Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Předvídání

Stránka naposledy upravena 19:18, 19 Říj 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?
    Toto heslo bylo založeno Evou Zirhutovou
    Heslo bylo vloženo s laskavým svolením občanského sdružení O.S. Místo pro život HON a ZŠ a MŠ v Nečíni
    Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu Diskuze.
     

    Výklad hesla

    Předvídání je psychický proces, který využívá představy (asociace) a obrazy vznikající v mysli. Je to proces, který připravuje "dobrou půdu" pro následné činnosti. Některé představy pouze aktivují v mozku spoje, které jsou s probíranou látkou spojeny, oživují to, co již někdy člověk vnímal a má uloženo v  paměti, jiné jsou tvořivější povahy, vzniká při nich něco nového. Oba druhy se dají ve výuce využít. Jsou jednoduché, časově nenáročné, oživující. Od učitele pouze vyžadují pedagogický um vhodně  do výuky předvídání zařadit -  adekvátně věku dětí a probíranému tématu.

    Předvídat můžeme stav, událost, čtený nebo vyprávěný příběh, změnu v čase.

    Předvídání je také dobrou vstupní aktivitou před didaktickou vycházkou.

    Při některých činnostech je vhodné dát prostor i tomu, aby žáci své předpovědi podpořili argumenty, znalostmi, zkušenostmi ze života. Tato činnost je velmi přínosná pro rozvoj myšlení.

    Je dobré umožnit dětem, aby své představy mohly sdělit. Nejde-li to jinak, tak alespoň spolužákovi v lavici.

    1) Předvídání stavu, události, časového sledu, změn v čase

    Tento druh předvídání je vhodné zařadit před didaktickou vycházkou nebo při výuce ve třídě dříve, nežli učitel začne téma žákům přibližovat jiným způsobem.Vytvořit si představy a následné ověřit  či vyvrátit jejich správnost je pro děti zajímavá a myšlenkově efektivní činnost. Při předvídání se aktivují mozkové buňky a připravují půdu pro uložení nových informací, se kterými se děti na vycházce nebo při probírání aktuálního tématu setkají.

    2) Čtení s předvídáním

    Vhodný text učitel rozdělí na několik částí. Po přečtení každé z nich se žáci pokoušejí předvídat, jak bude text pokračovat dále, a svá očekávání si zapisují do tabulky předpovědí. Své domněnky zdůvodní důkazy z přečteného textu, z nějaké obdobné situace či vlastní znalosti tématu. Následně si část textu přečtou a srovnají svůj názor s tím, jak se text skutečně vyvíjel.  O svých závěrech diskutují ve dvojici i v celé skupině, odpovídají na další doplňující interpretační otázky.  Na závěr každé části do tabulky předpovědí shrnou to, jak se text vyvíjel.

    Celou aktivitu je možné začít už tím, že žáci odhadují vývoj textu podle jeho názvu.

    Charakteristika metody

    Tato téměř „detektivní" metoda je vhodná pro práci s beletristickým i odborným textem. Rozvíjí se při ní dovednost předvídat další vývoj textu, která patří k základním čtenářským dovednostem přímo souvisejícím s učením. Žák  – detektiv se prostřednictvím metody učí najít v textu znaky, na jejichž základě vyvodí, kam text může směřovat. Cílem tedy není vymyslet jakékoliv pokračování, ale snažit se předvídat pokračování textu. Pomůckou při tom je žákovi i jeho vlastní zkušenost s tématem, znalost nějaké analogické situace či jeho čtenářská zkušenost („podobné texty pokračují takto....") – vodítka v textu propojuje se svými čtenářskými i životními zkušenostmi. U beletristického textu metoda napomáhá jednoduchou a příjemnou formou si osvojit strukturu literárního díla, učí žáky přemýšlet nad samotným textem – výstavbou příběhu, jednáním postav.... Současně vede žáky, aby odhalovali autorův záměr. U odborného textu se žák při čtení s předvídáním učí orientaci v odborném textu a přichází do kontaktu s postupy vědeckého bádání (při předvídání si na základě nějakých důkazů vytvoří hypotézu, kterou pak následující vývoj textu potvrdí či vyvrátí). Při společném sdílení svých návrhů a následném porovnání s tím, jak se text skutečně vyvíjel, jsou žáci vedeni k tomu, aby si při četbě kladli otázky – tato dovednost jim následně pomůže lépe si zapamatovat probírané učivo, ale hlavně vytvářet a hledat souvislosti.

    Předvídání zvyšuje zájem žáka o text, nutí ho, aby si uvědomil, co se zatím dozvěděl a co lze předvídat. Své znalosti tak propojuje a vytváří z nich syntézu. Není důležité, zda se žák trefil do skutečného pokračování textu, podstatné je jeho přemýšlení nad textem.

    Postup, jak zavádět metodu do výuky

    1. Žákům jistě pomůže, když jim předvídání nejprve ukážete – modelujete. Přečtěte úryvek nějakého textu a nahlas přemýšlejte nad jeho pokračováním. Popište, jak si myslíte, že bude text pokračovat, a zdůvodněte, proč si to myslíte – důkazy hledejte v textu i ve vlastní zkušenosti – čtenářské i lidské. Po té přečtěte skutečné pokračování a obě verze porovnejte. Promluvte s žáky o významu předvídání pro jejich učení.
    2. Pokračujete s nácvikem předvídání nejprve ústně. Čtěte s žáky krátké části textu a ptejte se jich, jak si myslí, že se text bude dále vyvíjet. Pomáhejte jim například otázkami typu: Proč si myslíš, že bude následovat právě toto...? Na základě čeho usuzuješ, že text bude takto pokračovat dál? Už jsi někdy podobnou situaci zažil? Proč myslíš, že autor uvedl v textu tuto informaci – může nějak souviset s tím, jak bude text pokračovat?
    3. Pochopí-li žáci, o co při předvídání jde, je možné metodu použít při čtení delšího textu a poznámky zapisovat do tabulky předpovědí výše popsaným způsobem.

    Praktické poznámky

    Je vhodné nejprve začít beletristickým textem, jehož pointa bude žáky zajímat.

    U menších dětí je možné text nastříhat a dávat jim ho postupně, či papír s textem složit tak, aby ho odkrývaly postupně, případně z nastříhaného textu sešít knížečku/sešitek a nechávat děti číst vždy jen jednu stránku.

    Možné otázky pro zpětnou vazbu

    • Zaujal tě text, který jsme četli? Čím?
    • Vyhovovala ti četba textu po částech? Proč ano/proč ne?
    • Bylo pro tebe obtížné najít pro svá tvrzení důkazy v textu či ve vlastní zkušenosti? Pokud ano, co by ti pomohlo, aby hledání bylo snazší?
    • Překvapil tě text něčím?
    • Která z otázek tě nejvíc zaujala?
    • Překvapil tě nějaký moment diskuse nad textem? Který?
    • V čem ti může tato čtenářská metoda pomoci při četbě jiných (složitějších, náročnějších) textů?

    3) Klíčová slova

    Učitel vybere čtyři nebo pět slov, která jsou klíčová pro pochopení látky či smyslu textu, a napíše je na tabuli. Každý z žáků samostatně či ve dvojici má pět minut na to, aby si promyslel, jak spolu mohou tato slova/pojmy souviset a jaký vztah mají k tomu, co se bude probírat nebo číst v následujících minutách. Po uplynutí času své domněnky prezentují před třídou. Učitel je nabádá, aby svá sdělení zdůvodnili. Posléze žáky vyzve, aby pozorně sledovali, zda se jejich domněnky v průběhu výkladu nebo při čtení textu potvrdí. Po probrání látky či přečtení textu žáci zhodnotí, do jaké míry se jejich názory shodovali s právě získanými informacemi.

    Charakteristika metody

    Metoda je vhodná pro práci s beletrií i odborným textem. Žák je při ní vyzván, aby vytvářel souvislosti, dohadoval se, hledal v tom, co již zná. Metoda je velmi vhodná před tím, než se nějaký text začne číst či před započetím nové látky – pomůže žákům získat zájem o téma, protože jsou jejím prostřednictvím tázáni na své názory, zkušenosti, znalosti. Procvičují si při ní dovednost předvídat další vývoj textu, která sama o sobě je důležitá pro učení. Při použití metody nejde o to, zda se žáci trefí, nevyhodnocuje se, kdo nejlépe odhadl souvislosti. Naopak cílem je, aby si žáci zvykli přemýšlet, hledat ve svých zkušenostech, znalostech a své názory podkládali argumenty.

    Práci s klíčovými slovy je možné použít i na konci přečteného textu (probrané látky), kdy žákům pomůže zreflektovat, co se naučili. Učitel je může vyzvat, např. aby sami vymysleli pět klíčových slov a napsali, jak spolu souvisejí, případně se jich zeptá, v jakém vztahu jsou klíčová slova z úvodu hodiny.

    Postup, jak zavádět metodu do výuky

    1. Je vhodné žákům práci s klíčovými slovy ukázat nejprve na nějaké jednodušší problematice. Např. u mladších dětí na nějaké bajce. Na tabuli můžete napsat např. slova: liška, kočka, vychloubání, lezení na strom, lovci, útěk.  Řekněte  žákům, že všechna tato slova se nacházejí v jedné bajce, a položte si otázku, jak spolu mohou daná slova souviset. Nahlas říkejte své názory: „V bajce bude vystupovat liška a kočka, liška se asi bude vychloubat, protože většinou vystupuje jako postava, která se chlubí. Nebo je možné, že se vychloubá kočka? Mohla by se chlubit, že vyleze na strom a liška ne, ale jak s tím pak souvisejí lovci? Mohli přijít a ulovit lišku, která před nimi nemohla utéct na strom. Je to ale bajka a tam má být nějaké poučení: vrátím se k původnímu názoru, vychloubala se zřejmě liška, zřejmě že všechno umí, jen neumí vylézt na strom, lovci ji chytili, protože se před nimi nemohla schovat a utéct nestihla..."
    2. Pokračujte s nácvikem hledání souvislostí nejprve ústně, vyptávejte se, co žáky vede k jejich názoru. Pomáhejte jim otázkami typu: "Ty říkáš, že spolu souvisí...., proč si to myslíš? Čím bys svůj názor podpořil? Znáš třeba nějakou podobnou situaci ze svého života?..."
    3. Pokud to situace dovolí, nechte zaznít i více teorií, vyzvěte žáky, aby na sebe navzájem reagovali, vyjadřovali jiný názor než spolužák.
    4. Pochopí-li žáci princip práce s klíčovými slovy, je vhodné jim zadat sepsání jejich verze/hypotézy příběhu písemně, aby následně mohli lépe porovnat, do jaké míry se jejich názory shodovaly s tím, co se dozvěděli/přečetli.

    Praktické poznámky

    U menších dětí není nutné zpočátku používat název metody, posléze je ale vhodné pojem „klíčová slova" vysvětlit, protože se s ním budou běžně setkávat při svém dalším studiu, mimo jiné i při vyhledávání na internetu.

    Možné otázky pro zpětnou vazbu

    • Pomohla vám napsaná slova pochopit, o čem text bude?
    • Pokud ano, jak vám pomohla? Pokud ne, proč? Byla podle vás slova vybrána nevhodně? Vybrali byste jiná? Jaká?
    • Co bylo pro vás dnes nejzajímavějším zjištěním?
    • Jaká informace od tvého spolužáka ti lépe pomohla pochopit smysl textu/probírané látky?

    Jiný způsob zpětné vazby

    (zadání pro žáky)

    V mém příběhu vystupují postavy (postava), příběh má začátek, zápletku, řešení:

    ..............

    Spojil jsem klíčová slova do příběhu a využil jsem přitom těchto motivů nebo postupů známých z četby:

    ..............

    Klíčová slova jsem použil v odpovídajícím významu (rozumím slovům)?

    Ano - Ne

    Soustředil jsem se na práci po vymezenou (potřebnou) dobu?

    Ano - Ne

    Svůj příběh jsem přečetl partnerovi nebo celé třídě?

    Ano - Ne

    4) Předvídání z obrazu

    Použité zdroje a literatura

    • Heslo bylo vloženo s laskavým svolením občanského sdružení O.S. Místo pro život HON a ZŠ a MŠ v Nečíni   ZIRHUTOVÁ, Eva. Místo pro život – Environmentální prvek [online]. 2011 [cit. 2011-09-12]. Předvídání  - Popis metody. Dostupné z WWW: <http://mistoprozivot.cz/zakladni-met...vot/predvidani>.

    Doporučená literatura a odkazy ke studiu

    • BELZ, H., SIEGRIST, M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení – východiska, metody, cvičení a hry. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-479-6
    • FISCHER, R.: Učíme děti myslet a učit se – praktický průvodce strategiemi vyučování. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-120-7
    • KOPŘIVA, P., NOVÁČKOVÁ, J., NEVOLOVÁ, D., KOPŘIVOVÁ, T.: Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála, 2007. ISBN 80-901873-7-4
    • KOVALIK, S.: Integrovaná tematická výchova. Kroměříž: Spirála, 1995. ISBN 80-901873-0-7
    • STEELOVÁ, J. a kol.: Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka III – VIII. Praha: Kritické myšlení, o.s., 2007
    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.