    složky, postojovou a hodnotovou rovinu, např. vztah ke čtení. Proto byla čtenářská
    gramotnost v rámci odborného panelu VÚP (Odborný panel je skupina praktiků, kteří se rozvíjením čtenářské gramotnosti ve školách zabývají řadu let, mají přehled o tom, co se děje v zahraničí a mají zkušenosti s vedením učitelů, kteří chtějí svou výuku na čtenářství zaměřit např. ) vymezena komplexněji – jako soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot.

    Čtenářská gramotnost je celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi,  dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech.

    Ve čtenářské gramotnosti se prolíná několik rovin, z nichž žádnou nelze opomenout:

    Vtah ke čtení
    Předpokladem pro rozvíjení čtenářské gramotnosti je potěšení z četby a vnitřní po-
    třeba číst.

    Doslovné porozumění
    Čtenářská gramotnost staví na dovednosti dekódovat psané texty a budovat porozu-
    mění na doslovné úrovni se zapojením dosavadních znalostí a zkušeností.

    Vysuzování a hodnocení
    Čtenářsky gramotný člověk musí umět vyvozovat z přečteného závěry a posuzovat
    (kriticky hodnotit) texty z různých hledisek včetně sledování autorových záměrů.

    Metakognice
    Součástí čtenářské gramotnosti je dovednost a návyk seberegulace, tj. dovednost re-
    flektovat záměr vlastního čtení, v souladu s ním volit texty a způsob čtení, sledovat
    a vyhodnocovat vlastní porozumění čtenému textu a záměrně volit strategie pro lepší
    porozumění, překonávání obtížnosti obsahu i složitosti vyjádření.

    Sdílení
    Čtenářsky gramotný člověk je připraven sdílet své prožitky, porozumívání a pocho-
    pení s dalšími čtenáři. Své pochopení textu porovnává s jeho společensky sdílenými
    interpretacemi, všímá si shod a přemýšlí o rozdílech.

    Aplikace
    Čtenářsky gramotný člověk využívá čtení k seberozvoji i ke svému konání, četbu zú-
    ročuje v dalším životě.

    Zdroj: Gramotnosti ve vzdělávání, VÚP Praha

    Vzdělávací výstupy ve vztahu k rozvoji čtenářské gramotnosti

    Žáci s rozvinutou úrovní čtenářské gramotnosti:

    • čtou aktivně, přemýšlejí při tom, kombinují různé postupy vedoucí k co nejlepšímu porozumění;
    • čtou s jasným cílem a neustále sledují a posuzují, zda text daným cílům vyhovuje;
    • obvykle si text prohlédnou dřív, než se do něj pustí, všímají si struktury textu
    • hledají ta místa, která s největší pravděpodobností naplní účel, s nímž se do četby pouštějí;
    • v průběhu četby často předvídají, co asi bude dál;
    • čtou výběrově a neustále činí rozhodnutí o způsobu četby – co budou číst pozorně a pomalu, co přečtou rychle, co nebudou číst, co přečtou znovu;
    • budují si význam textu, ten neustále podrobují kontrole a upřesňují ho, kladou si otázky v průběhu četby;
    • snaží se odhalit význam neznámých slov a pojmů, na které v textu narazí, a poradí si s nesrovnalostmi a překážkami v textu;
    • vycházejí z dosavadních vědomostí a zkušeností, porovnávají s nimi čtený text,
    • propojují text s tím, co už věděli dříve;
    • přemýšlejí o autorech textů, jejich stylu, východiscích, záměrech, historických okolnostech;
    • sledují, jak textu rozumějí, a podnikají opatření pro lepší porozumění, pokud je to třeba;
    • hodnotí kvalitu textu, posuzují jeho hodnotu a reagují na text různými způsoby, jak racionálně, tak emocionálně;
    • různé typy textů čtou různým způsobem;
    • při četbě vyprávěcího textu se vžívají do prostředí a postav;
    • při četbě věcného textu často shrnují a upřesňují svá shrnutí;
    • porozumění textu se u nich odehrává nejen přímo při četbě, ale i během malých pauz, které během četby činí, a pak také když vlastní čtení skončí, když dočtou;
    • porozumění je náročná, vyčerpávající a komplexní činnost, kterou ale dobří čtenáři vnímají jako uspokojující.

    Použité zdroje a literatura:

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova