Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Řešení problémů

Stránka naposledy upravena 18:48, 19 Říj 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?
    Toto heslo bylo vytvořeno Evou Zirhutovou
    Heslo bylo vloženo s laskavým svolením občanského sdružení O.S. Místo pro život HON a ZŠ a MŠ v Nečíni
    Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu Diskuze.

    Obsah stránky:

    Garantovany-obsah.png

     

    Výklad hesla

    Nejjednodušší formou řešení problémů je použití již hotového schématu řešení –algoritmu nebo jeho modifikace. Tento typ problémové výuky se běžně využívá v matematice, fyzice, chemiipřiřešení slovních úloh.

    Složitější problémy jsou ty, pro které algoritmus neexistuje nebo ho žáci neznají.

    I tyto problémy mají různé stupně obtížnosti. Dobrý učitel s nimi umí pracovat a vhodně je odstupňovat buď pro celou třídu nebo pro děti s odlišnou schopností tvořivě myslet.

    • Učitel zadá problém se všemi důležitými informacemi, žáci pouze hledají vhodná řešení.
    • Učitel zadá problém s několika řešeními, žáci hledají nejvhodnější a zdůvodňují svůj výběr argumenty.
    • Učitel zadá problém, který v daných podmínkách nebo v čase nemá řešení, žáci hledají důvody proč.
    • Učitel zadá neúplné údaje, jeden či dva podstatné chybí, žáci je hledají.
    • Učitel zadá problém jen jako vsuvku výkladu, neočekává úplné řešení, ale pouze nastínění, naznačení strategie řešení.

    Způsobů, jak přistoupit k problému je více, pro účely našeho programu navrhujeme následující postup:

    • Pojmenovat nebo popsat problém, včetně vztahů a souvislostí.
    • Navrhnout, co dalšího je třeba zjistit, jaké další informace doplnit.
    • Navrhnout jedno nebo více řešení. Pro hledání optimálního řešení je vhodnější dát více návrhů, a to i zdánlivě neřešitelných, nežli se upnout na řešení jedno a to podrobně zpracovávat. (Pozor na způsob, při kterém řešení navrhne autorita, jako učitel nebo rodič a  děti mají pouze projevit souhlas a řešení ověřit.)
    • Vybrat nejvhodnější řešení a výběr zdůvodnit, kriticky posoudit, podložit argumenty. Kritické posouzení by nemělo přijít dříve, nežli jsou vytvořeny všechny návrhy.
    • Pokud to okolnosti dovolí řešení realizovat (poskytnout návrh řešení různým subjektům k realizaci).

    1. Průpravné činnosti

    a) Podívej se na věc nově

    Tvořivému myšlení pomáhá pěstovat a rozvíjet u dětí schopnost podívat se na věci nově. Učit je překonávat tradiční pohled na svět, umět opustit návyk z každodenního života.

    Většina lidí se ráda opírá o rutinu, využívá zaběhlé a ověřené způsoby, při kterých se nemusí myslet.

    Je žádoucí podporovat u dětí a mladých lidí tvořivý způsob života, učit je hledat nová, netradiční řešení.

    • Hledej alternativní použití pro nástroj, předmět…( sešit – podnos pro hrníček s čajem, stará klávesnice – hudební rytmický nástroj,…)
    b) Co by se stalo kdyby?
    • Kdyby se začal pohybovat čas pozpátku, kdyby děti převzaly roli rodičů, kdyby napadly v zimě 2 metry sněhu apod.
    c) Spojování různorodých prvků
    • Spoj věci netradičním způsobem, spoj nespojitelné:auto – silnice (jezdí se středem, opatrně, vyhýbání je na  domluvě řidičů, následek je minimální nehodovost).
    d) Co mají společného?
    • hora a řeka (jsou přírodními prvky, modrou barvu, pramen…)
    • Která z uvedených slov jsou nevhodná, když klíčovým slovem je hřivna (bronz, Eduard Štorch, stokoruna, šindele)?

    2. Řešení problémů jednotlivcem

    Příklad

    Vesnická náves je dopoledne příjemně uklizená, po odjezdu odpoledních autobusů, které rozvezou děti do okolních vesnic, se změní v malé smetiště. Nepomáhá neustálé připomínání, že odpadky se mají házet do odpadkových košů. Učitel páté třídy zvolí jinou taktiku, dá dětem za úkol navrhnout řešení tohoto problému.

    1. Děti si prohlédnou dvě fotografie návsi: první je pořízená v10:00 h, druhá ve15:00 h.
    2. Každý žák má za úkol napsat vyčerpávajícím způsobem informace, které s tímto problémem souvisí: přibližný počet dětí a dospělých, kteří čekají na zastávce, zda tam jsou i učitelé, jakou dobu děti na návsi čekají, jestli je tam i čekárna, lavičky, koše na odpadky, co děti dělají atd.
    3. Každý žák sám za sebe navrhuje různá řešení, která by podle něj vedla ke zlepšení čistoty po odjezdu autobusů.
    4. Každý žák vybere ze svých návrhů podle vlastního názoru nejefektivnější řešení a výběr zdůvodní argumenty, proč zvolil právě toto.
    5. Žáci se navzájem se svými návrhy i argumenty seznámí.
    6. Společně hlasováním nebo jiným způsobem třída vybere jedno řešení, které se bude ve spolupráci s vedením školy nebo obce po určitou dobu aplikovat. Pokud nedojde ke zlepšení, může dojít na ověření dalších návrhů.

    3. Řešení problémů ve skupině

    Problémy vhodné pro skupinovou práci jsou především ty, u kterých je žádoucí pohled z více úhlů, které se dotýkají více oblastí, více zájmových nebo generačních skupin lidí apod. Kvalita řešení problémů ve skupině žáků souvisí s klimatem, ve kterém práce probíhá (klima třídy nebo pracovní skupiny). Pokud mají děti zažité zásady kooperativní práce, má skupinové řešení problémů většinou vyšší kvalitu a přínos pro osobní rozvoj dětí je rovněž vyšší nežli při individuálním řešení.

    Před tím, než dojde k samotné práci skupiny na řešení problému, je třeba žákům sdělit, co bude výsledkem jejich práce a jak bude výsledek využit. (Stane se podkladem pro rozhodnutí někoho dalšího? Vytvoří materiál, o kterém se bude hlasovat může být přijat např. nadpoloviční většinou nebo jiným stanoveným klíčem a který bude následně realizován?)

    Optimální počet členů skupiny je 3 5 dětí.

    Postup

    • Popsat problém co o problému víme brainstorming, myšlenková mapa.
    • Doplnit o další fakta a informace rozdělit úkoly, každý žák pracuje samostatně (vyhledává v publikacích, na internetu, získává informace z rozhovorů...).
    • Volná diskuse nad zjištěnými daty, předvídání řešení, hledání vztahů a  souvislostí.
    • Návrhy řešení každého člena skupiny, podložené zdůvodněním. Diskuse nad předloženými návrhy. Zápis navrhovaných řešení.
    • Výběr jednoho řešení k realizaci (jeho případná realizace, ověření účinnosti).

    Použité zdroje a literatura

    Doporučená literatura a odkazy ke studiuUpravit sekci

    • BELZ, H., SIEGRIST, M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení – východiska, metody, cvičení a hry. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-479-6
    • FISCHER, R.: Učíme děti myslet a učit se – praktický průvodce strategiemi vyučování. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-120-7
    • KOPŘIVA, P., NOVÁČKOVÁ, J., NEVOLOVÁ, D., KOPŘIVOVÁ, T.: Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála, 2007. ISBN 80-901873-7-4
    • KOVALIK, S.: Integrovaná tematická výchova. Kroměříž: Spirála, 1995. ISBN 80-901873-0-7
    • STEELOVÁ, J. a kol.: Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka III – VIII. Praha: Kritické myšlení, o.s., 2007
    Klíčová slova
    • problém
    • řešení problémů